Tiskové zprávy

2022

23.11.2022

Současná energetická krize má evropské, nikoliv národní řešení, shodli se experti z řady institucí a organizací, kteří včera odpoledne vystoupili v Senátu na konferenci Udržitelně a dostupně: energetická bezpečnost v čase transformace. Od řečníků opakovaně zaznívalo, že Evropa si musí v energetice více pomáhat a více své snahy koordinovat, a to nejen při zajišťování dodávek plynu v následující topné sezóně, ale i při přechodu na bezemisní energetiku.

16.11.2022

Evropa dnes na klimatické konferenci OSN v Egyptě (COP 27) ohlásila, že je připravena zpřísnit svůj emisní cíl pro rok 2030. Přibližuje se tak blíže k plnění Pařížské dohody, zvýšení cíle jen o 2 % (tj. snížit emise do roku 2030 o 57 % místo aktuálních 55 %) ale nereflektuje vážnost situace. Jde také o promarněnou příležitost inspirovat k ambicióznějšímu přístupu v rámci klimatických vyjednávání i ostatní. Na klimatické konferenci se v těchto dnech vyjednává mimo jiné tzv. Pracovní program pro mitigaci. Právě jeho nastavení bude hrát důležitou roli v mezinárodním úsilí o snižování emisí v nejbližších letech. 

16.11.2022

Peníze, které EU poskytla v letech 2014-2020 uhelným regionům v rámci kohezních fondů, podpořily zelenou transformaci jen omezeně. Takový je závěr nové zprávy Evropského účetního dvora. Stejně tak měla finanční podpora omezený dopad na tvorbu nových pracovních míst, informovali auditoři. V tiskové zprávě proto vyzvali k účinnému využití nového Fondu pro spravedlivou transformaci tak, aby vedl ke skutečné transformaci ekonomiky. Centrum pro dopravu a energetiku souhlasí s kritikou a podporuje výzvu Evropského účetního dvora.

14.11.2022

Ministerstvo životního prostředí představilo parametry Nové zelené úsporám Light. Program cílí na nízkopříjmové skupiny obyvatel se snahou finančně podpořit drobné úpravy vedoucí k úsporám energií. Jde například o výměnu oken či zateplení domů, a to až do výše 150 tisíc korun. Centrum pro dopravu a energetiku vítá podporu nízkopříjmových obyvatel s tím, že je třeba u těchto skupin osob v další fázi podpořit také komplexní renovace domů.

11.11.2022

Evropský parlament dnes během svého jednání schválil svou pozici k finančnímu aspektu plánu REPowerEU. V ní mimo jiné přijal uvolnění zásady “významně nepoškozovat”, tedy toho, aby projekty nezpůsobovaly žádnou významnou škodu na klimatu nebo životním prostředí. To fakticky umožňuje financovat ze zvažovaných půjček také fosilní projekty. Centrum pro dopravu a energetiku upozorňuje, že takový přístup není v souladu s principy modernizace energetiky, přechodu na čisté zdroje a snahy o dosažení klimatické neutrality.

08.11.2022

Česko napravuje loňskou ostudu Andreje Babiše z klimatické konference v Glasgow a signalizuje ochotu spolupracovat na ochraně klimatu. Premiér Fiala právě v projevu na konferenci COP 27 v Egyptě oznámil obnovení českého příspěvku do Zeleného klimatického fondu. Z rozpočtu MŽP se bude v letech 2024-2027 do fondu přispívat částkou 1 milion dolarů ročně. Česko se k plnění tohoto závazku vrací po pauze z období vlády Andreje Babiše. V aktuálně probíhajícím období do fondu narozdíl od Česka přispívaly například všechny ostatní země Visegrádské čtyřky.

07.11.2022

Novela energetického zákona, kterou po dlouhých odkladech předložil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, přináší definici tzv. zranitelného zákazníka. Podle sociálních a ekologických organizací z iniciativy Energie lidem je však definice příliš úzká – zahrnuje pouze lidi se zdravotním hendikepem – a zcela opomíjí socio-ekonomický rozměr energetické chudoby. Návrh MPO tak zapomíná na širokou skupinu lidí, jejichž zranitelnost nevyplývá z jejich zdravotního stavu, ale ekonomické situace, vyššího věku či kombinací vícerých kritérií.

26.10.2022

Průzkum agentury OMG provedený v září 2022 odhalil, že česká veřejnost vidí jako hlavního viníka vysokých cen energií Rusko. To je zásadní posun oproti prosinci 2021, kdy za hlavního viníka označovali lidé Evropskou unii. Stále stejně silný je pozitivní postoj lidí k tomu, aby stát v zájmu nezávislosti na ruském plynu podporoval dotacemi zateplování domů a instalaci solárních panelů na střechy domů. Naopak zvýšení těžby uhlí už lidé nepodporují. Velká většina dotazovaných lidí také podporuje zdanění nadměrných zisků energetických firem a využití těchto peněz na kompenzaci vysokých účtů za energie. Sociální a ekologické organizace poskytují rady a organizují pomoc lidem skrze web www.energielidem.cz

25.10.2022

Rezidenční budovy, které se v EU postaví po roce 2030, by měly být klimaticky neutrální. Jejich povinnou součástí mají být také instalace pro výrobu energie ze slunce. Na tomto a dalších bodech se dnes usnesli ministři a ministryně pro energetiku ze zemí EU. Přijali totiž společnou pozici ke Směrnici o energetické náročnosti budov. Právě budovy spotřebují 40% energie v EU a jsou příčinou 36 % emisí skleníkových plynů souvisejících se spotřebou energie.

13.10.2022
Ekologické organizace žádají v dopise ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, aby pomohl nasměrovat Evropu k ambiciózním cílům v úsporách energie a obnovitelných zdrojích. Rada pro energetiku je poslední z tria vrcholných orgánů EU, který zatím nepodpořil rychlejší snižování závislosti na fosilních palivech.
 
11.10.2022
EU má nástroje k řešení souběžných sociálních, klimatických a energetických krizí, ale nedaří se jí je co nejlépe využít. Neziskový sektor proto apeluje na decision makery, aby podpořili potřebnou změnu.
04.10.2022

Evropská komise v minulém týdnu schválila Operační program Spravedlivá transformace a plán na přeměnu uhelných regionů. Česká republika tak dostala zelenou v čerpání peněz z Fondu pro spravedlivou transformaci (FST). Uhelným regionům by tyto finance měly zajistit snadnější odklon od uhlí a nastartovat jejich rozvoj. Česko se však rozhodlo jít cestou, která pro tyto kraje nemusí být výhodná.

 

30.09.2022

Evropští energetičtí ministři a ministryně dnes schválili plán Evropské komise na zastropování zisků energetických firem ve znění, které v minulých dnech uniklo do médií. Evropská komise navrhla pro elektřinu z obnovitelných zdrojů, jádra a hnědého uhlí zastropovat cenu pro výrobce na 180 eur za MWh, vše nad tuto část mají získávat členské státy na pomoc lidem. Vedle toho by fosilní korporace odevzdávaly tzv. “solidární příspěvek” z nadměrných zisků z obchodování s černým uhlím, plynem a ropou - ten by měl činit minimálně 33 % ze zisku vyššího než 120 % průměrného zisku za uplynulé čtyři roky. 

27.09.2022

Přinášíme soubor řešení dle sociálních a ekologickcýh organizací.

27.09.2022

Komplexní balíček systémových opatření proti energetické chudobě a zajištění dostupného bydlení a energií pro všechny domácnosti představila dnes koalice sociálních a ekologických organizací a iniciativ. V rámci kampaně nazvané “Energie lidem!” však budou také napřímo pomáhat lidem aktuálně postiženým energetickou krizí. 

08.09.2022

Evropa čelí bezprecedentní kombinaci mnoha krizí – počínaje válkou na Ukrajině přes prudký růst cen energií až po klimatickou a ekologickou krizi. Proto se coby zástupci občanské společnosti z celé střední a východní Evropy obracíme na české předsednictví v Radě Evropské unie jako na klíčového aktéra, který může přispět k přechodu Evropy na nezávislou, čistou, mírovou a cenově dostupnou energii.

29.08.2022

Podle ekologických organizací a hnutí, které usilují o prevenci energetické chudoby a pomoc lidem, jež ceny energií drtí, je nutné zastavit růst ceny elektřiny a srazit ji na nižší úroveň. Navrhují, aby státy EU postavily plynové elektrárny - které kvůli drahému plynu ženou vzhůru i cenu elektřiny - mimo trh a potřebnou elektřinu z nich nakupovali operátoři elektrizačních soustav. V současné situaci je to podmínka zachování práva na základní energetické služby i podmínka systémových řešení energetické chudoby. 

29.06.2022

Po Evropském parlamentu rezignovali dnes v noci na cíl omezit nárůst teploty na 1,5°C i evropští ministři a ministryně životního prostředí. Ani jednání Rady pro životní prostředí v Lucemburku nedokázalo posílit jednotlivé části klimatické legislativy Fit for 55 a přiblížit ji zmíněnému cíli Pařížské dohody. Původní a nedostatečné návrhy Evropské komise z července 2021 naopak ještě oslabilo.

28.06.2022

Centrum pro dopravu a energetiku hledá experta*ku na energetickou transformaci, který*á se bude zabývat energetickou transformací a dopady energetiky, zejména fosilního plynu, na klima.

21.06.2022

Blížící se české předsednictví v Radě Evropské unie přichází v té nejtěžší době. Po pandemii covidu-19, která byla velkou zkouškou naší sociální a ekonomické odolnosti, odhaluje ruská invaze na Ukrajinu znovu zranitelnost a dlouhodobé problémy naší společnosti, jakými jsou stále rostoucí nerovnosti, vysoká závislost na fosilních palivech a křehkost globalizovaných ekonomických řetězců. Přinášíme souhrn priorit pro české předsednictví.

15.06.2022

Dnes zveřejněné české priority pro předsednictví v Radě EU staví proti sobě agendu snižování emisí a energetické bezpečnosti. Vláda staví do popředí krátkodobý cíl zbavení se závislosti na ruských fosilních palivech. V této souvislosti se chce české předsednictví zaměřit primárně na balík REPowerEU připravený v reakci na únorový útok Ruska na Ukrajinu.

08.06.2022

Evropský parlament dnes překvapivě odmítl navrženou revizi systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a vrátil návrh k přepracování výboru. Spolu s tím bylo odloženo i hlasování o některých dalších souvisejících částech balíku Fit for 55, jejichž projednávání bylo dnes na programu. 

03.06.2022

Europoslanci a europoslankyně budou 7. června hlasovat o několika stežejních částech připravované klimaticko-energetické legislativy z balíku Fit for 55. Hlasování může ovlivnit další podobu projednávaných opatření. Nevládní organizace sdružené v mezinárodní platformě Climate Action Network Europe (CAN-E) v této souvislosti opakovaně upozorňují, že aktuální cíl EU není v souladu s cílem Pařížské dohody. Vyzývají proto Evropský parlament, aby během hlasování přijal projednávaná opatření v co nejsilnější možné podobě.

01.06.2022

Evropská unie nesplnila svůj vlastní závazek, že 20 % prostředků v rámci rozpočtu na roky 2014-2020 půjde na klimatická opatření. Takový je závěr zvláštní zprávy Evropského účetního dvora, která byla zveřejněna v pondělí. Evropská komise přitom oznámila, že uvedený cíl splnila a na opatření spojená s klimatem bylo vynaloženo 216 miliard eur. Auditoři však zjistili, že tato částka je minimálně o 72 miliard eur nadhodnocená.

26.05.2022

Česká republika nesplnila při čerpání z evropských strukturálních a investičních fondů požadavky na zelené investice. Na klimatická opatření mělo v rámci dobíhajícího programového období 2014-2020 putovat 20 % financí. V Česku to bylo pouhých 12,7 %. Chybí větší podpora obnovitelných zdrojů. To jsou závěry nové analýzy, kterou vypracovalo Centrum pro dopravu a energetiku ve spolupráci s datovým expertem Petrem Bouchalem.

25.05.2022

Dnešní vládou projednávaná rychlá novela energetického zákona je jen částečným řešením energetické krize způsobené invazí ruské armády na Ukrajinu. Chybí odstranění bariér a zrychlení instalace solárních elektráren na střechy domů. K rozhýbání odvětví důležitého pro zajištění energetické nezávislosti na Rusku i snížení vysokých nákladů na energie vyzvala kabinet Petra Fialy (a premiéry dalších zemí střední a východní Evropy) velká skupiny ekologických organizací z Česka, Bulharska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska.

25.05.2022

Centrum pro dopravu a energetiku, Hnutí DUHA a Greenpeace podepsali ze Českou republiku otevřený dopis adresovaný předsedům vlády států střední a východní Evropy s apelem na podporu solární energie na střechách budov. Přílohou dopisu jsou klíčová opatření pro rozvoj střešní fotovoltaiky.

16.05.2022

Evropská komise se 18. května chystá představit plán odchodu od ruských fosilních paliv před rokem 2030. Jeho přípravu avizovala Komise 8. března, krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Mezi dílčí cíle plánu REPowerEU spadá doplnění plynových zásobníků v EU před nadcházející zimou, diverzifikace dodávek plynu, snížení jeho spotřeby zejména v oblasti vytápění a výroby elektřiny, urychlení přechodu k čisté energii či řešení rostoucích cen energií v Evropě. Do konce roku 2022 chce Evropská komise s pomocí plánu REPowerEU dosáhnout snížení poptávky Evropské unie po ruském plynu o dvě třetiny.

04.05.2022

Emisní povolenky zdarma podrývají efektivní snižování emisí z průmyslu. V otevřeném dopise vyzýváme spolu s dalšími organizacemi k jejich zrušeni.

27.04.2022

Nově zveřejněná studie od nezávislé expertní organizace EGÚ Brno ukazuje, že součástí řešení odklonu Česka i Evropy od dovozu ruských fosilních paliv by měl být i masivní rozvoj dosud opomíjené komunitní energetiky. Potenciál instalované kapacity komunitně spravovaných fotovoltaických elektráren činí podle zveřejněné studie přes 4 GW, což je pro srovnání téměř dvakrát více, než všechny dosavadní fotovoltaické zdroje v ČR. V případě větru by při plném zapojení obcí mohl stávající výkon vzrůst až desetkrát. Jen z těchto dvou technologií by tak komunitní energetika mohla pokrýt osminu celkové současné spotřeby elektřiny v Česku.

04.04.2022

Potřebujeme okamžité a výrazné snížení emisí skleníkových plynů ve všech sektorech. S odkazem na modelované trajektorie vedoucí k dosažení cílů Pařížské dohody to říká klimatický panel IPCC. Dnes zveřejněná zpráva o klimatu ukazuje prstem především na fosilní paliva. Jejich spotřebu je nutné okamžitě snížit. S cíli Pařížské dohody není slučitelný ani další rozvoj fosilní infrastruktury, který by vedl k “uzamčení” budoucího vývoje ve scénářích s vysokým množstvím emisí.

31.03.2022

Neziskové organizace, včerně CDE, vyzývají představitele/ky Evropské komise, aby neprodleně podpořili/y alternativní řešení ke snižování daní a cenových stropů u fosilních paliv. Centrum pro dopravu a energetiku a další nevládní organizace vyzývají k jednání s členskými státy, které nedávno zvýšily podporu fosilních paliv (zavedly cenové stropy, snížily spotřební daň na pohonné hmoty atd.), a naléhají na ně, aby stanovily jasný krátkodobý termín pro ukončení těchto opatření a upřesnily, že se jedná o mimořádná, dočasná opatření. Zamezení snižování daní také zajistí, že bude k dispozici více veřejných prostředků, které mohou být užitečné na podporu zranitelných domácností.

23.03.2022

Zatímco ceny plynu se drží na velmi vysoké úrovni a Evropa řeší, jak se kvůli válce na Ukrajině zbavit dovozu fosilních paliv z Ruska, Česká republika pokračuje v původním plánu přechodu českého teplárenství na plyn. Z Modernizačního fondu nově podpoří i plynofikaci tepláren v Olomouci, Karviné a Zlíně. [Ministerstvo průmyslu také navrhuje provozní podporu pro plynové teplárny, zatímco s fotovoltaickými elektrárnami nepočítá. Ekologické organizace tento trend kritizují a vyzývají vládu ke změně strategie i dotačních programů. 

16.03.2022

Při příležitosti zítřejšího zasedání ministrů životního prostředí členských států EU vyzývají neziskové organizace ministry a ministryně, aby se jasně postavili na stranu rychlejšího útlumu fosilních paliv, tzv. dekarbonizace. Zásadní je podpora masivního rozvoje obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor, především zateplování budov. Rychlá dekarbonizace sníží naši závislost na Rusku, zvýší odolnost vůči externím krizím a zároveň bude odpovídat cílům Pařížské dohody.

15.03.2022

Evropská komise představila 14. 7. 2021 soubor legislativních návrhů Fit for 55, který představuje konkrétní kroky k naplnění závazku snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 (oproti 1990). Centrum pro dopravu a energetiku, Greenpeace, Hnutí DUHA a Klimatická koalice vítají snahu o rychlejší snížení emisíze strany Evropské komise, současně však podotýkají, že k udržení globálního nárůstu teploty pod 1,5°C a splnění závazků Pařížské dohody je zapotřebí snížit emise EU do roku 2030 o 65 %.

10.03.2022

Téma sociálních dopadů, rostoucích cen energií a energetické chudoby se stalo palčivým problémem a může ohrozit evropské ambice na klimatickou neutralitu. Tomuto tématu je proto nutné věnovat prioritní pozornost při práci předsednictví na klimatických a energetických politikách. Podrobná doporučení přinášíme ve společné pozici Centra pro dopravu a energetiku, Hnutí DUHA a Greenpeace.

09.03.2022

Zlepšení kvality života i zdraví obyvatel, obnova krajiny, nová pracovní místa. To jsou pozitivní změny, které může českým uhelným regionům přinést odklon od těžby a spalování uhlí. Česko není jediný stát, který tuto zásadní proměnu řeší. Kde v zahraničí nastartovali úspěšnou transformaci uhelných regionů a v čem by bylo dobré se inspirovat, popisuje nová publikace Centra pro dopravu a energetiku.

21.02.2022

Ačkoliv se vláda ve svém programovém prohlášení zavázala vytvářet podmínky pro odklon od uhlí do roku 2033 [1], návrh Plánu spravedlivé územní transformace tento závazek téměř neodráží. Ve své nejnovější verzi [2] sice odkazuje na prohlášení vlády, avšak zároveň na Mostecku i Sokolovsku předpokládá těžbu uhlí po tomto datu. Návrh plánu neuvádí odklon od uhlí v roce 2033 jako jasný cíl s konkrétními kroky. Uhelné kraje tak stále nemají jistotu, jak bude transformace probíhat. Ekologické organizace upozorňují, že jedině s jasně stanoveným cílem může transformace uspět.

21.01.2022

Společné prohlášení nevládních organizací k francouzskému, českému a švédskému předsednictví Rady Evropské unie. Šest let po ratifikaci Pařížské dohody jsme stále daleko od cesty vedoucí k cíli zastavit oteplování planety na +1,5 °C. Podle předložených plánů jednotlivých států by teplota v roce 2100 dosáhla +2,7 °C, což výrazně přesahuje již tak kritickou hranici. Evropská unie, navzdory tomu, že přijala přísnější cíl snížit emise o 55 % do roku 2030, stále nenaplní závazky, dané v Pařížské dohodě. 

07.01.2022

Tisková zpráva Europe Beyond Coal. Česká republika ohlásila plán na odklon od uhlí do roku 2033. Datum je součástí programového prohlášení nové vlády Petra Fialy. Česko se tak stalo 22. evropskou zemí, která oznámila datum konce uhlí, rok 2033 nicméně neodpovídá závazkům vyplývajícím z Pařížské dohody. Těm by odpovídal odklon od uhlí do roku 2030. Tisková zpráva je v angličtině.

03.01.2022

Evropská komise zveřejnila návrh tzv. taxonomie. Ta by měla sloužit investorům a tvůrcům politik při rozhodování, které investice lze považovat za udržitelné. Zařazení zemního (fosilního) plynu na seznam zelených investic není v souladu s ochranou klimatu a neodpovídá vědeckým faktům. Využívání plynu i jádra navíc neřeší vysoké ceny energií.

2021

20.12.2021

Nová ministryně životního prostředí Anna Hubáčková nevyužila svou první zahraniční cestu v úřadu k deklaraci jasné změny kurzu české klimatické politiky. Na setkání Rady EU pro životní prostředí vyslovila obavy z řady částí balíku Fit For 55. I přes deklamovanou podporu legislativy Fit For 55 jako celku zazněla řada výtek vůči jednotlivým opatřením.

18.11.2021

Centrum pro dopravu a energetiku hledá koordinátora*ku, který*á se bude zabývat jak klimaticko-energetickou politikou ČR i EU, tak nastavením fondů EU, včetně Národního plánu obnovy a Modernizačního fondu. Nabízíme 0,5 - 0,7 úvazku.

13.11.2021

26. konference OSN o změně klimatu, která právě končí v Glasgow, je promarněnou šancí nasměrovat svět na bezpečnou cestu k udržení teploty na hranici 1,5 °C. Navzdory dílčím úspěchům summit vyhlídky světa o moc nezlepšil. Zatímco před Glasgow směřoval svět k oteplení o 2,7 °C, po Glasgow jsme na tom pouze o tři desetiny stupně Celsia lépe. Země světa nedokázaly před ani během Glasgow předložit dostatečně ambiciózní vnitrostátně určené příspěvky (NDC) ke zmírnění změny klimatu. Závěrečná deklarace letošní klimatické konference signatářským státům pouze klade za úkol předložit dostatečné cíle pro rok 2030 “do konce roku 2022”. Řešení se tedy o rok odkládá.

 

08.11.2021

Přes 100 nevládních organizací podepsalo dopis za vyřazení fosilního plynu z tzv. projektů společného zájmu. Plánovaná podpora plynových mega-projektů (jako jsou plynovody a LNG terminály) by znamenala pokračující uzamykání Evropy do fosilní energetiky.

05.11.2021

Tento článek je určen hlavně k těm, kteří rozhodují o naší budoucnosti na konferenci COP26 v Glasgow. Společně ho sepsalo 60 mladých lidí z různých koutů světa, aby vyzvali ke klimatické spravedlnosti.

05.11.2021

Senát vyslovil veto několika návrhům z balíčku Fit for 55. Navzdory zhoršující se klimatické krizi a právě probíhající klimatické konferenci COP26 v Glasgow, nedokázali čeští senátoři a senátorky najít shodu na podpoře potřebných klimaticko-energetických opatření.

26.10.2021
Ekologické organizace z celé Evropy vyzvaly v otevřeném dopise evropské ministry zabývající se energetikou, aby ukončili závislost Evropy na fosilních palivech.
Dopis se týkal témat, která ministři řešili na krizové schůzce 26. října v Lucembursku.
Podle Mezinárodní energetické agentury jsou to právě tyto prudké nárůsty cen fosilních paliv, nikoli ceny uhlíku, ani využívání obnovitelné energie, které jsou zodpovědné za současné vysoké náklady na energii v EU.
 
25.10.2021

Rozdělením 41 miliard korun, které poskytla Evropská unie pro české kraje postižené těžbou a spalováním uhlí, se dnes zabývá vláda při jednání o Plánu spravedlivé územní transformace. Polovina prostředků je určena na velké strategické projekty krajů, univerzit a firem, velké firmy budou moci těžit i z druhé poloviny zdrojů. Po naléhání  nevládních organizací ale plán obsahuje také aktivity k zapojení veřejnosti do spravedlivé transformace. Dalším krokem bude dialog s Evropskou komisí a následně finální schválení dokumentu na přelomu roku. 

20.10.2021

Evropská rada bude jednat o současném problému rapidně rostoucích cen energií už zítra. Občanské a ekologické organizace včetně CDE, Nadace Partnerství nebo třeba Greenpeace Česká republika vyzývají lídry, aby navýšili ambice vnitrostátních klimatických cílů a urychlili transformaci energetiky. Apel směřuje i na nutnost využití potenciálu energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie naplno.

11.10.2021

Otevřený dopis nevládních organizací zaslaný představitelům Evropské komise se věnuje problematice připravovaného legislativního návrhu na snížení emisí metanu, který má být zveřejněn v prosinci.

06.10.2021

Tisková zpráva Klimatické koalice: Státy Evropské unie si dnes vyměnily názory na růst cen energií a na legislativní balíček Fit for 55 na jednání Rady pro životní prostředí (ENVI). Česká reprezentace vznesla požadavek na plnou podporu zemního plynu jakožto tranzitního paliva. Například Frans Timmermans či italská delegace ale na jednání upozornili, že za současným růstem cen energií stojí právě plyn. Stejnou námitku vznesly už minulý týden i české ekologické organizace sdružené v platformách Klimatická koalice a Zelený kruh. Ve společném prohlášení upozornily na to, že za rostoucí cenou energie stojí z 80 % právě plyn. Cena emisních povolenek hraje zanedbatelnou roli. 

30.09.2021

Prohlášení Klimatické koalice a Zeleného kruhu. V posledních týdnech a měsících zažíváme po celé Evropě bezprecedentní nárůst cen energií, který se dotkne i lidí v České republice. Ceny elektřiny dokonce překonaly dosavadní rekord z roku 2008 a je možné, že dále porostou. Podle analytické společnosti Ember je na vině zejména rostoucí cena zemního plynu.

30.09.2021

Tisková zpráva Klimatické koalice a Zeleného kruhu: Ekologické, rozvojové a sociální nevládní organizace sdružené v Klimatické koalici a Zeleném kruhu zveřejnily své stanovisko k současnému zdražování energií. Varují v něm, že vláda dlouhodobě ignorovala závislost České republiky na fosilních palivech, a proto ji vyzývají, aby situaci neprodleně řešila a ochránila české domácnosti od pádu do energetické chudoby.

27.09.2021

Vláda dnes schválila rozšíření speciálního výsluhového příspěvku pro pracovníky a pracovnice z firem Vršanská uhelná a Severočeské doly, kteří přijdou kvůli útlumu těžby a spalování uhlí o práci. Podobný příspěvek vláda schválila už v roce 2016 pro zaměstnance povrchového velkolomu Československé armády, který ukončí těžbu v roce 2024, až narazí na platné těžební limity. V říjnu minulého roku vláda obnovila příspěvek i pro zaměstnance společnosti OKD, která také plánuje konec těžby a v loni v listopadu i pro lidi ze Sokolovské uhelné.

23.09.2021

Investice do fosilního plynu nejsou udržitelné a slučitelné s ochranou klimatu. Více než 150 nevládních organizací na základě analýzy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) žádají vyřazení plynu z Udržitelné taxonomie EU. Připojily se k otevřenému dopisu, který dnes představitelům Evropské unie zaslal Světový fond na ochranu přírody (WWF). Z českých organizací dopis podepsalo Centrum pro dopravu a energetiku, Společnost pro trvale udržitelný život a Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci.

23.09.2021

Více nez 150 evropských organizací žádá v otevřeném dopise Světového fondu na ochranu přírody (WWF) vyřazení fosilního plynu z Udržitelné taxonomie EU. Ze závěrů zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) jasně vyplývá, že nové investice do fosilního plynu jsou neudržitelné a neslučitelné s ochranou klimatu. Centrum pro dopravu a energetiku je jedním ze signatářů otevřeného dopisu.

22.09.2021

Centrum pro dopravu a energetiku hledá finanční*ho koordinátora*ku na poloviční úvazek.

02.09.2021

Na základě analýzy 14 plánů spravedlivé územní transformace odeslala na začátku září Světový fond na ochranu přírody (WWF) s podporou dalších devíti nevládních organizací, včetně Centra pro dopravu a energetiku, otevřený dopis Evropské komisi. V něm definoval hlavní problémy, které plány vykazují a na jejichž řešení je třeba při komunikaci se státy ze strany Evropské komise apelovat.

30.08.2021

Vláda se v polovině září chystá schvalovat Dohodu o partnerství. Podle ní se bude rozdělovat 550 miliard korun skrze operační programy evropských fondů. Centrum pro dopravu a energetiku a Hnutí DUHA upozorňují, že připravovaný dokument bude zastaralý už ve chvíli, kdy ho vláda schválí. Hlavním problémem je, že neodpovídá novým cílům EU na snižování emisí.

25.08.2021

Česko se chystá rozdělit 41 miliard určených na přeměnu uhelných regionů. Plán spravedlivé územní transformace, podle kterého bude čerpání peněz z evropského Fondu spravedlivé transformace probíhat, bude v září schvalovat vláda. Jeho příprava ovšem neprobíhala bez problémů. Centrum pro dopravu a energetiku upozorňuje na rizika spojená s Fondem i příklady kvalitních projektů, které se již v Česku podařily. 

16.07.2021

Výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans se dnes v rámci své návštěvy České republiky setká se zástupci českých ekologických organizací. Tématem jednání bude zejména špatný stav naší krajiny a situace české energetiky. Místopředseda Timmermans přijede do Prahy pouhé dva dny po zveřejnění dlouho očekávaného balíčku opatření pro snížení emisí skleníkových plynů v EU o 55 procent do roku 2030.

14.07.2021

Evropská komise představila dlouho očekávaný klimaticko-energetický legislativní balík s názvem „Fit for 55“. Název odkazuje na nový klimatický cíl Evropské unie snížit do roku 2030 celkové množství emisí skleníkových plynů v EU alespoň o 55 % oproti roku 1990. Legislativní balík Fit for 55 přináší 13 aktualizovaných nebo úplně nových směrnic a nařízení. Novému emisnímu cíli EU se mají uzpůsobit všechny klíčové sektory. Legislativa přináší např. nové normy pro emise vznikající z automobilů či budov. Zvyšuje také cíle pro energii z obnovitelných zdrojů. Přináší i reformu systému obchodování s emisními povolenkami. A zavádí mechanismus tzv. „uhlíkového cla“.

12.07.2021

Evropská komise zveřejní dlouho očekávaný klimaticko-energetický legislativní balík s názvem Fit for 55. Název odkazuje na nový klimatický cíl Evropské unie z prosince 2020. Země EU se jím zavázaly snížit do roku 2030 celkové množství emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % oproti roku 1990. Představení nové legislativy se očekává ve středu 14. července 2021.

17.06.2021

Evropské neziskové organizace vyzvaly ve společném dopise Radu guvernérů Evropské investiční banky (EIB), aby zahájila nezbytné reformy, které přispějí k ekologickému oživení Evropy během klimatické a postcovidové krize. Transakce EIB by měly podporovat udržitelné projekty a stát se hnacím motorem Evropské zelené dohody.

16.06.2021

Evropské neziskové organizace vyzvaly ve společném dopise Radu guvernérů Evropské investiční banky (EIB), aby zahájila nezbytné reformy, které přispějí k ekologickému oživení Evropy během klimatické a postcovidové krize. Transakce EIB by měly podporovat udržitelné projekty a stát se hnacím motorem Evropské zelené dohody. Ke společnému dopisu se připojilo 24 evropských nevládních organizací, včetně Centra pro dopravu a energetiku. Stalo se tak při příležitosti zasedání Rady guvernérů EIB, které se uskuteční v pátek 18. června.

26.05.2021

Ve dnech 24. a 25. května zasedla Evropská rada. Na programu bylo i klima. V loňském roce se země EU zavázaly snížit do roku 2030 celkové množství emisí skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990. Čelní představitelé jednotlivých států diskutovali především o nově vznikajícím evropském legislativním balíčku. Ten bývá někdy nazýván také „Fit For 55“. Evropská komise chystá jeho zveřejnění 14. července. 

24.05.2021

Vláda ČR neschválila rok 2038 jako termín konce spalování uhlí, který se původně snažil prosadit ministr průmyslu Karel Havlíček. Podklady vrátila Uhelné komisi s úkolem zpracovat rychlejší scénáře konce uhlí. Nové podklady má však na stůl dostat až příští vláda po volbách. Tím termín 2038 fakticky vyřadila ze hry.

21.05.2021

Ve dnech 24. a 25. května se uskuteční zasedání Evropské rady. Kromě covidu-19 a vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií se bude jednat také o klimatu. V prosinci 2020 se země EU zavázaly snížit do roku 2030 celkové množství emisí skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990. Na nadcházejícím zasedání proběhne diskuse o konkrétních mechanismech, s jejichž pomocí má být nového emisního cíle EU dosaženo. Cíl se má brzy promítnout i do evropské legislativy, a to v podobě legislativního balíčku označovaného jako „Fit For 55“. Jeho znění, nebo přinejmenším jeho část, má být Evropskou komisí zveřejněno 14. července tohoto roku.

19.05.2021

Peníze z Fondu spravedlivé transformace by měly jít jen do regionů, které mají konkrétní plán na odchod od uhlí a v nichž transformace proběhne do roku 2030. Vyplývá to z vyjádření Evropského parlamentu, kterým odpověděl na polskou petici podporující těžbu uhlí v dole Turów. Konkrétní podmínky pro čerpání peněz z tohoto fondu schvaloval europarlament včera, detaily zatím nejsou známy. Vyjádření Evropského parlamentu tak vznáší otázku, jestli tato podmínka bude platit pro všechny evropské uhelné regiony.

17.05.2021

Za devět měsíců přípravy Ministerstvo průmyslu a obchodu nezajistilo, aby Národní plán obnovy splňoval základní podmínku jeho schválení, tedy že 37 % investic musí směřovat do klimatických opatření. Vláda proto musela narychlo do plánu doplnit přes 7 miliard korun ze státního rozpočtu, aby měl plán v Bruselu šanci projít.

13.05.2021

Pokud Česká republika nezačne řešit problém se zdevastovanými lesy, bude mít potíže splnit klimatické cíle pro rok 2030. Vyplývá to z analýzy ekologických organizací NECP Tracker, na které se podílelo Centrum pro dopravu a energetiku. Česko nesplnilo ani všechny své cíle pro rok 2020. V oblastech dopravy a nakládání s odpady si dokonce pohoršilo.

04.05.2021

V pátek 30. dubna měly členské státy do Bruselu oficiálně odeslat Národní plány obnovy. Plán by Česku umožnil čerpat do roku 2026 až 192 mld. korun. K dokumentu ještě dobíhá připomínkové řízení, do kterého se zapojily desítky organizací a institucí. Jeho aktuální verze má ale vážné nedostatky - především v současné podobě nenaplňuje základní požadavek, aby 37 % z jeho objemu šlo na klimatická opatření. V plánu lze tak na poslední chvíli očekávat významné změny, přesun se týká minimálně 7 miliard korun.

29.04.2021

Průzkum veřejného mínění provedený agenturou Kantar zjistil, že 65 % veřejnosti podporuje pomoc horníkům a energetikům, kteří by přišli o práci v důsledku útlumu těžby a spalování uhlí pomocí tzv. výsluhových příspěvků, tedy finančních kompenzací nad rámec podpory v nezaměstnanosti. Naopak 18 % lidí je proti jejich zavádění. Průzkum, který zadala organizace Greenpeace, zároveň zjistil, že jen 3 % lidí přesně vědí, co znamená spravedlivá transformace.

29.04.2021

Každý má odpovědnost, každý má mít podíl. Takový je název projektu Místní akční skupiny (MAS) Opavsko, který si klade za cíl zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v české energetice. Dobrý záměr dnes získal ocenění v rámci mezinárodní ekologické kampaně EU Cash Awards.

26.04.2021

Centrum pro dopravu a energetiku, Hnutí DUHA a další ekologické organizace sdružené v Zeleném kruhu a Klimatické koalici poslaly Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) své připomínky k Národnímu plánu obnovy. Navrhují řadu změn, které mají přispět k odklonu od spalování fosilních paliv směrem k udržitelné ekonomice a ochraně přírody.

23.04.2021

Americký prezident Joe Biden na klimatickém summitu konaném 22.-23. dubna oznámil dlouho očekávané zvýšení klimatického cíle USA. Nově chce zrychlit redukci emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 50-52 % oproti roku 2005. Oproti dosavadnímu americkému cíli 26-28 % je to významné zvýšení, ale stále je to málo na to, aby USA adekvátně přispěly k zastavení oteplování planety na relativně bezpečné úrovni.

21.04.2021

Ve čtvrtek 22. dubna 2021 začíná dvoudenní virtuální klimatický summit amerického prezidenta Joea Bidena, na kterém za účasti několika desítek světových lídrů dojde k dlouho očekávanému oznámení nového emisního cíle USA. 

20.04.2021

Sedm evropských zemí v čele s Německem, Francií a Británií oznámilo, že přestanou podporovat exportní projekty zaměřené na fosilní paliva. Se zprávou přišla agentura Reuters. Můžeme podobný krok očekávat od Česka? A ustoupí české exportní agentury od podpory uhelného sektoru, který je problematický nejen z hlediska klimatické krize?

31.03.2021

Rychlý konec uhlí již v roce 2033 podporuje podle průzkumu Kantar 45 % lidí. Pozdější termín - rok 2038 - preferuje 32 % a žádný názor na tuto problematiku nemá 23 % respondentů. Rok útlumu uhlí by měla v blízké budoucnosti stanovit vláda. 

30.03.2021

Evropská unie připravila rekordní balík peněz, který mohou členské státy využít ke svému rozvoji. V současné době státy připravují národní plány, ve kterých Evropské komisi představí, jak chtějí s penězi naložit. Kampaň EU Cash Awards identifikuje jak přínosné, tak škodlivé investiční záměry a praktiky z hlediska klimatu a životního prostředí.

23.03.2021

Města a obce stojí v současné době před obrovskou výzvou. Jak čelit dopadům klimatické změny? Nesnesitelná vedra a sucha jsou jen malou částí problému. Ochrana klimatu přitom šetří nejen zdraví lidí a přírodu, ale také finance. Jen úspory na energetice mohou městům přinést každoročně miliony korun zpět do rozpočtu.

11.03.2021
Klimatická koalice hledá koordinátora/ku komunikace, který/á bude tvořit úzce spolupracující tým společně s koordinátorkou a Radou a členskými organizacemi koalice. Klimatická koalice je platformou českých nestátních neziskových organizací, které se zabývají zejména ochranou klimatu a životního prostředí, zmírňováním klimatické krize a přizpůsobováním se jejím dopadům, společenským aspektům klimatické krize, rozvojovou spoluprací a humanitární pomocí.
 
08.03.2021
Vyhodnocení Státní energetické koncepce ČR ukazuje, že Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nesplnilo své stěžejní úkoly. Mezy ty patří penalizace nízkoúčinné výroby elektřiny z uhlí či zdanění spalování uhlí a zemního plynu v menších kotlích, které měly pomoci transformovat teplárenství. MPO také nezvládlo naplnit ani cíl, který si samo dalo, a to podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Kvůli tomuto selhání pokračuje nadměrné znečišťování ovzduší. Česká republika je rekordmanem v emisích skleníkových plynů na hlavu a teplárenství má nejistou budoucnost.
04.03.2021
Českou republiku čeká v průběhu příštích let přechod od spalování uhlí k čisté energetice. Největší změna proběhne v uhelných regionech. Jak přesně bude transformace Ústecka, Karlovarska a Moravskoslezska probíhat a jak ji bude Česká republika financovat, není jasné. Přípravy důležitých plánů zatím váznou. Místní se navíc informace z příprav nedozvídají. Není ani jasné jak se budou moci do příprav zapojit a zda vůbec.
03.03.2021
V červenci minulého roku schválila  Evropská komise rozšíření záručního programu COVID Plus v ČR i na společnosti podnikající v cestovním ruchu a dopravě. Díky tomu obdržel záruku na úvěr ve výši 1,2 mld. Kč  letenkový portál a internetová cestovní agentura KIWI, která je z 53 % vlastněná americkým fondem General Atlantic. Záruku za úvěr ve výši 2 mld. Kč dostala podle vícepremiéra Havlíčka i společnost Liberty Ostrava, která patří mezi nejvýraznější znečišťovatele ovzduší na Ostravsku.
09.02.2021

Zelený kruh a Klimatická koalice se tímto veřejně obracejí na představitele a představitelky politických stran a hnutí, kteří by chtěli zlepšit situaci v naší zemi. Přicházíme s konkrétními návrhy opatření v klíčových oblastech.

01.02.2021

Vláda ČR neschválila termín konce spalování uhlí dle loňského usnesení Uhelné komise, která doporučila rok 2038. Dle informace, kterou poskytl vicepremiér Jan Hamáček Deníku N [1], se ministři a ministryně dohodli, že návrh komise musí nejdřív projít meziresortním připomínkovým řízením.

20.01.2021

Washington D.C. / Praha, 20. ledna 2021 - Nově zvolený americký prezident Joe Biden od počátku své prezidentské kampaně sliboval, že Ameriku vrátí zpět k Pařížské dohodě a zahájí rozsáhlou transformaci americké ekonomiky směrem k snižování emisí a větší udržitelnosti. Spojené státy americké se tak vrací zpět do hry v boji s klimatickou krizí a celosvětovému úsilí o snižování emisí ve chvíli, kdy Evropská unie zvyšuje své vlastní klimatické cíle a k závazku dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 se postupně přidávají i další velké ekonomiky, jako je Japonsko, či Jižní Korea. Pokud se k tomuto závazku nyní přidají i Spojené státy, bude tím celkově pokryto již více než 50 % světových emisí skleníkových plynů, jejichž produkce by do roku 2050 měla být ukončena. Platné tak přestávají být argumenty české vlády, podle které nemá úsilí o snižování emisí smysl, pokud o něj bude usilovat jen samotná Evropská unie. Obnovené multilaterální vztahy s USA by naopak mohly být příslibem, že se k závazku postupně přidá i zbytek světa.

08.01.2021
Centrum pro dopravu a energetiku hledá koordinátora/ku, který/á se bude zabývat problematikou veřejné podpory fosilního plynu a současně klimatickými dopady státem podpořených investic českých firem v zahraničí (Export Credit Agencies - ECAs).
08.01.2021

Centrum pro dopravu a energetiku hledá mediální/ho koordinátora/ku.

06.01.2021
Téměř 34 milionů obyvatel EU si nemůže dovolit dostatečně vytápět své domovy nebo svítit. Přibližně 15 % Evropanů žije ve špatně izolovaných domech s prosakujícími střechami, vlhkými stěnami, podlahami nebo základy. Analýza národních klimaticko-energetických plánů (tzv. NKEP) šesti zemí střední a východní Evropy odhaluje neadekvátnost jejich opatření pro řešení energetické chudoby.

2020

14.12.2020

Uhelná komise nesplnila ani jeden ze 6 úkolů, které dostala od vlády ČR a které má vytčené ve svém statutu. Navíc po schválení nového evropského cíle pro snížení emisí skleníkových plynů - ke kterému došlo minulý pátek, tedy týden po schválení usnesení komise - přestaly platit základní předpoklady, s nimiž pracovalo modelování scénářů útlumu uhlí od společnosti ČEPS (provozovatele elektroenergetické přenosové soustavy). Ukazuje to analýza usnesení Uhelné komise, kterou zpracovaly ekologické organizace a zaslaly ji členům a členkám vlády. Součástí analýzy je i zveřejnění dokumentů, s nimiž komise pracovala a zápisů z pracovních skupin.

11.12.2020

V pátek 11. prosince v časných ranních hodinách lídři jednotlivých členských států na jednání Evropské rady dospěli k dohodě na tom, že emise skleníkových plynů EU jako celku mají do roku 2030 klesnout minimálně o 55 % oproti roku 1990.  Cíl však svými ambicemi neodpovídá vědeckým doporučením, podle kterých je nutné emise do roku 2030 snížit alespoň o 65 %. Do schváleného cíle jsou navíc započítány i negativní emise, tedy množství uhlíku pohlcovaného lesy, půdou a dalšími ekosystémy. Produkované emise tím pádem mají klesnout jen o cca 50,5 %. Jeko pozitivní lze hodnotit fakt, že český premiér dodržel svůj slib z letošního října a navýšení klimatických ambic EU podpořil. Přestože je schválený cíl nedostatečný, ekonomové očekávají, že jeho zvýšení donutí energetické firmy odstavit uhelné elektrárny a rychleji rozvíjet obnovitelné zdroje energie.

01.12.2020

Ve čtvrtek 10. prosince 2020 začne jednání Evropské rady, na kterém se lídři EU mají dohodnout na finální podobě klimatického zákona a klimatických cílů pro rok 2030. Debata zahájená již na minulém jednání rady 15. a 16. října  tak snad konečně dospěje ke konkrétním závěrům. Přestože Evropský parlament letos v říjnu hlasoval pro podporu snížení emisí do roku 2030 o nejméně 60 % oproti roku 1990, ve hře v tuto chvíli zůstává už jen cíl podpořený Evropskou komisí, podle které by emise Evropské unie měly do roku 2030 klesnout o 55 %. I u tohoto méně ambiciózního  cíle se ale očekává odpor některých zemí zejména ze střední a východní Evropy. Generální tajemník OSN António Guterres, který 19. listopadu vystoupil na jednání Evropské rady pro zahraniční vztahy s projevem apelujícím na co nejvyšší klimatické ambice Evropské unie, označil 55% cíl za naprosté minimum.

16.11.2020

Vláda dnes po několika měsících odkladů a diskusí schválila speciální výsluhový příspěvek pro pracovníky a pracovnice z firmy Sokolovská uhelná, kteří přijdou kvůli útlumu těžby a spalování uhlí o práci. Podobný příspěvek vláda schválila už v roce 2016 pro zaměstnance povrchového velkolomu Československé armády, který ukončí těžbu v roce 2024, až narazí na platné těžební limity. V říjnu tohoto roku vláda obnovila příspěvek i pro zaměstnance společnosti OKD, která také plánuje konec těžby.

10.11.2020

Nic mu přitom nebrání, aby se připojilo k současnému trendu v evropské energetice, kterým je rychlý odklon od uhlí a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Nezávislý klimaticko-energetický think-thank Ember v pondělí 9. 11. 2020 zveřejnil studii, podle které bude česká elektrická síť v roce 2030 druhá nejšpinavější v Evropě. Vyplývá to z analýzy českého národního klimatického a energetického plánu, který ukazuje, že Česko má v navyšování podílu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů nejnižší ambice z celé EU a zároveň počítá s významným podílem elektřiny vyrobené z uhlí i po roce 2030. 

21.10.2020

Fond spravedlivé transformace má pomoci uhelným regionům s odklonem od uhlí a s přechodem na bezemisní ekonomiku. Za účelem čerpání těchto prostředků má Česko připravit Plán územní spravedlivé transformace, který stanoví, na jaké projekty chce Česká republika evropské peníze čerpat. Vláda za tím účelem zřídila tzv. Transformační platformu, která má být klíčovým orgánem pro přípravu zmíněných plánů. V přímém rozporu s tím ale také posvětila seznam nahodile a narychlo vybraných projektů, z nichž velká část ani zdaleka neplní účel, za kterým byl Fond spravedlivé transformace zřízen.

19.10.2020

Ministr Karel Havlíček minulý týden prohlásil, že by si představoval rok 2038 jako ideální datum odklonu od uhlí v ČR – stejné datum bylo schváleno v Německu. Ať už Uhelná komise rozhodne o roku 2038 jako o českém konci uhlí nebo ne, je pro nás zkušenost Německa s plánováním spravedlivé transformace energetiky oknem do blízké budoucnosti. Organizace E3G vydala publikaci, která analyzuje německou cestu ke stanovení datumu a způsobu odklonu od uhlí a spravedlivé transformace energetiky a představuje několik doporučení pro ostatní státy procházející stejným procesem.

15.10.2020

Ve čtvrtek 15. října 2020 začíná jednání Evropské rady, na kterém budou lídři EU debatovat o klimatickém zákonu a klimatických cílech pro rok 2030. Ty by podle Evropská komise měly být navýšeny na 55 %, zatímco Evropský parlament minulý týden hlasoval pro 60% snížení emisí (oproti roku 1990). O konečné podobě nových cílů i celého klimatického zákona pak všechny tři orgány rozhodnou společně v rámci tzv. trialogu. Dohodu nejspíš budou komplikovat lídři států střední a východní Evropy, včetně českého premiéra. Více než 180 organizací reprezentujících občanskou společnost šesti zemí střední a východní Evropy včetně Česka proto minulý týden svým premiérům odeslalo výzvu, v níž žádají, aby evropské ambice v ochraně klimatu podpořili. Českého premiéra včera k témuž vyzvala také petice podepsaná šedesáti tisíci českými občany.

07.10.2020

Ve středu 7. 10. 2020 byly zveřejněny výsledky úterního hlasování Evropského parlamentu o novém návrhu klimatického cíle pro Evropskou unii do roku 2030 v rámci Klimatického zákona. Svým hlasováním pro ambiciózní redukci emisí skleníkových plynů o minimálně 60 % oproti roku 1990 se Evropský parlament postavil za návrh svého výboru pro životní prostředí, který tento cíl odhlasoval již 10. září. Jde o mnohem vyšší cíl než je návrh na pouhou 55 % redukci emisí, který 16. září představila Evropská komise. O finálním výsledku však rozhodne až Evropská rada, která se má sejít již příští týden, a tzv. trialog - následné jednání mezi Radou, EP a komisí.

16.09.2020

Přestože Evropská komise podpořila cíl, který není ve shodě s vědeckými doporučeními a nepomůže předejít katastrofálnímu oteplení, jde o významný posun oproti stávajícím závazkům. Evropská rada navíc kromě tohoto cíle bude ve svém konečném rozhodnutí brát v potaz i ten schválený Evropským parlamentem, jehož plénum bude 5. října hlasovat o návrhu svého výboru pro životní prostředí – o 60% redukci emisí do roku 2030. Ať už však bude ve hře 55 % nebo 60 % redukce emisí oproti roku 1990, vůči vyšším klimatickým ambicím lze očekávat rezistenci především od českého premiéra Andreje Babiše, který se spolu s místopředsedou české vlády Karlem Havlíčkem rychlejšímu postupu na cestě ke klimatické neutralitě hlasitě brání.

16.09.2020

Evropský parlament dnes přijal návrh, který umožní využít peníze určené na obnovu uhelných regionů i k financování fosilního plynu. Zkomplikoval tím uhelným regionům cestu k sociálně a ekonomicky spravedlivému odklonu od uhlí a uvolnil cestu fosilnímu průmyslu.

11.08.2020

Evropská unie vyčlenila na pomoc uhelným regionům celkem 17,5 miliardy EUR, které mají pomoci členským zemím připravit se na dnes už jistý konec doby uhelné. Peníze mají podpořit plány Zelené dohody především skrze řízenou pomoc pro obce a regiony, které budou snižováním emisí skleníkových plynů postiženy nejvíce. Čerpání Fondu je podmíněno zpracováním tzv. Územních plánů spravedlivé transformace (ÚPST), které musí být Komisí následně schváleny. Jedná se o “jízdní řády” jednotlivých států do roku 2030, které by měly řešit sociální, hospodářské a environmentální výzvy vyplývající ze závazku klimatické neutrality EU. Bez zpracovaných ÚPST nebudou moci státy z Fondu čerpat žádné dotace na projekty.

16.07.2020

V pátek 17. července se uskuteční mimořádné zasedání Evropské rady, na kterém se hlavy států setkají, aby projednali a případně se rovnou dohodli na podobě rozpočtu EU pro příští období 2021–2027. Diskuze se povede jak o běžném dlouhodobém rozpočtu EU, který je navržen ve výši 1 074 miliard eur, tak o novém nástroji pro obnovu evropských ekonomik po pandemii COVID-19 ve výši 750 miliard eur.

12.06.2020

CDE apelovalo v kontextu současných ekonomických opatření, kde exportní kreditní agentury reagují na krizi COVID, přičemž nesmí zapomínat na ekologická rizika spojená s klimatickou otázkou. Současná situace v kontextu krize COVID vede exportní agentury po celém světě k prosazování stimulačních opatření, která cílí vedle využití exportních příležitostí také na posílení světových ekonomik upadajících do krize. Bohužel taková opatření nemusí být dlouhodobě udržitelná, pokud nebudou zohledněna rizika spojená s neekologickými projekty. Kupříkladu podpora fosilních projektů není udržitelným řešením a zdánlivá ekonomická pozitiva s ním spojená jsou jak známo dávno vyvrácena - obrovské finanční riziko spojené s propadem fosilních společností v posledních letech a neméně pesimistickými očekáváními do budoucna. 

04.06.2020

Národní klimaticko-energetické plány (NKEP) členských států EU pro období 2021–2030 nejsou dostatečně ambiciózní, vyplývá to z analýzy Climate Action Network Europe. [1] Ta se zaměřila na finální podobu těchto plánů a zjistila, že nestačí na to, aby země splnily své závazky vyplývající z Pařížské dohody.

14.05.2020

Evropská komise dokončuje úpravy dlouhodobého rozpočtu Evropské unie pro období 2021-2027, které mají řešit ekonomický šok způsobený pandemií COVID-19. V situaci nečekané recese představují rozpočet a investice EU na příštích 7 let klíčový nástroj pro řešení jak ekonomické, tak i klimatické krize. Některé obrysy plánu obnovy ekonomik byly představeny ve středu 13.5.2020.

05.05.2020

Více než sto organizací sdružených v Klimatické koalici a Zeleném kruhu poslalo zástupcům vlády, Poslanecké sněmovny a Senátu společné stanovisko, v němž apelují na důsledné plnění klimatických závazků České republiky jako nezbytné součásti ekonomické obnovy po koronavirové pandemii. Obě platformy sdružující nevládní organizace zabývající se ochranou životního prostředí, lidskými právy či humanitární pomocí odmítají falešné dilema mezi řešením ekonomických následků koronavirové pandemie a hledáním cest z klimatické krize. Požadují, aby obě krize byly řešeny najednou. Sloužit k tomu mají nové investiční nástroje v rámci Zelené dohody pro Evropu, které nabízejí potřebný hospodářský stimul a zároveň příležitost k urychlené transformaci k nízkouhlíkové ekonomice.

28.04.2020

Podle nejnovější analýzy čerpání evropských fondů v období 2014-2020 členské státy nedostatečně využívaly dostupné zdroje na podporu klimatických a energetických opatření. Neefektivní čerpání alokovaných finančních zdrojů z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj způsobilo, že plánovaný přechod EU k nízkouhlíkové ekonomice se výrazně zpomalil. Česká republika do konce roku 2020 utratí méně než polovinu z celkové dostupné částky 2,095 miliardy EUR.

04.03.2020

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes představila návrh Klimatického zákona, který stanovuje závazný právní rámec pro dosažení uhlíkové neutrality Evropské unie do roku 2050. Od roku 2030 také posiluje pravomoc Evropské komise nastavovat cíle pro snižování emisí skleníkových plynů. Návrh však neřeší navýšení cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, tedy v rozhodujícím období, které lidstvu zbývá k omezení oteplení na 1,5 °C, a které je klíčové pro roli EU jako klimatického lídra na podzimních globálních jednáních s Čínou a na COP 26 ve Skotsku.

17.02.2020

Centrum pro dopravu a energetiku hledá koordinátora/ku komunikace. Náplň práce bude sestávat částečně z práce na mezinárodním projektu zaměřeném na komunikaci o klimatické změně směrem k mladým lidem a částečně z koordinace komunikačních aktivit CDE.

14.01.2020

Evropská komise dnes zveřejnila návrh nového finančního nástroje (Just Transition Mechanism – Mechanismus pro spravedlivou transformaci), který bude v rámci Zelené dohody pro Evropu fungovat jako dotační program pro investiční potřeby evropských regionů během přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku. Finance mají podpořit energetickou transformaci a motivovat k zásadnímu snižování emisí v horizontu nejbližších let.  a

2019

2018

2017

2016

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

Hledaný výraz

[ zavřít ]