Evropská města procházejí intenzivní proměnou v oblasti dálkového vytápění. Stále více z nich hledá způsoby, jak se odpoutat od spalování fosilních paliv, snížit emise škodlivých látek a zároveň zvýšit svou odolnost vůči klimatické krizi. Jedním z inspirativních konceptů, který zazněl na letošním kongresu Euroheat and Power v Praze, byla série přednášek nazvaná přiléhavě "City Heat Detox". Tato metafora přirovnává dekarbonizaci teplárenských systémů k detoxikaci lidského organismu – jde o proces náročný a postupný, který ale městům přináší dlouhodobé benefity v podobě zdravějšího a udržitelnějšího způsobu fungování.
V úterý 17. června proběhla v pražském kině Atlas konference zaměřená na souvislosti dekarbonizace a bezpečnosti, a také šířeji klimatické změny a společenské odolnosti. První diskusní panel se týkal zejména fyzické infrastruktury a zdrojů, druhý se zaměřoval na společenské aspekty a koncept připravenosti na krizové situace. Akci spolupořádali Centrum pro dopravu a energetiku (CDE) a Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Evropská unie se v uplynulých letech zavázala k dosažení klimatické neutrality do roku 2050, což vyžaduje zásadní omezení emisí všech skleníkových plynů. Metan, druhý nejvýznamnější skleníkový plyn po oxidu uhličitém, hraje v této snaze klíčovou roli. EU proto přijala silnou a ambiciózní legislativu, která omezuje emise metanu nejen v rámci EU, ale i u dovážených fosilních paliv. Nyní se ale diskutuje o jejím oslabení, které by znamenalo zbytečný krok zpět jak pro klima, tak pro evropskou bezpečnost.
Emise metanu, druhého nejsilnějšího skleníkového plynu po oxidu uhličitém, budou nově pod přísnějším dohledem členských států EU. Shodlo se na tom 85% zástupců a zástupkyň Evropského parlamentu při loňském hlasování o novém nařízení, jehož cílem je razantně omezit emise vznikající v energetickém sektoru. Právě ten je zdrojem více než třetiny emisí metanu způsobených lidskou činností. Přes polovinu z nich je přitom možné omezit s nulovými náklady a za využití stávajících technologií.
V kontextu pokračující války na Ukrajině a akcelerující klimatické krize se Evropská unie připravuje na nové rozpočtové období, v němž musí prioritizovat mezi bezpečností, ochranou klimatu a posilováním evropské konkurenceschopnosti v rychle se proměňujícím světě. Centrum pro dopravu a energetiku se podílí na přípravě nového Víceletého finančního rámce 28+, jenž je nyní v meziresortním připomínkovém řízení.
Centrum pro dopravu a energetiku hledá své nové vedení na pozici Ředitel*ka organizace.
Zájemkyně a zájemci o tuto pozici mohou poslat svůj životopis a motivační dopis (obojí v angličtině) na adresu lide@cde-org.cz, a to nejpozději do 10. 6. 2025. Osobní pohovory proběhnou v červnu. Očekávaný nástup v období srpen - říjen 2025.
Velké množství unikajícího či vypouštěného metanu na 17 různých lokalitách v Jihomoravském kraji a v kraji Vysočina zachytili odborníci*ice z Centra pro dopravu a energetiku ve spolupráci s mezinárodní výzkumnou organizací Clean Air Task Force. Průzkum v oblasti prováděli již potřetí. Ačkoli byla loni přijata celoevropská legislativa, která v členských státech zakazuje rutinní odvětrávání a spalování metanu z ropné a plynové infrastruktury, v Česku se situace nijak nelepší.
Jak zviditelnit “neviditelnou hrozbu”, dát občanské společnosti do rukou přesná data a zároveň upozornit na nutnost snížení emisí metanu? V rámci kampaně Time For CH4nge a pod záštitou organizací Environmental Defense Fund a Deutsche Umwelthilfe byla dnes v Bruselu spuštěna historicky první občanská platforma určená ke sledování a kontrole úniků metanu - European Civil Society Observatory on Methane Emissions (CSO-M).
Centrum pro dopravu a energetiku se připojilo ke společnému prohlášení více než 570 evropských nevládních organizací, v němž se vymezují proti cíleným útokům podloženým dezinformacemi a zdůrazňují nezbytnost pokračujícícho financování práce občanské společnosti, zasazující se o ochranu životního prostředí, lidských práv a spoluvytváření inkluzivní společnosti.
Celé prohlášení si přečtěte zde.
Evropa se zavázala k uhlíkové neutralitě do roku 2050, zatím má ale jasně stanovené dekarbonizační cíle pouze do konce tohoto desetiletí. Nastavení předvídatelných podmínek pro dekarbonizační investice v Evropě přitom firmám i státům umožní včas reagovat ve svých politikách a strategiích. Pokud by k tomu nedošlo, nebylo by možné plně využít potenciální přínosy dekarbonizace. Ty by přitom jen do roku 2030 mohly činit nejméně 1 bilion EUR.
Společně s Priatelia Zeme-CEPA a Michaelou Valentovou z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se podílíme na tvorbě Česko+Slovenského teplárenského newsletteru. Tento newsletter pravidelně přináší aktuality, studie a analýzy, tipy na události a příklady dobré praxe v oblasti teplárenství v České republice a na Slovensku.
Priatelia Zeme CEPA spolu s Centrem pro dopravu a energetiku připravili pro města a obce přehled deseti bodů, na které je dobré dát si pozor při aktualizaci koncepce hospodaření s teplem, před přípravou zadávacích podmínek pro výběrové řízení nebo zahájením spolupráce s poradenskými nebo energetickými společnostmi. Jejich splnění městům zajistí soulad koncepcí s aktuálními cíli EU v oblasti energetiky a klimatu a zvýší přínos pro obyvatele i místní podniky.
V pátek 31. ledna 2025 se v Lichtenštejnském paláci v Praze konal kulatý stůl Národního konventu o EU na téma Česko a klimatické cíle Evropské unie. Naše ředitelka Barbora Urbanová zde představila stanovisko Centra pro dopravu a energetiku.
Více než polovině člověkem způsobených emisí metanu je možné zabránit za pomocí již existujících technologií, včasné detekce úniků plynu a jejich oprav, či zákazu rutinního odvětrávání a spalování fosilního plynu. Tato relativně jednoduchá a levná řešení však zatím naráží na nezájem fosilních společností a slabé regulatorní prostředí.
Vláda po téměř dvou letech příprav schválila aktualizaci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Došlo zároveň k odložení dalších dvou stěžejních strategií – Státní energetické koncepce a Politiky ochrany klimatu - které byly připravovány souběžně s Vnitrostátním plánem a vláda se k jejich aktualizaci zavázala ve svém programovém prohlášení. Česku nyní zbývají strategie, které mají se současnou realitou pramálo společného - počítají například s pomalým rozvojem obnovitelných zdrojů nebo využíváním ropy a plynu z Ruska.
Centrum pro dopravu a energetiku hledá posilu do týmu na pozici Expert*ka na financování energetické transformace.
Zájemkyně a zájemci o tuto pozici mohou poslat svůj životopis a motivační dopis (obojí v angličtině) do 15. 1. 2025. Osobní pohovory proběhnou krátce po uplynutí této lhůty. Nástup dle domluvy.
Evropská komise na listopadovém COP29 v Baku představila spolu s řadou partnerských zemí a nevládních organizací Partnerství pro snižování emisí metanu (Methane Abatement Partnership Roadmap). Tato nová iniciativa má přispět k rychlejšímu snížení emisí metanu v celém dodavatelském řetězci ropy a zemního plynu a přímo navazuje na schválení nové evropské metanové legislativy v květnu tohoto roku.
Evropská komise se ujímá svého mandátu v době, kdy čelíme souběhu globálních krizí. Bezpečnostní hrozby, riziko ekonomické stagnace a ztráty konkurenceschopnosti nebo obavy z prohlubujících se nerovností ve společnosti jsou umocněné pokračující klimatickou změnou, která jejich následky ještě zhoršuje. Řešení v podobě přijímání adekvátních mitigačních a adaptačních opatření klade velké nároky na akceschopnost a odpovědnost nové Komise.
Novela zákona o emisním obchodování, kterou v pátek schválila Poslanecká sněmovna, v souladu se směrnicí EU ukládá využít všechny výnosy z prodeje emisních povolenek na opatření snižující emise nebo kompenzující důsledky změny klimatu. Chybí v ní ale systém EU ETS 2, který by zavedl emisní povolenky také v dopravě a při provozu budov. Právě v těchto sektorech přitom vzniká více než čtvrtina celkových tuzemských emisí skleníkových plynů.
Že je možné vytápět efektivně a udržitelně bez fosilních paliv už nyní ukazují například projekty v Mnichově, Vídni nebo Stokholmu. Zapotřebí jsou k tomu investice do inovativních technologií a obnovitelných zdrojů namísto dotací pro projekty spoléhající se na fosilní plyn. V přehledné mapce představujeme vybrané příklady dobré praxe dekarbonizovaného vytápění v evropských zemích.
Ambiciózní iniciativu Global Gateway spustila Evropská unie v roce 2021 s cílem podpořit zelený, demokratický a bezpečný ekonomický rozvoj v zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Jejími nástroji jsou rozvojové banky a exportní kreditní agentury. Právě ty se ale dlouhodobě chovají netransparentně a přestože rozdělují veřejné peníze, nevíme, kam přesně je investují.
Centrum pro dopravu a energetiku hledá posilu do týmu na pozici Expert*ka na dekarbonizaci energetiky se zaměřením na metan.
Zájemkyně a zájemci o tuto pozici mohou poslat svůj životopis a motivační dopis (obojí v angličtině) na adresu barbora.urbanova@cde-org.cz, a to nejpozději do 15. 11. 2024. Osobní pohovory proběhnou krátce po uplynutí této lhůty. Nástup dle domluvy.
Centrum pro dopravu a energetiku hledá posilu do týmu na pozici Expert*ka na financování energetické transformace.
Zájemkyně a zájemci o tuto pozici mohou poslat svůj životopis a motivační dopis (obojí v angličtině) na adresu barbora.urbanova@cde-org.cz, a to nejpozději do 15. 11. 2024. Osobní pohovory proběhnou krátce po uplynutí této lhůty. Nástup dle domluvy.
České teplárenství se v následující dekádě otřebuje zbavit závislosti na spalování uhlí. K dispozici k tomu máme bezprecedentní objem financí: Česko je druhým největším příjemcem podpory z Modernizačního fondu, který nám umožňuje investovat do inovativních a dlouhodobě udržitelných řešení jako jsou tepelná čerpadla, využití odpadního tepla či geotermální energie, nebo skladování tepla. Namísto toho ale tyto peníze zatím ve velkém směřují do projektů spoléhajících na fosilní plyn.
Centrum pro dopravu a energetiku spolu s Centrem pro klimatické právo a udržitelnost Ústavu státu a práva AV ČR (CLASS) zorganizovalo konferenci “Od strategií k implementaci: Jak Česko naplní své klimatické cíle?” zaměřenou na současný stav projednávání tří klíčových dekarbonizačních strategií a na jejich následnou implementaci. Co musí Česko udělat, aby snížilo emise a zajistilo udržitelnou prosperitu do budoucna?
V souvislosti s plánovaným odklonem od uhlí, na němž je závislá dosud většina českých domácností, je potřeba včas přejít k jiným zdrojům vytápění a chlazení budov. Na toto téma uspořádalo Centrum pro dopravu a energetiku seminář pro zástupce*kyně moravských obcí a měst Bydlení bez emisí: Jak na vytápění a chlazení ve 21. století.
Věděli jste, že české teplárenství - tedy výroba tepla a teplé vody pro domácnosti a podniky - je stále ještě z poloviny závislé na spalování uhlí? V České republice vedle sebe existuje přibližně 550 malých a 100 velkých sítí dálkového vytápění o celkové délce asi 7500 km. K této masivní infrastruktuře je připojeno 1,7 milionu domácností, tedy přibližně 4 miliony obyvatel. Využití uhlí pro výrobu tepla má podle prohlášení současné vládní koalice do roku 2033 skončit a teplárenské společnosti tak mají již jen pár let na to, aby uhlí nahradily.
Proč nesmí český daňový poplatník vědět, komu stát poskytuje prostředky na podporu exportu, které často dosahují až stamilionů Kč? Proč je pro veřejnost nejasné, jaké projekty stát podporuje z hlediska vlivu na životní a sociální prostředí, a nevíme ani, zda podporujeme export domácího zboží? Tyto otázky blíže zkoumá následující text, který se zaměřuje na jeden z nástrojů podpory exportu - exportní agentury. Konkrétně se zabývá Exportní a garanční pojišťovací společností, a.s. (dále jen EGAP) a Českou exportní bankou, a.s. (dále jen ČEB).
Zatímco v roce 2019 byla ochrana klimatu ústředním motivem Strategické agendy, z návrhu té současné se téma téměř vytratilo a je zmíněno pouze stručně v návaznosti na cíl zajistit prosperující a konkurenceschopnou Evropu. Naopak nejvíce prostoru je věnováno prioritě silné a bezpečné Evropy. Klimatická změna a politiky na její zmírňování však jak s bezpečností, tak s konkurenceschopností úzce souvisí a nevyplatí se tento vztah opomíjet.
Vláda včera schválila principy pro zjednodušení povolovacích procesů při výstavbě plynových zdrojů a nastavení tzv. kapacitních mechanismů. To znamená, že firmy budou od státu dostávat zaplaceno za to, že jejich plynové elektrárny stojí a jsou v případě nutnosti připraveny rychle naběhnout. Tato forma podpory jim tak má zajistit stálý příjem a jistější návratnost vstupních investic, představuje však riziko v podobě odklonu financí, které by jinak měly směřovat primárně do rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů.
Na základně dat Evropské komise o alokacích evropských fondů v období 2021 - 2027 připravil Petr Bouchal ve spoupráci s Evou Mariničovou a Zuzanou Vondorovu z Centra pro dopravu a energetiku srovnání plánů ČR s plány ostatních členských států. České plány autor a autorky analyzovali i z pohledu dosavadní implementace podle údajů o podpořených projektech.
Centrum pro dopravu a energetiku se připojilo k otevřenému dopisu, v němž spolu s dalšími více než padesáti nevládními organizacemi požaduje zařazení sociálně spravedlivé a zelené klimatické tranzice do priorit nové Strategické agendy.
V březnu se naše expertka na dekarbonizaci energetiky Veronika Murzynová už podruhé vydala na terénní průzkum české plynové a ropné infrastruktury. Společně s Théophilem Humann-Guilleminotem z Clean Air Task Force (CATF) se vypravila na jižní Moravu, kde se těží a skladují fosilní paliva, kudy prochází hlavní tranzitní plynovod i ropovod Družba a kde se mimo jiné nachází také obrovské podzemní zásobníky plynu. Úniky metanu zaznamenali na patnácti z celkem dvaceti navštívených lokalit.
Pro zmírňování klimatických rizik v následující kritické dekádě je zásadní, aby Evropská unie pokračovala v ambiciózních klimatických politikách a aby i za přispění České republiky byla Zelená dohoda pro Evropu a její širší cíle výslovně zmíněny ve Strategické agendě EU, která bude mít zásadní dopad i na strategické směrování nové Evropské komise.
Společné stanovisko nevládních organizací věnujících se ochraně klimatu a životního prostředí k prioritám ČR pro Strategickou agendu Evropské unie pro období 2024–2029.
Státní pojišťovna EGAP se dál snaží vypořádat s problematickou zárukou za půjčku Liberty Ostrava. Za huť musela v září zaplatit 1,5 miliardy korun. Na problematickou záruku a nedostatek transparentnosti pojišťovny EGAP dlouhodobě upozorňujeme.
Každoroční konference COP mají za úkol přinést politickou reakci na globální klimatickou krizi. Daří se jim to?
Analýza Jitky Martínkové.
Zelená transformace bude buď spravedlivá, nebo nebude žádná. Toto okřídlené rčení je často slyšet z úst evropských politiků na adresu potřeby propojit přechod k uhlíkové neutralitě se sociální ohleduplností a spravedlností. V realitě se však v nerovně nastaveném systému spravedlnosti dosahuje těžko a ani zelená transformace není výjimkou.
Analýza Kateřiny Davidové.
Státní exportní pojišťovna EGAP zaplatila za huť Liberty Ostrava pohledávku v hodnotě zhruba 1,5 miliardy korun. Problémy přitom firma měla ještě před tím, než jí pojišťovna EGAP záruku poskytla. Fungování EGAP je dlouhodobě netransparentní.
Ve středu 13. září přednesla předsedkyně Evropské Komise Ursula von der Leyen tradiční Zprávu o stavu Evropské Unie. Bylo jasné, že devět měsíců před volbami do Evropského parlamentu od proslovu nemůžeme čekat žádné zázraky či nové radikální závazky. I tak ale zejména v oblastech energetiky, ochrany klimatu a spravedlivé transformace zůstal za očekáváním.
Již zítra pronese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen výroční projev o stavu Unie. A to 9 měsíců před eurovolbami. Je proto pravděpodobné, že se bude věnovat hlavně úspěchům, kterých Komise v loňském roce dosáhla. Podívejme se, kam by měla směřovat dál.
Jak si více než půl roku po schválení Plánů spravedlivé územní transformace vedeme v úsilí přeměnit uhelné, rašelinové, lignitové a břidlicové regiony? Jak se na tento proces dívají různí evropští aktéři a jsou s dosavadními výsledky spokojeni?
Ze současného geopolitického vývoje je zřejmé, že se nacházíme na prahu významné změny a přechodu k jinému typu energetických systémů, které budou stavět na obnovitelných zdrojích. Tato tranzice je zásadní pro energetickou bezpečnost i řešení probíhající klimatické krize.
V Karlových Varech proběhla na konci června významná evropská konference ke spravedlivé transformaci. Česká republika se stala čtvrtou hostitelskou zemí tzv. Výročního politického dialogu, na který se sjeli zástupci uhelných regionů z celé Evropské unie, aby probrali průběh a výzvy odklonu od fosilních paliv. Zazněla důležitá sdělení, sama o sobě však nestačí.
V minulém týdnu proběhlo první jednání Platformy pro udržitelné finance, jíž jsme se staly členy. V CDE se budeme zasazovat o to, aby byly cíle platformy koordinovány a implementovány transparentně.
Vláda v minulém týdnu schválila finální verzi aktualizovaného Národního plánu obnovy. Oproti té původní doznala zásadních změn. Česko si od Evropské unie bude půjčovat méně, než bylo původně v plánu. Půjčku si nakonec nevezme ani na projekty ropovodu TAL + a plynovodu Stork 2. Plán tak značně zezelenal a má větší potenciál pomoci transformovat českou energetiku směrem k obnovitelným zdrojům a udržitelnosti.
Vědci i politici se vzácně shodují na tom, že rapidní snížení emisí metanu z lidské činnosti je v současné chvíli jedním z hlavních dílů skládačky, jak udržet celkové oteplení planety na únosné míře. Jak ale bohužel ukazuje nedávno zveřejněný vědecký výzkum v časopisu One Earth, dosud přijaté politiky ani zdaleka nestačí. Přečtěte si komentář Veroniky Murzynové.
Aktualizace Národního plánu obnovy, kterou česká vláda a ministerstva intenzivně připravují poslední půlrok, míří na na jednání vlády ve středu 7. 6. Jedná se o robustní balík opatření a investic v objemu přibližně shodném s prvním schváleným NPO, tedy kolem 208 miliard Kč.
Česká republika letos aktualizuje všechny své strategické dokumenty v oblasti klimatické a energetické politiky. Spolu s Národním energetickým a klimatickým plánem prochází v letošním roce revizí také Státní energetická koncepce a Politika ochrany klimatu.
Česká vláda plánuje z financování z EU poskytnout 114 mil. eur, tedy bezmála 2,7 mld. Kč, na rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL), který propojuje italský přístav v Terstu s rafinériemi v Rakousku, Německu a České republice. Projekt vyvolává obavy ohledně souladu s právními předpisy EU a také v otázce jeho environmentální i hospodářské udržitelnosti.
V Evropské unii se poslední dobou stále častěji skloňují výrazy jako kritické nerostné suroviny, konkurenceschopnost či strategická autonomie. Do Česka tato diskuze teprve přichází, díky rozsáhlým zásobám lithia se ale možná brzy ocitne v centru dění, píše ve svém komentáři Kateřina Davidová.
Česká vláda brzy rozhodne o investici 200 mld. Kč z Národního plánu obnovy, které by měly směřovat k podpoře klimatických opatření. Místo toho vláda preferuje financování fosilních projektů za zavřenými dveřmi. Přečtěte si článek Evy Mariničové.
Emise metanu se staly palčivým tématem pro světové lídry a Evropský parlament má nyní možnost schválit návrh metanové legislativy, který by posunul EU do čela mezinárodních snah. Nevládní organizace z Evropy apelují na přijetí odvážného kroku a návrat EU na výsluní klimatické politiky.
Organizace CAN Europe představila novou zprávu o vytápění z obnovitelných zdrojů, v níž konstatuje, že neefektivní politiky EU a členských států nedokážou držet krok s poptávkou domácností a firem po snižování spotřeby energie nepodporují snižování emisí ani nákladů na vytápění.
Jaké ekonomické a neekonomické překážky stojí v cestě rozvoji vytápení, které by nebylo závislé na fosilních palivech?
Od pondělí je možné žádat o dotace v rámci programu Nová zelená úsporám Light. Ten cílí na nízkopříjmové skupiny obyvatel se snahou finančně podpořit drobné úpravy vedoucí k úsporám energií. Jde například o výměnu oken či zateplení domů. A to až do výše 150 tisíc korun. Program je vítaným krokem v řešení energetické chudoby. Zároveň je potřeba, aby na něj navázala další cílená podpora.
Centrum pro dopravu a energetiku (CDE) hledá na krátkodobou spolupráci sociologického*ou výzkumníka*ici, který*á by se podílel*a na zpracování kvalitativního výzkumu o vnímání klimatické politiky v Česku. Hlavní náplní bude provedení deseti kvalitativních rozhovorů s představiteli*kami veřejného, soukromého i občanského sektoru v ČR.
Jak se žije lidem na Ústecku a Karlovarsku? Jak si představují život po konci uhlí? Co by se mělo v jejich kraji změnit? Co čeho by chtěli investovat peníze z Fondu spravedlivé transformace? Na tyto a další otázky jsme se zeptali místních. Přínášíme příběhy lidí z Ústecka a Karlovarska, kterým není lhostejná budoucnost jejich kraje a kteří se aktivně snaží zlepšovat místo, kde žijí.
Parta nadšenců, kteří se rozhodli měnit věci k lepšímu. I tak by se dal popsat spolek KultiVary, který za nedlouho oslaví dva roky od svého vzniku. Píší blog, točí podcast nebo pořádají diskuse a filmová promítání. Jedním z témat, které otevírají, je také spravedlivá transformace Karlovarského kraje. Přinášíme rozhovor s Annou Matištíkovou a Andreou Platinskou ze spolku KultiVary.
Více než 15 miliard korun by mělo přispět k rozvoji Ústecka po konci uhlí. Kam přeměna kraje směřuje, ale není jasné, upozorňuje Marika Volfová z organizace Re-set. Jak na Ústecku probíhá odklon od uhlí sleduje několik posledních let. V současnosti také pomáhá lidem snižovat účty za energie. Přinášíme rozhovor o spravedlivé transformaci Ústecka.
Peníze, které EU poskytla v letech 2014-2020 uhelným regionům v rámci kohezních fondů, podpořily zelenou transformaci jen omezeně. Takový je závěr nové zprávy Evropského účetního dvora. V tiskové zprávě proto auditoři vyzvali k účinnému využití nového Fondu pro spravedlivou transformaci tak, aby vedl ke skutečné transformaci ekonomiky. Centrum pro dopravu a energetiku souhlasí s kritikou a podporuje výzvu Evropského účetního dvora.
Evropský parlament schválil svou pozici k finančnímu aspektu plánu REPower EU. V ní mimo jiné přijal uvolnění zásady “významně nepoškozovat”, tedy toho, aby projekty nezpůsobovaly žádnou významnou škodu na klimatu nebo životním prostředí. To fakticky umožňuje financovat ze zvažovaných půjček také fosilní projekty. Takový přístup není v souladu s principy modernizace energetiky, přechodu na čisté zdroje a snahy o dosažení klimatické neutrality.
Ministerstvo životního prostředí představilo parametry Nové zelené úsporám Light. Program cílí na nízkopříjmové skupiny obyvatel se snahou finančně podpořit drobné úpravy vedoucí k úsporám energií. Jde například o výměnu oken či zateplení domů, a to až do výše 150 tisíc korun.
Posledních deset let vede František Nistor spolu s dalšími ve svém volném čase spolek Aver Roma, neboli Jiní Romové. V Chanově pořádají kroužky a akce pro děti, podporují mladé a domlouvají opravy zdevastovaných budov. Účinnou pomocí místním by podle něj byl vznik sociální firmy. Přinášíme rozhovor o spravedlivé transformaci Ústecka a o tom, co by potřebovali a jak se žije lidem v Chanově.
Podívejte se, kde v Česku dochází k únikům metanu či jaké koncentrace tohoto škodlivého plynu se vyskytují na území vašeho bydliště. Přinášíme novou interaktivní webovou aplikaci skrze níž je možné sledovat koncentrace metanu na území Česka. Aplikace je založena na satelitních datech ze Sentinelu 5P od Evropské vesmírné agentury.
Ve svých výzkumech se chomutovská antropoložka Tereza Dvořáková zabývá chudobou. Analyzovala například život na severočeských sídlištích. V současnosti je jejím největším tématem kreativita. Mapuje tvůrce, kteří působí v Ústeckém kraji. Jejich podporu vidí jako jednu z cest pro rozvoj kraje po konci uhlí. Přinášíme rozhovor o spravedlivé transformaci Ústecka a roli kreativity v tomto procesu.
Naše expertka na evropskou klimatickou politiku, Kateřina Davidová, promluvila na webináři o pohledu států v CEE regionu na balíček RePowerEU. Přinášíme závěrečnou zprávu s hlavními zjištěními a doporučeními.
V Centru pro dopravu a energetiku hledáme experta*ku na energetickou transformaci, který*á se bude zabývat energetickou transformací a dopady energetiky, zejména fosilního plynu, na klima.
Článek Kateřiny Davidové shrnuje aktuální vývoj ohledně Zelené dohody pro Evropu s důrazem na ty části, které se budou nejvíce dotýkat socio-ekonomických oblastí. Text argumentuje, že Zelená dohoda pro Evropu může být cestou k sociálně spravedlivé transformaci na nízkoemisní ekonomiku, EU ale musí začít dodržovat princip „znečišťovatel platí“ a přestat rozdávat povolenky zdarma velkému průmyslu.
Změna k lepšímu sdružujeme lídry českého progresivního byznysu, kteří vidí udržitelnost jako příležitost pro budoucnost. Při příležitosti českého předsednictví v Radě EU vydávají seznam 5 konkrétních požadavků, které by českým firmám pomohly v nastartování úspěšných změn při přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a udržely konkurenceschopnost naší ekonomiky.
Evropská komise schválila OP TAK, jeden z klíčových operačních programů, skrze který může Česko implementovat opatření v souvislosti se změnou klimatu. O finanční prostředky se žadatelé budou moci začít ucházet už v létě. Významná část jich má přitom mířit na klimatické cíle, konkrétně 30 % rozpočtu EU. Plnit své závazky se však Česku doposud nedařilo.
Zítra, 28. června 2022 se sejde Rada pro životní prostředí, aby projednala revizi systému obchodování s emisemi (ETS), včetně budoucího podoby Modernizačního fondu. Evropský parlament ve svém stanovisku podpořil návrh Evropské komise, který počítá s vyloučením financování fosilních paliv prostřednictvím Modernizačního fondu. Nyní je řada na Radě, aby zaujala své stanovisko, které pak bude hájit v rámci trialogu.
Státní pojišťovna EGAP zaštítila dvoumiliardovou půjčku z veřejných peněz pro společnost Greensil. Navzdory korupční aféře, jež se firmy silně dotýkala. Celá kauza ukazuje na problémy s chybějící transparentností státní pojišťovny a dalších exportních kreditních agentur.
Spolehlivé dodávky energií, nízké účty za elektřinu, ale zároveň i udržitelnost? Jde to! Přečtěte si příběh obce Luče, ve které vznikla první energetická komunita ve Slovinsku.
Projekt vytváří v obci takový systém, který umožňuje stabilnější dodávky elektřiny pro místní obyvatele.
Využívání unikajícího zemního plynu z plynárenské infrastruktury je jedním ze způsobů, jak snížit závislost Evropy na ruském plynu. Podle analýzy Capterio a Columbia Center on Sustainable Investment uniká z plynové infrastruktury po celém světě ročně 260 miliard kubických metrů plynu - téměř dvojnásobek importovaného plynu z Ruska do Evropy.
Evropská komise představila 14. 7. 2021 soubor legislativních návrhů Fit for 55, který
představuje konkrétní kroky k naplnění závazku snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do
roku 2030 (oproti 1990). Přečtěte si společnou pozici Centra pro dopravu a energetiku, Greenpeace, Hnutí DUHA a Klimatické koalice.
Evropský parlament schválil 9. března seznam tzv. projektů společného zájmu, neboli PCI. Na něm i přes varování občanských a ekologických organizací skončily masivní projekty, jako jsou plynovody BRUA, Baltic, EastMed a Poseidon.
Téma sociálních dopadů, rostoucích cen energií a energetické chudoby se stalo palčivým problémem a může ohrozit evropské ambice na klimatickou neutralitu. Tomuto tématu je proto nutné věnovat prioritní pozornost při práci předsednictví na klimatických a energetických politikách. Podrobná doporučení přinášíme ve společné pozici Centra pro dopravu a energetiku, Hnutí DUHA a Greenpeace.
V souvislosti s Evropským rokem mládeže a v rámci projektu #SparkAChange uvádíme videa CAN Europe s názvem #weCANconnect, která na posledním klimatickém summitu OSN COP26 spojila mladé klimatické aktivisty a odborníky na klima, aby odhalili rozmanitost svých zkušeností a obav v rámci klimatického hnutí.
Centrum pro dopravu a energetiku se připojilo k výzvě Sítě k ochraně demokracie na podporu napadené Ukrajiny.
Nízké ambice v oblasti ochrany klimatu, málo zelených investic a špatná spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu s občanskou společností. To jsou problémy, které provázely vznik Národního plánu obnovy. Podrobnosti si můžete přečíst v naší analýze, která vedle českéno Plánu přináší srovnání s dalšími devíti státy Evropské Unie.
Šest let po ratifikaci Pařížské dohody jsme stále daleko od cesty vedoucí k cíli zastavit oteplování planety na +1,5 °C.
Podle předložených plánů jednotlivých států by teplota v roce 2100 dosáhla +2,7 °C, což výrazně přesahuje již tak kritickou hranici. Vyzýváme probíhající a nadcházející předsednictví v Radě EU, aby jednala ve společném zájmu evropských občanů.
Ode dneška do 31. ledna může veřejnost komentovat nově vznikající metodiku participace mezi státem a nevládními neziskovými organizacemi.
Evropská komise představí 15. prosince návrh metanové legislativy.
Přinášíme přehled, kde se bere metan v energetice, kde dochází k jeho úniku a jaká jsou možná řešení.
Fosilnímu lobby se stále daří prosazovat svojí agendu i na nejvyšších místech Evropské unie. Tentokrát jde o balíček se zaměřením na dekarbonizované plyny, tzv. gas decarbonization package. Jeho předběžný text nedávno unikl a vykazuje několik problematických bodů. Přinášíme komentář Šimona Batíka.
Přinášíme přehled základních informací a relevantních zdrojů k dlouho očekávanému legislativnímu balíčku Fit for 55.
Grafiky, mediální ohlasy, analýzy a další odkazy, vše na jednom místě. Přehled postupně aktualizujeme.
V posledních týdnech a měsících zažíváme po celé Evropě bezprecedentní nárůst cen energií, který se dotkne i lidí v České republice. Ceny elektřiny dokonce překonaly dosavadní rekord z roku 2008 a je možné, že dále porostou. Přinášíme prohlášení Klimatické koalice a Zeleného kruhu.
U příležitosti klimatického summitu OSN COP26, který se letos koná v Glasgow, pořádá World Climate March virtuální akci, jejímž cílem je vyvinout tlak na vedoucí představitele, aby okamžitě začali jednat proti klimatické krizi a nerovnosti.
Zapojit se můžete skrz web World Climate March!
Volební kampaň pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny PČR je v plném proudu. Co by ve světle vědeckých poznatků o změně klimatu měli prosazovat kandidáti do sněmovny v zájmu této i budoucích generací?
Zúčastněte se diskuse s odborníky a odbornicemi, která se uskuteční 7. září od 15 hodin na půdě Akademie věd.
Zveme mladé lidi, aby se zúčastnili diskusní skupiny, kde budeme hovořit o některých z největších problémů, kterým dnes společnost čelí.
Tyto diskuse jsou součástí výzkumu, který pomůže nevládním a charitativním organizacím lépe porozumět veřejnému mínění ohledně nejnaléhavějších otázek naší doby.
Situace v české energetice a kritický stav zdejší krajiny, to jsou témata, která na dnešní schůzce s místopředsedou Evropské komise proberou zástupci a zástupkyně ekologických organizací, včetně CDE.
Jednalo se o vůbec první pokus o participativní akci zaměřenou na veřejnost v rámci českých uhelných regionů. Kraj teď sbírá připomínky.
Pusťte si záznam workshopu, který CDE uspořádalo 18. a 19. května 2021 ve spolupráci s CAN Europe.
Zjistěte, jaké jsou zkušenosti klimatické komunity ze střední a východní Evropy a poučte se z inspirativních projektů spravedlivé transformace. Akce byla volně přístupným a participativním setkáním a jejím účelem bylo kultivovat kompetence, sdílet projektové tipy a zkušenosti a posílit klimatické sítě jako takové.
Analytický nástroj NECP Tracker ukazuje, jak vybrané členské státy EU plní či neplní své vlastní klimatické plány. Vedle Česka zahrnuje data pro Chorvatsko, Dánsko, Estonsko, Francii, Německo, Polsko, Portugalsko, Slovinsko a Španělsko.
Více informací a odkaz na interaktivní prezentaci najdete v tomto v článku.
Podívejte se na záznam představení naší nové publikace a diskuze s panelisty.
