V médiích

08.09.2021

V Česku by se měl připravovat klimatický zákon a budoucí vláda by měla jasně vyjádřit, že řešení změny klimatu je pro ni prioritou. Na semináři Volby a klima: Co by měla dělat nová vláda?, které spolupořádalo Centrum pro dopravu a energetiku, to uvedla právnička Hana Müllerová. Klimatické zákony podle ní pomáhají definovat cíle v ochraně klimatu i cestu k jejich dosažení. Müllerová působí v Ústavu státu a práva AV. Specializuje se na právo životního prostředí a klimatické právo.

03.09.2021

Tři české kraje dostanou z unijního Fondu pro spravedlivou transformaci celkem desítky miliard korun. Bude se jednat o peníze, které mají třem českým uhelným regionům (Ústeckému, Karlovarskému a Moravskoslezskému) pomoci s odklonem od uhlí a těžkého průmyslu, na němž byly závislé. Na výběr projektů se ale snáší kritika. Důvodem je údajná netransparentnost a časový pres.

30.08.2021

Mezi strategickými projekty bojujícími o peníze z Fondu pro spravedlivou transformaci chybí ty od menších podniků i kreativní hub. Přednost dostali velcí průmysloví hráči, pro ostatní budou výzvy.

30.08.2021

Nezisková organizace Centrum pro dopravu a energetiku (CDE) a Hnutí Duha kritizují Dohodu o partnerství, podle níž má být pro Česko rozděleno 550 miliard korun z evropských fondů přes operační programy pro období 2021 - 2027. Dokument je zastaralý a nezohledňuje vyšší evropské cíle ohledně snižování emisí, sdělily. 

29.08.2021

Pravidelný newsletter magazínu Finmag přináší informaci o podcastu 2050 od Fakt o klimatu, Asociace pro mezinárodní otázky, Učené společnosti a Centra pro dopravu a energetiku.

25.08.2021

Česko se chystá rozdělit 41 miliard určených na přeměnu uhelných regionů: Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Problémy spojené s Plánem spravedlivé územní transformace popisuje v Událostech ČT Zuzana Vondrová.

09.08.2021

Jak může Česká republika přejít od energetiky v područí uhlobaronů směrem k energetickému systému, který by lépe sloužil lidem, planetě, i české demokracii?

05.08.2021

Komentář Jany Maussen a Slávky Sehnalové: Stát zřídil mnoho programů, jejichž cílem je pomoci osobám a firmám postiženým pandemií covidu-19. Často se můžeme dočíst, jak malý živnostník nebo firma zneužil covidové pomoci. O tom, jak covidové pomoci zneužívají velcí hráči, se ale už píše méně. Podívaly jsme se tedy na program COVID Plus určený právě velkým exportérům, který vláda umístila pod křídla státní pojišťovny EGAP. Autorky upozorňují na přetrvávající dvojí standardy v přístupu k postcovidové podpoře malých a velkých podnikům a popisují, jak dopadlo jejich pátrání po penězích pro známou ostravskou huť.

02.08.2021

Boj o miliardy z Fondu pro spravedlivou transformaci je v poločase. Největší šanci má 11 projektů. Včetně moderní stavby, kde mají experti udávat takt proměně uhelného regionu.

25.07.2021

Evropská komise představila opatření, kterými chce zpomalit klimatickou krizi. Do roku 2030 by měly členské země vypouštět mnohem méně skleníkových plynů. Víc elektřiny by se mělo vyrábět z obnovitelných zdrojů, naopak omezit chce Evropská komise prodej nových aut na benzinový nebo naftový pohon. Co to bude znamenat pro české spotřebitele, firmy a životní prostředí? Pozvání přijali Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu za TOP 09 a Kateřina Davidová, expertka na otázky spojené se změnami klimatu a přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku z Centra pro dopravu a energetiku. 

23.07.2021

Jak moc přispívá Česko a Německo ke klimatické krizi? A jak je na tom Evropa ve srovnání s Asií nebo Afrikou? Jsme opravdu tak šetrní, jak si myslíme? I o tom bude řeč ve čtvrtém dílu našeho podcastu. A zamyslíme se také nad tím, jak může Evropa přispět k řešení tak globálního problému, jakým je klimatická krize. Našimi hosty jsou tentokrát Tessa Schiefer z New Climate Institute, Lenka Suchá z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a Tomáš Jungwirth, který působí jako analytik v Asociaci pro mezinárodní otázky a současně i v Centru pro dopravu a energetiku.

19.07.2021

Evropská komise představila klimatický balíček Fit for 55, součástí je i přechod k bezemisním automobilům. Od roku 2035 by se neměla vyrábět a prodávat nová auta se spalovacími motory. „Chceme-li zabránit zhoršování klimatické krize, musíme dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Z tohoto hlediska je plán správný a nevyhnutelný,“ tvrdí Kateřina Davidová z nevládního Centra pro dopravu a energetiku. Šéf sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl s návrhy nesouhlasí.

18.07.2021

Evropská komise představila balíček opatření k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, jedním z nejzásadnějších kroků je zákaz prodeje aut na benzin či naftu od roku 2035. „Je to logický důsledek, automobilky s tím počítaly,“ komentoval změny analytik Tomáš Jungwirth v pondělním Rozstřelu. Přesto unijní země podle něj čeká dlouhý a bolestivý legislativní proces.

17.07.2021

Evropská komise představila ve středu 14. července přelomový balíček legislativních návrhů, díky nimž má Evropská unie dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů o alespoň 55 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990. Doposud nejambicióznější klimaticko-energetický balíček, přezdívaný také „Fit for 55“, obsahuje třináct legislativních návrhů týkajících se snižování emisí v sektorech jako je energetika, průmysl, doprava, budovy, odpady či zemědělství. Jeho implementace tak ovlivní vývoj evropských ekonomik na příští desetiletí a má dopomoci Evropské unii stát se prvním klimaticky neutrálním kontinentem do roku 2050.

16.07.2021

Před začátkem jedné schůzky s ministry zahraničí zemí Evropské unie odpovídal Frans Timmermans na dotazy novinářů. Anglicky, francouzsky, německy, nizozemsky. V tu chvíli na něj italský novinář zavolal: „Vím, že fandíte AS Řím, myslíte si, že ještě může vyhrát ligu?“ Timmermans odvětil, že v to věří, i když náskok Juventusu už je opravdu velký. Odpověděl plynnou italštinou.

15.07.2021

Dnešní den vejde do historie jako začátek konce aut na benzín a naftu. Evropská komise navrhla zakázat od roku 2035 v EU výrobu aut se spalovacími motory, které produkují emise.

15.07.2021

Jako posun směrem k dekarbonizaci Evropy a velkou příležitost pro snížení emisí skleníkových plynů vidí klimatické návrhy Evropské komise zástupci Klimatické koalice sdružující ekologické organizace. Balíček však podle nich obsahuje také ústupky fosilnímu průmyslu - například v podobě pomalého zavádění některých opatření. Návrhy mají nasměrovat země Evropské unie k splnění přísnějších emisních limitů k roku 2030. Balík obsahuje 13 aktualizovaných nebo zcela nových směrnic a nařízení.

14.07.2021

Evropská komise představí sadu nových zákonů a opatření na ochranu klimatu. Zahrnuje mimo jiné rozšíření systému emisních povolenek či zavedení nových poplatků za neekologickou výrobu. Jak těžké bude jej prosadit? Živý vstup Kateřiny Davidové ve vysílání Českého Rozhlasu Plus v pořadu Ranní Plus od 9:10.

14.07.2021

Komentář Kateřiny Davidové: Ve středu 14. července, symbolicky na den dobytí Bastily, představila Evropská komise nejočekávanější legislativní návrh roku. Balíček s názvem „Fit for 55“ zásadním způsobem ovlivní, jak se v následujících letech bude vyvíjet evropská energetika, doprava, zemědělství či průmysl – a tedy jak bude vypadat obnova významné části ekonomik členských států po pandemii.

14.07.2021

Nový balíček s názvem Fit for 55 se dotkne nejen toho, jaký pohon budou smět mít nová auta, ale i kolik budou lidé platit za elektřinu nebo jestli se na dovozy oceli a hliníku ze zámoří uvalí uhlíkové clo.

09.07.2021

EU plánuje zdanit letecké palivo. Jeho zatížení spotřební daní by létání po Evropě prodražilo řádově o stokoruny. Podle dopravních expertů se ovšem pouze tímto finančním nástrojem nepodaří splnit hlavní cíl, tedy přesunutí cestujících z letadel do mnohem ekologičtějších vlaků. K tomu by bylo zapotřebí cenu dopravy výrazněji vychýlit ve prospěch železnice.

02.06.2021

Komentář Jany Maussen a Slávky Sehnalové: Státní pojišťovna Exportní garanční a pojišťovací společnost — EGAP poskytla loni v létě z programu Covid plus, který má sloužit exportérům, kteří se kvůli covidu dostali do potíží a jehož prostředky mají být použity na provozní nebo investiční účely, dvoumiliardovou garanci společnosti Liberty Ostrava. Posléze vyšlo najevo, že se jedná o garanci za úvěr, který poskytla Greensill Bank AG, jež letos v březnu zkrachovala. Veškeré neúspěchy EGAPu tak platí daňový poplatník. A to včetně občanů České republiky, kteří museli svoje podnikání ukončit, protože na podporu z covidových programů nedosáhli.

29.05.2021

Klimatickou změnu se vypořádává každý stát po svém. Pokud se má ale někdy postupující oteplování zvrátit, musejí všichni spolupracovat. K tomu má sloužit plnění Pařížské klimatické dohody, ke které se opět přihlásila i americká administrativa v čele s novým prezidentem Joe Bidenem.

25.05.2021

Když jde o plány na snižování emisí skleníkových plynů, je Česko obvykle opatrné a varuje před tím, aby to nepoškodilo ekonomiku. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) teď ale veřejně podpořila zdanění leteckého paliva, čímž se postavila na stranu většiny zemí Evropské unie. Ty to prosazují z ekologických důvodů. Podle aerolinek to však povede k výraznému zdražení letenek. Odborníci ale vesměs obavy leteckých společností označují za přehnané.

24.05.2021

V někdejším černém srdci republiky se pere minulost s budoucností. Havíři se snaží smířit s tím, že jim zavřeli doly, úřady hledají způsob, jak zastavit odliv obyvatel a přilákat investory. Karvinsko musí zezelenat a zbohatnout, říkají s odkazem na miliardy korun, které slíbila poslat Evropská unie. „Co by tu mohlo vzniknout? To nevím. Ale z budoucnosti obavy nemám. Když vás pořád někdo něčím straší, přestanete se bát,“ krčí rameny horník Vasil. Další pokračování projektu Chudé Česko 21 se věnuje hledání naděje v postuhelném kraji ohroženém chudobou.

23.05.2021

Komentář Kateřiny Davidové: Klimatická změna se opět dostává na vrchol evropské agendy. Lídři členských států budou 24. a 25. května diskutovat o nové podobě evropské klimatické politiky na mimořádném zasedání Evropské rady. Jedním z hlavních bodů programu je diskuse o budoucím rozložení národních cílů pro snižování emisí v příštích devíti letech. Otázka, jakou měrou by měl který stát přispět k celoevropskému cíli snížit emise o 55 procent do roku 2030 (v porovnání s hodnotami z roku 1990), budí mezi politiky vášně.

21.05.2021

Central and Eastern European countries need to set national coal phase-out dates by 2030 at the latest in order to fall in line with the climate goals of the Paris Agreement, environmental campaigners write. While coal phaseout debates intensify in Czechia, Slovenia, and Poland, breaking free from coal is no longer an ‘if’, but a question of ‘when’ and ‘how’ for these Central Eastern European states. The development and revision of National Long Term Strategies in these countries is intensifying political pressure to set and integrate an early coal phaseout date into the strategies.

18.05.2021

Národní plán obnovy, který schválila vláda, kritizuje Hospodářská komora i zástupci některých ekologických organizací. Komoře se zejména nelíbí fakt, že poměrně málo peněz směřuje do digitální agendy, která by usnadnila podnikatelům administrativu. Dále plán podle komory nepodporuje celoživotní vzdělávání a vláda nezohlednila většinu jejích připomínek. Ekologičtí aktivisté pak kritizují, že vláda při přípravě plánu dostatečně nezohlednila boj proti klimatu. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) tak muselo dodatečně do plánu doplnit zhruba sedm miliard korun, aby plán splňoval požadavek EU, že 37 procent všech investic musí směřovat do klimatických opatření.

11.05.2021

V pátek 30. dubna měla vláda do Bruselu oficiálně odeslat Národní plán obnovy (NPO). Plán by Česku umožnil čerpat do roku 2026 až 192 miliard korun. Jeho aktuální verze má ale vážné nedostatky – především v současné podobě nenaplňuje základní požadavek, aby 37 % z jeho objemu šlo na klimatická opatření.

06.05.2021

Komentář Jany Maussen a Slávky Sehnalové: Státní podpora exportu je jednou z výdajových položek státního rozpočtu. O tom, jaké projekty české exportní agentury podporují či jak efektivně peníze vynakládají, se toho český daňový poplatník příliš nedozví. Podporují udržitelný rozvoj, nebo spíše přispívají k ničení planety a prohlubování klimatické krize?

04.05.2021

Koncem dubna měly členské státy EU do Bruselu oficiálně odeslat národní plány obnovy. Plán by Česku umožnil čerpat do roku 2026 až 192 mld. korun. K dokumentu ještě dobíhá připomínkové řízení, do kterého se zapojily desítky organizací a institucí. Jeho aktuální verze však má vážné nedostatky – především nenaplňuje základní požadavek, aby 37 % z jeho objemu šlo na klimatická opatření. 

04.05.2021

Ekologické organizace kritizují zpoždění a podobu některých částí Národního plánu obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu EU. Jako nedostatečná označují především opatření ministerstva zemědělství (MZe). Podle nich jako klimaticky přínosné uvedlo i projekty, které to nesplňují. 

03.05.2021

Přípravy českého Národního plánu obnovy finišují. Po masivní kritice přišlo ministerstvo průmyslu a obchodu s dokumentem, který má české ekonomice pomoci z koronavirové krize. Největší přehmaty zmizely, i tak se snahy zastavily pár kroků před cílem. Zatímco Evropská unie považuje za priority digitalizaci a ochranu klimatu, Česko stále některá opatření lakuje nazeleno. 

01.05.2021

USA chtějí do roku 2030 snížit své emise o 50 procent. Evropská unie dokonce o 55 procent. Do boje s klimatem se chce pustit dokonce i Rusko a Brazílie do konce desetiletí zastaví nelegální kácení deštných pralesů. Nejmocnější státy světa jako by se po letech blokování proklimatických opatření najednou začaly předhánět, kdo toho pro planetu udělá víc. Alespoň tak působil klimatický summit, který na konec dubna svolal americký prezident Joe Biden.

29.04.2021

Thanks to pressure from civil society, several harmful investments in highways and gas infrastructure were taken out of the Czech recovery plan, pushing it towards more of a green recovery. Still, an almost complete lack of allocations for biodiversity and several questionable climate measures set the plan back.

28.04.2021

KOMENTÁŘ KATEŘINY DAVIDOVÉ | Zástupci členských států, Evropské komise a Evropského parlamentu se shodli na výši nového unijního cíle pro snížení emisí do roku 2030. Nově mají emise spadnout alespoň o 55 procent v porovnání s rokem 1990. V dubnu letošního roku byl tento cíl odsouhlasen a závazně potvrzen v tzv. klimatickém zákonu. První těžká politická bitva tak je úspěšně dobojována. Nyní však přichází na řadu druhá, nejspíš ještě náročnější – domluvit se, jakými konkrétními způsoby Evropská unie vytyčeného cíle během nadcházející dekády dosáhne.

23.04.2021

O fotovoltaiku má zájem stále více domácností. Obecní a komunitní projekty by se mohly stát součástí potřebné proměny české energetiky, od státu by však potřebovaly nejen dotace, ale i celkově příznivější prostředí a podmínky.

22.04.2021

Patří jaderná energetika mezi udržitelné zdroje energie? Právě na tuto otázku měla tento týden odpovědět Evropská komise. Rozhodnutí ale oddálila, otázka jaderné energetiky totiž patří v rámci Evropské unie k nejkontroverznějším.

21.04.2021

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se dnes nad ránem shodli na parametrech takzvaného klimatického zákona. Podle klíčové normy má EU do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Europoslanci usilovali o ještě přísnější závazek, výsledná dohoda však odpovídá návrhu, na němž se po mnohahodinovém vyjednávání na prosincovém summitu shodli lídři členských zemí.

10.04.2021

Při spalování zemního plynu sice vzniká méně emisí než u uhlí nebo ropy, ale při těžbě a transportu zemní plyn uniká do atmosféry. A jeho největší složka metan je látka s velmi silným skleníkovým efektem. Zemní plyn byl přitom dlouho pokládám za vhodné přechodové palivo mezi uhlím a bezuhlíkovou energetikou, protože při jeho spalování vznikají jen asi poloviční emise oproti uhlí nebo ropě a při hoření nevzniká takové množství škodlivin.

08.04.2021

Ve spolupráci s edukačním projektem Klimatista jsme pro vás připravili výběr 10 zásadních filmů o klimatické změně, které by vám neměly uniknout, ať už jste zkušení aktivisté nebo environmentální začátečníci. Vytvořili jsme průřez napříč bohatou filmovou tvorbou věnující se široké škále témat od klimatické krize a vlivu lidské činnosti na změnu klimatu až po klimatický žal jednotlivce a možnosti jeho následků.

31.03.2021

Expertní orgán Evropské komise, Společné výzkumné středisko (JRC), vyneslo rozsudek nad budoucností jaderné energie. V pondělí zveřejněné zprávě ji označilo za udržitelnou. Krok kritizují ekologické organizace. Komise však zdůraznila, že verdikt JRC není konečným krokem a přehodnotí jej ještě další odborníci.

30.03.2021

Evropská unie rozhoduje o pravidlech, podle nichž bude určovat udržitelné ekonomické aktivity. Zatím je však kritizují některé členské státy i ekologové. Podle části z nich hrozí, že se opatření proti greenwashingu stane spíše jeho oporou.

23.03.2021

Města i obce stojí v současné době před obrovskou výzvou. Jak čelit dopadům klimatické změny? Nesnesitelná vedra a sucha jsou jen malou částí problému. Ochrana klimatu přitom šetří nejen zdraví lidí a přírodu, ale také finance. Jen úspory na energetice mohou městům přinést každoročně miliony korun zpět do rozpočtu.

10.03.2021

V rámci V4 jsou Česko a Polsko vůči evropským klimatickým cílům opatrnější, kdežto Maďarsko a Slovensko je velmi podporují, nemají ale tak klimaticky náročnou ekonomiku a energetiku, říká analytička Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM a Centra pro dopravu a energetiku (CDE) Kateřina Davidová. Jak země V4 přistupují ke klimatické politice EU? Jaké jsou české cíle? A proč má Česko zatím málo obnovitelných zdrojů? Poslechněte si novou epizodu podcastu Evropa zblízka.

 

09.03.2021

„Je nezbytné napravit současný stav, kdy spolu klíčové strategické dokumenty v oblasti energetiky a ochrany klimatu neladí, nebo si dokonce přímo protiřečí. Budoucí podoba Státní energetické koncepce tak musí odrážet také závazky obsažené v Politice ochrany klimatu v ČR a zároveň ve svých ambicích odpovídat navýšeným evropským cílům snižování emisí do roku 2030,“ uvedl Tomáš Jungwirth z Centra pro dopravu a energetiku.

01.03.2021

Obnovitelné zdroje energie k dosažení evropských klimatických cílů do roku 2050 nestačí. Tvrdí to studie iniciovaná europoslanci, podle které bude k dosažení klimatické neutrality nutné vrátit jádro zpět do hry. Mezitím unijní odborníci vyhodnocují, zda lze jadernou energii považovat za udržitelnou.

24.02.2021

Letošní zima byla v porovnání s předchozími neobvykle mrazivá. Po delší procházce nebo odpoledni stráveném s dětmi na kopci za domem se každý musel těšit, až se zahřeje v teple domova. Ne všichni si však takový luxus mohou dovolit.
 

22.02.2021

Zástupci spolku Česko za klima předali v prosinci vládě a poslancům podpisové archy petice požadující, aby vrchní státní představitelé začali aktivně jednat v ochraně klimatu. Výbor pro životní prostředí poslanecké sněmovny nyní na základě petice zaúkoloval Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby přepracovaly české klimatické plány a zahrnuly v nich cíl klimatické neutrality do roku 2050.

14.02.2021

Energetická chudoba není zdaleka problém jen mytizovaného třetího světa. Tři sta tisíc obyvatel Česka si ve svém bytě nemůže dostatečně zatopit, hlavně proto, že na to nemají peníze, říkají nová čísla Eurostatu. Energetickou chudobou trpí zvláště důchodci, ale problém je to dlouhodobý, i když se situace u nás lepší.

08.02.2021

Když zástupci Evropské komise a unijních zemí nedávno jednali o překážkách pro podnikání na vnitřním evropském trhu, bylo hned prvním bodem potravinářství − a v něm český zákon o kvótách na tuzemské potraviny v obchodech. "Ze strany Evropské komise zazněla silná kritika," stojí v zápise z lednové videokonference, který mají HN k dispozici. Čeští zástupci si vyslechli, že chystaná novela zákona o potravinách "je dle komise v rozporu s pravidly vnitřního trhu". Je to zároveň poprvé, kdy od Evropské komise padlo, že by Česko mohlo čelit kvůli zákonu žalobě.

05.02.2021

Platit včas své účty za energie nezvládá téměř 14 procent domácností v Ústeckém kraji, jen o něco lépe je na tom další z českých uhelných regionů, Moravskoslezský kraj. Už před dvěma lety na to upozornila studie Vysoké školy ekonomické (VŠE) o takzvané energetické chudobě. Žádný plán, jak problém řešit, ale Česko nemá.

02.02.2021

České uhelné regiony dodávají teplo a elektřinu do dalších koutů země. Místní lidé si zároveň nemohou dovolit platit účty za energie. Včasné placení účtů za energie představuje problém pro téměř 14 procent domácností v Ústeckém kraji. Již před dvěma lety na to upozornila studie Vysoké školy ekonomické (VŠE), která se zabývá fenoménem tzv. energetické chudoby. Hned druhým nejzasaženějším regionem je v tomto ohledu Moravskoslezský kraj, další z českých uhelných regionů.

20.01.2021

Nově zvolený americký prezident Joe Biden od počátku své prezidentské kampaně sliboval, že Ameriku vrátí zpět k Pařížské dohodě a zahájí rozsáhlou transformaci americké ekonomiky směrem k snižování emisí a větší udržitelnosti. Spojené státy americké se tak vrací zpět do hry v boji s klimatickou krizí a celosvětovému úsilí o snižování emisí ve chvíli, kdy Evropská unie zvyšuje své vlastní klimatické cíle a k závazku dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 se postupně přidávají i další velké ekonomiky, jako je Japonsko, či Jižní Korea. Nástup nového amerického prezidenta komentují zástupci českých ekologických organizací.

02.01.2021

Podařilo se tak zvrátit trend posledních let. Odborníci ale upozorňují, že za pozitivním výsledkem stojí dopady pandemie koronaviru na globální ekonomiku a cestování. 

10.12.2020

Na konci tohoto týdne proběhne dlouho očekávaný summit lídrů EU, na kterém má mimo jiné dojít k završení několikaměsíčních diskusí o podobě nového klimatického cíle EU pro rok 2030. Premiér Andrej Babiš by zde měl podpořit navrhovaný cíl 55 procent. Je to to nejmenší, co může pro českou ekonomiku a občany udělat.

10.12.2020

Šéfové vlád členských států EU v pátek brzy ráno rozhodli o budoucnosti klíčové klimatické politiky. Evropská komise již dříve navrhla zpřísnit cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 ze současných 40 procent alespoň na 55 procent oproti roku 1990. A lídři členských států tento cíl po celonočním jednání podpořili. Své požadavky prosadilo i Česko.

08.12.2020
Tomáš Jungwirth, komentář: Tento týden je to pět let od chvíle, kdy byla na Klimatické konferenci v Paříži všemi 195 přítomnými státy přijata Pařížská dohoda. Ta stanovila přesné závazky na omezení emisí skleníkových plynů. Jaké jsou dnes její vyhlídky v čase nástupu Bidenovy administrativy v USA, ovšem v situaci, kdy planeta řeší víc koronavir než klima?
16.11.2020

Státní příspěvek 5300 korun měsíčně po dobu tří měsíců až pěti let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka získají také propuštění zaměstnanci hnědouhelné Sokolovské uhelné (SU). Počítá s tím upravené nařízení vlády, které dnes kabinet schválil. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle něj by mělo postupně firmu opustit 800 až 1000 lidí. Návrh na podporu pro propuštěné zaměstnance vedení Sokolovské uhelné již dříve uvítalo.

14.11.2020

Podařilo se tak zvrátit trend posledních let. Odborníci ale upozorňují, že za pozitivním výsledkem stojí dopady pandemie koronaviru na globální ekonomiku a cestování. Připravil Ondřej Novák.Joe Biden oznámil, že USA se po jeho inauguraci opět připojí k Pařížské klimatické dohodě. A slibuje velké investice do obnovitelných zdrojů energie. Připravil Ondřej Novák

11.11.2020

Nezávislý klimaticko-energetický think-thank Ember nedávno zveřejnil studii, podle které bude česká elektrická síť v roce 2030 druhá „nejšpinavější“ v Evropě. Vyplývá to z analýzy českého národního klimatického a energetického plánu, který ukazuje, že Česko má v navyšování podílu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů nejnižší ambice z celé EU a zároveň počítá s významným podílem elektřiny vyrobené z uhlí i po roce 2030.

10.11.2020

Česko plánuje v příštím desetiletí nejnižší využití elektřiny z obnovitelných zdrojů v celé Evropské unii. Zároveň patří mezi sedm zemí, kvůli kterým EU nedokáže splnit své klimatické plány do roku 2030. Upozornila na to studie think tanku Ember. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček Deníku N řekl, že český plán je naopak ambiciózní.

03.11.2020
Evropská komise vyhlásila svým Green Dealem tvrdý zátah na emise v Evropě. Česka jako jednoho z neukázněných znečišťovatelů se to dotkne hlavně redukcí a postupným odchodem od spalování uhlí za účelem výroby elektřiny. Česká vláda proto loni v létě zřídila poradní orgán – Uhelnou komisi. Teď v listopadu bude komise zasedat patrně naposledy, proto se budeme tomuto tématu věnovat ve dvou dílech pořadu Podhoubí.
30.10.2020

KOMENTÁŘ ZUZANY VONDROVÉ | Pojem spravedlivá transformace už nějakou dobu proniká do české mediální krajiny a čím dál častěji zaznívá také z úst politiků. V zásadě jde o proces nastavení konce uhlí tak, aby nás nezruinoval. Řeč není jen o transformaci státního energetického mixu (tedy z čeho a jak vyrábíme energii), ale také o udržitelnosti ekonomik těch regionů, které jsou na fosilním průmyslu desítky let závislé.

22.10.2020

Prague’s share of a multi-billion euro ‘just transition fund’ (JTF) to mitigate social upheaval as coal-dependent regions move to cleaner forms of energy could end up in the hands of business magnates and energy firms, CEE Bankwatch Network has warned following Czech media reports.

19.10.2020

Ministr Karel Havlíček minulý týden prohlásil, že by si představoval rok 2038 jako ideální datum odklonu od uhlí v ČR – stejné datum bylo schváleno v Německu. Ať už Uhelná komise rozhodne o roku 2038 jako o českém konci uhlí nebo ne, je pro nás zkušenost Německa s plánováním spravedlivé transformace energetiky oknem do blízké budoucnosti. Organizace E3G vydala publikaci, která analyzuje německou cestu ke stanovení datumu a způsobu odklonu od uhlí a spravedlivé transformace energetiky a představuje několik doporučení pro ostatní státy procházející stejným procesem.

16.10.2020

KOMENTÁŘ KATEŘINY DAVIDOVÉ | Na poli Evropské unie nyní probíhá diskuze, která zásadně ovlivní směřování členských států, ale i ostatních států světa, minimálně na příštích deset let. Řeč je o diskuzi ohledně nastavení nového cíle pro snižování emisí skleníkových plynů, který má EU odeslat do konce roku OSN v rámci svých závazků z Pařížské dohody.

30.09.2020

Vláda neplní vlastní strategický dokument Politka ochrany klimatu v ČR, závazky plynoucí z Pařížské dohody a nesnižuje emise skleníkových plynů. Blokuje navíc snahy ostatních zemí EU. V ochraně klimatu nejen selhává, ale i škodí.

30.09.2020

Pokud chce Česko dostát závazkům Pařížské dohody, musí přistoupit na plán rychlejšího snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Zároveň by mělo lépe postupovat při adaptaci krajiny na změnu klimatu. Nedostatečná je i podpora spravedlivé transformace uhelných regionů. Vyplývá to z monitorovací zprávy české organizace Social Watch a Klimatické koalice, kterou jejich zástupci představili na tiskové konferenci v Praze.

30.09.2020

Česká republika neplní své závazky vyplývající z Pařížské dohody. Koalice občanských organizací dává ve své zprávě řadu doporučení pro průmysl, energetiku, péči o krajinu, odpadové hospodářství nebo spravedlivou transformaci uhelných regionů.

30.09.2020

Jen prázdná slova na papíře. Právě tak popisují analytici českou strategii ochrany klimatu, kterou vláda přijala v roce 2017. Ze čtyřiceti opatření se Česku zatím podařila splnit pouze čtyři. Česko se na evropské úrovni zavázalo k postupnému snižování emisí skleníkových plynů. S plněním průběžných cílů mají zemi pomáhat strategické dokumenty. Tím stěžejním je Politika ochrany klimatu (POK) pro období 2017 až 2030, která obsahuje celkem čtyřicet opatření. Česko ale v jejich plnění nijak výrazně nepostupuje.

18.09.2020

KOMENTÁŘ KATEŘINY DAVIDOVÉ | Evropská komise ve středu 16. září představila nový klimatický cíl – snížit evropské emise do roku 2030 o minimálně 55 % v porovnání s rokem 1990. Původní cíl pro tento rok byl 40 %. Většina členských států už vyšší cíl podpořila, zatímco Česko je podle očekávání zdrženlivé. Nemá k tomu ovšem důvod.

16.09.2020

Urychlený přechod na neustále se zlevňující výrobu energie z obnovitelných zdrojů se stává praktickou nezbytností pro zajištění budoucích dodávek elektřiny a tepla.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naplnila očekávání a dřívější sliby, když ve středu oznámila, že bude usilovat o úpravu celounijního cíle pro snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030. Navázala tak na usnesení výboru Evropského parlamentu z minulého týdne, který žádá dokonce 60procentní redukci oproti dříve schváleným 40 procentům. Po 55procentním emisním cíli ostatně volá i velký evropský byznys v čele s IKEA, Unilever, Coca-Colou či Deutsche Bank.

02.09.2020

Chystané protesty za rychlý a spravedlivý konec uhlí podpořila více než stovka veřejně činných osobností, vědkyň či umělců. Mezi signatáře výzvy patří klimatolog Alexander Ač, zpěvačka Marta Kubišová i bývalá ombudsmanka Anna Šabatová.

29.08.2020

Je to trochu jako bájný Yetti. V médiích se o tom hodně mluví, ale velmi málo lidí to na vlastní oči vidělo. Řeč je o Zelené dohodě pro Evropu, kterou odsouhlasili šéfové sedmadvaceti zemí Evropské unie. Přečtěte si komentář Kateřiny Davidové, analytičky Centra pro dopravu a energetiku a Nikoly Hořejše, ředitele projektu České zájmy v EU právě na toto téma.

10.08.2020

S koncem doby uhelné mají českým regionům pomoci peníze z evropských fondů. Ty ale musí mít jasno v tom, co vlastně k udržitelné budoucnosti potřebují, píše Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku.

Útlum těžby je v dohledné době nevyhnutelný a situace v uhelných regionech napjatá. Naše tři regiony s těžební historií – Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj – jsou stále ekonomicky výrazně navázány na uhelný průmysl a vyžadují hlubokou přeměnu. V porovnání s ostatními kraji ČR mají největší potíže s vysokou mírou nezaměstnanosti a patří do skupiny krajů s nejvyššími počty osob v exekuci. Má-li tedy nastat konec doby uhelné, naše regiony na něj v tuto chvíli připraveny opravdu nejsou.

24.07.2020

The latest proposal from the Board of Directors of the state-owned company OKD, which suffered a heavy hit by the COVID-19 outbreak, recommends a definitive shutdown of all its mines as early as 2021 or 2022, the Centre For Transport And Energy in Prague said in a press release on July 23.

07.07.2020

After several months of complete inertia caused by the coronavirus lockdown, the Czech Coal Commission’s activities have restarted again - and so did the negotiations over Czechia’s final coal phaseout date and the steps leading to it. On June 5, the Coal Commission met in Prunerov on the occasion of the closing ceremony of the coal power plant Prunerov I, which is one of the most polluting coal power plants still operating in Czechia. NGOs and other activist groups had been asking for years for the closure of Czechia’s greatest polluters: Prunerov, Chvaletice and Pocerady. Their demands had been met with lack of interest and motivation from the responsible stakeholders and legislative bodies, but this is no longer the case.

29.06.2020

​Zatímco polská vláda připravuje plány na transformaci svých uhelných regionů, které by jí umožnily využít finanční prostředky z Fondu pro spravedlivou transformaci (ten nabízí členským zemím EU podporu výši 40 miliard EUR), občané dotčených polských regionů se dožadují větší míry participace a chtějí se na plánovacím procesu podílet.

17.05.2020

Podle nejnovější analýzy čerpání evropských fondů v období 2014-2020 členské státy nedostatečně využívaly dostupné zdroje na podporu klimatických a energetických opatření. Neefektivní čerpání alokovaných finančních zdrojů z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj způsobilo, že plánovaný přechod EU k nízkouhlíkové ekonomice se výrazně zpomalil. Česká republika do konce roku 2020 utratí méně než polovinu z celkové dostupné částky 2,095 miliardy EUR.

09.05.2020

Solární elektrárny budou čerpat nižší podporu než dříve. Naopak jiné zdroje jako biomasa nebo bioplyn by si měli polepšit. Co na to říkají ekologové? Ptal se Ondřej Novák.

01.05.2020

Czechia should put more effort into improving public participation in processes connected to implementing a just transition in the country’s coal regions, participants in a debate dedicated to this topic taking place recently in Ústí nad Labem heard.

15.04.2020

Řešení ekonomické krize musí být v souladu s plány na zelenou transformaci, říká třináct států Evropské unie a několik desítek europoslanců. Česká republika se nepřidala. Podle občanských organizací je naopak třeba chtít ještě víc.

12.04.2020

Změny v hodnotách a změny v chování, kterým se učíme v době karantény, nám mohou být užitečné i po jejím odeznění. Emise skleníkových plynů za rok 2020 čeká propad. Celosvětově se jejich objem zmenší přibližně o pět, v Evropě a Česku možná až o deset procent. To je větší pokles, než k jakému došlo během ropného šoku na přelomu 70. a 80. let v důsledku rozpadu sovětského bloku nebo po finančním krachu roku 2008. Vše samozřejmě souvisí méně s úspěchem klimatických politik a více s útlumem výroby i spotřeby v důsledku koronavirové pandemie. Tak jako tak, jde o jedno z nemnoha pozitiv současné situace a my s ním můžeme naložit jako s příležitostí.

11.03.2020

Česká vláda letos v polovině ledna schválila energeticko-klimatický plán, který do roku 2030 počítá s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie na 22 procent. Podle některých senátorů či Komory obnovitelných zdrojů energie to ale nestačí.

04.03.2020

Evropská unie bude po roce 2050 vypouštět jen takový objem emisí, který je schopná odbourat, ať už pomocí stromů nebo moderních technologií. Počítá s tím nový klimatický zákon EU.

16.01.2020

Evropská komise odhalila plán na financování postupné přestavby evropské ekonomiky a energetiky směrem k uhlíkové neutralitě. Během příštích deseti let je zapotřebí investovat minimálně bilion eur z unijních, státních i soukromých zdrojů.

12.01.2020

Vnitrostátní energeticko-klimatický plán, který dnes projedná vláda, shrnuje závazky, kterými chce Česko přispět k evropským záměrům v této oblasti. Plán po členských státech požaduje Evropská unie. Ministr průmyslu a obchodu a vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) už dříve uvedl, že ministerstvo navýšilo cíle podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie do roku 2030 z původně plánovaných 20,8 procenta na 22 procent.

Hledaný výraz

[ zavřít ]