Výzvy pro nového ministra životního prostředí: rozhýbat ochranu klimatu a biodiverzity

zveřejněno 10.03.2023
Ekologické organizace představily hlavní úkoly, které bude muset zvládnout Petr Hladík, jmenovaný dnes prezidentem Pavlem do funkce ministra životního prostředí. Nový ministr má přitom čas jen dva a půl roku do příštích sněmovních voleb.
 
Zástupci členských organizací Zeleného kruhu k prioritám resortu pro toto volební období uvedli:
 
Barbora Urbanová z Centra pro dopravu a energetiku říká: „Česká republika má pro následující roky k dispozici bezprecedentní obnos peněz na zelenou transformaci. Ministr Hladík by měl zajistit, aby byly prostředky využity cíleně a efektivně. Opatření, která snižují emise skleníkových plynů, mají často celou řadu vedlejších pozitivních dopadů: zbavují nás závislosti na dovozu fosilních paliv, pomáhají řešit energetickou chudobu i zlepšují ovzduší ve městech. A právě na taková win-win řešení se potřebujeme soustředit především.”
Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, říká: „Ministerstvo začalo splácet svůj dluh vůči ochraně přírody a krajiny a zlepšilo v tomto směru komunikaci s obcemi. Věřím, že osobní komunikace s lidmi na místě spolu se srozumitelnou komunikací navenek přispěje k pochopení důležitosti ochrany nových chráněných území, jako je Národní park Křivoklátsko či CHKO Soutok. Stejně tak je potřeba zajistit ochranu stávajících CHKO, ve kterých se objevují v důsledku likvidace kůrovcem napadených stromů velkoplošné holiny. Ty ale šíření kůrovce nezabrání, pouze oddálí přirozenou obnovu. Pro vyhlašování nových a ochranu stávajících chráněných území musí ministr Hladík zajistit rovnocenné postavení MŽP vůči Ministerstvu zemědělství, které mnohdy svými kroky k ochraně přírody a krajiny nepřispívá.”
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká: „Nový ministr Hladík má před sebou velký úkol prosadit, aby nová energetická politika státu - na jejíž tvorbě se bude jeho úřad podílet - byla silně zaměřena na ochranu klimatu, odklon od uhlí do roku 2033 a celkovou modernizaci energetiky a zajištění energetických potřeb pro všechny. Jeho ministerstvo má dost peněz z EU či emisních povolenek na to, aby mohlo zajistit i nízkopříjmovým domácnostem snižování spotřeby energií, instalaci čistých obnovitelných zdrojů či zapojení do jejich sdílení. Resort musí také dotáhnou nápravy pochybení vzniklých za minulé vlády, například se to týká nezákonné výjimky z emisních limitů pro uhelné elektrárny.” 
 
Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace ČR, říká: „Ministerstvo životního prostředí by se pod vedením Petra Hladíka mělo stát významným hráčem, který se v otázkách ochrany klimatu a životního prostředí nenechá přetlačit ostatními resorty. Především jde o pozici MŽP v oblasti energetiky. V letošním roce je to o to aktuálnější, že se připravují strategické dokumenty určující energetickou a klimatickou politiku státu pro následující roky a desetiletí. Ministerstvo životního prostředí by při jejich přípravě mělo hrát klíčovou roli a mělo by být zárukou toho, že cíle v ochraně klimatu budou co nejambicióznější a naplňování energetických potřeb nepůjde na úkor životního prostředí.”
 
Jan Freidinger z Greenpeace dodává: „Ministr Hladík má před sebou jasný úkol. Zajistit, aby Česko splnilo to, k čemu se v ochraně biodiverzity již zavázalo na globální a evropské úrovni a k čemu se přihlásila i vláda ve svém programovém prohlášení. Chránit minimálně 30 % české přírody, z toho 10 % v nejpřísnějším režimu. Zajistit, aby ochrana biodiverzity byla prostoupena všemi politikami, včetně přesměrování dotací, které biodiverzitu ničí, do ochrany přírody. Kromě ochrany cenné přírody je klíčové obnovovat zničené ekosystémy, včetně přírodě blízké revitalizaci vodních toků a zajištění jejich prostupnosti. Proto je důležité, aby MŽP během přípravy evropské legislativy o obnově přírody nepřipustilo oslabení cílů a zasadilo se řádnou a včasnou implementaci.”
 
Sarah Ožanová, vedoucí kampaně Nespaluj, recykluj! Z Arniky, říká: „V oblasti odpadů a nakládání s nimi by se MŽP mělo i nadále zaměřovat především na podporu recyklace a předcházení vzniku odpadů, zejména na úrovni obcí a měst Důležitá je také podpora poptávky po výrobcích z recyklovaných materiálů na trhu. Je tu vidět jistý posun, ale některé klíčové body stále čekají na dotažení. Především jde o zavedení zálohového systému na plastové nápojové obaly, které MŽP avizovalo na konci minulého roku. Pokud má jeho zavedení skutečně pomoci ve zvýšení míry recyklace a plnění recyklačních cílů, mělo by k zavedení dojít do konce roku 2025. Ministerstvo by mělo začít zohledňovat závazky plynoucí z evropské i české odpadové legislativy také v otázce povolování dalších zařízení pro spalování, respektive energetické využívání odpadů v ČR. Při současném tempu povolování a množství povolených zařízení totiž v budoucnu hrozí jejich nadměrná kapacita.“
 
Lucie Hemrová ze Svobody zvířat říká: „Svoboda zvířat uvítala změnu zákona na ochranu zvířat proti týrání, která přišla se zásadní regulací množení a obchodování s vybranými druhy šelem. Momentálně vnímáme snahy tuto regulaci rozvolnit. Česká republika nesmí být opět proslulá jako stát, kde probíhají tygří jatka. Jsme rádi, že MŽP stojí na straně zvířat a aktuální podoby zákona. Doufáme však, že se bude aktivně snažit snahám o rozvolnění regulace zabránit a zaměří se na efektivní vymáhání daného zákona.“
Petra Kolínská ze Zeleného kruhu: „Od nového ministra očekávám, že s nevládními organizacemi povede průběžný dialog a plně využije jejich expertní znalost. Veřejnost a neziskové organizace mají být plnohodnotnými partnery při tvorbě, implementaci i evaluaci environmentálních politik a legislativních nástrojů s nimi spojených.“
 
Kontakty: Jiří Koželouh (723 559 495), Jaroslav Bican (773 721 237), Barbora Urbanová (605 968 515), Eliška Vozníková (608 283 530), Jan Freidinger (734 620 843), Sarah Ožanová (774 406 825), Lucie Hemrová (420 604 607 034), Petra Kolínská (776 55 20 22).
 

Priority pro Ministerstvo životního prostředí do konce volebního období podle témat

Ochrana klimatu a spravedlivá transformace energetiky
  • Do konce června 2023 musí MŽP a MPO zpracovat aktualizaci Národního klimaticko-energetického plánu a následně do konce roku Politiku ochrany klimatu a Státní energetickou koncepci. Role ministra Hladíka je prosazovat do těchto strategických dokumentů co nejvyšší cíl pro rozvoj OZE, zrychlení úspor energie či konkrétní plán postupného odklonu od uhlí do roku 2033, jak stanovuje programové prohlášení vlády. MŽP musí být v tomto procesu rovnocenným partnerem MPO.
  • MŽP v lednu spustilo program NZÚ Light, který je krokem správným směrem. Aby však stát opravdu pomohl nízkopříjmovým rodinám ohroženým energetickou chudobou, je nutné podmínky NZÚ (vysoký podíl dotace na investici) vztáhnout i na program komplexních renovací rodinných i bytových domů (zateplování, fotovoltaika). Je také potřeba programy pro nízkopříjmové domácnosti doprovodit proaktivním, terénním a státem placeným a garantovaným poradenstvím propojeným se sociální prací. MŽP také musí spustit program na podporu zakládání energetických společenství určených pro sdílení energie v rámci komunitní energetiky.
  • Naplnit slib z programového prohlášení „Omezíme udělování výjimek z limitů pro emise znečišťujících látek” a vyřešit nezákonnou emisní výjimku, kterou dostala uhelná elektrárna Chvaletice od MŽP pod vedením Richarda Brabce (ANO) a nedávno ji zrušil soud. Nejlepší řešení je, aby MŽP o výjimce znovu přímo rozhodlo a nevracelo rozhodování na krajský úřad. Může udělit kratší výjimku do srpna 2023, což je v mezích zákona a dává elektrárně prostor pro snížení emisí na úroveň zákonných limitů. Stejně tak by mělo MŽP přehodnotit rozsáhlou výjimku na vypouštění rtuti z uhelné elektrárny Počerady, kterou se rovněž zabývá soud.
Ochrana přírody a krajiny 
  • Zajistit do roku 2030 ochranu pro 30 % české přírody, přičemž 10 % by mělo mít přísnou ochranu. K tomu se Česko zavázalo loni na konferenci o biodiverzitě v Montrealu a vláda si to dala jako prioritu do programového prohlášení. 
  • Akcelerovat proces vyhlášení NP Křivoklátsko, což je závazek v programovém prohlášení vlády. Snahy ministerstva dohodnout se s obcemi selhávají. V obcích koluje ohledně vyhlášení NP spousta dezinformací a mýtů, které přicházejí od lesnických a mysliveckých skupin. MŽP, a to i na úrovni ministra osobně, by mělo aktivně komunikovat s místními lidmi a vysvětlovat, co znamená vyhlášení národního parku.
  • Dokončit urychleně vyhlášení maloplošných chráněných území v oblasti Soutoku Moravy s Dyjí na jižní Moravě a pokračovat ve vyhlášení CHKO Soutok. České republice jinak hrozí sankce Evropské komise, která již v té věci zahájila pilotní řízení.
  • Prosadit vyhlášení CHKO v Krušný horách - v jediném velkém českém pohoří, které nemá žádný typ plošné ochrany, přestože se na něm nachází řada unikátních přírodních oblastí včetně rozsáhlých porostů cenných bukových lesů.
  • Revidovat způsob, jakým Agentura ochrany přírody a krajiny vyplácí tzv. újmy za omezení hospodaření s.p. Lesy ČR při naplňování cílů ochrany ve zvláště chráněných území (ZCHÚ). Nedostatek financí na újmy vede k vydávání výjimek ze zákona o ochraně přírody a k použití intenzivních technologií v chráněných územích. V ZCHÚ se tak objevují velkoplošné holiny, poškození lesní půdy a k zamezení šíření kůrovce to nevede. MŽP by mělo upravit metodické doporučení k asanaci kůrovcem napadených porostů v ZCHÚ tak, aby nebyly ohroženy cíle ochrany, ničena lesní půda a došlo k podpoře biodiverzity.
  • Prosazovat ambiciózní podobu Nature Restoration Law, zvlášť ve chvíli, kdy Ministerstvo zemědělství sabotuje vyčlenění míst pro opylovače a ptáky v krajině či oddaluje přijetí nařízení o udržitelném užívání pesticidů. Tento evropský zákon výrazně ovlivní jak lesní, tak i zemědělskou krajinu, kam navrátí rozmanitost stanovišť i druhů.
  • Zajistit důslednou ochranu biologické rozmanitosti, jak ji vyžaduje i financování z Národního plánu obnovy. MŽP by mělo vyjednat dodatečné prostředky cíleně na její ochranu. Dosavadní programy, které ji měly v rámci Národního plánu obnovy zajistit, jsou nefunkční či dokonce pro biologickou rozmanitost škodlivé.
  • Zajistit odpovídající ochranu posledního přirozeného úseku velké řeky na území ČR. Úsek dolního Labe v CHKO Labské pískovce a NPR Kaňon Labe má unikátní charakter biotopů, jež jsou cenné svými přírodními procesy. Dolní Labe je na území České republiky posledním útočištěm pro řadu ohrožených druhů organismů, a je tak zapotřebí řeku zachovat přirozenou i pro další generace. MŽP musí zabránit výstavbě plavebního stupně Děčín a být i nadále konzistentní v negativním stanovisku v otázce možných kompenzací. 
  • Stanovit v zákoně o ochraně přírody a krajiny výslovně význam dřevin rostoucích mimo les ve vztahu ke změně klimatu a provést navazující legislativní změny. Je třeba zavést povinnou náhradní výsadbu resp. finanční odvody za kácení dřevin z důvodu stavebních záměrů. Nezbytná je právní úprava pro ochranu dřevin na stejné úrovni, jakou má technická infrastruktura s ohledem na potřeby adaptace městského prostředí na změnu klimatu. Ministerstvo musí prosadit podmínky pro systematickou výsadbu dřevin ve vhodné vzdálenosti podél silnic a železnic. 
  • Bránit snahám o změnu zákona na ochranu zvířat proti týrání, která má za cíl rozvolnit stávají regulaci množení a obchodování s vybranými druhy šelem. 
Produkce odpadů a jejich recyklace
  • Zavést systém zálohování nápojových plastových obalů, který by výrazně podpořil jejich recyklaci. Na jeho nutnosti se shodli i přední producenti nápojů v Česku jako Kofola, Mattoni 1873, Coca-Cola HBC, Heineken ČR a Plzeňský Prazdroj, kteří zároveň dodávají, že by k tomu mělo dojít už do roku 2025. V listopadu minulého roku MŽP deklarovalo, že brzy představí návrh zákona, který zálohovací systém zavede, plán legislativních prací vlády na rok 2023 nicméně takový úkol neobsahuje. 
     
  • Závazné recyklační cíle evropské i české odpadové legislativy stanovují, že do roku 2035 by mělo být dosaženo 65 % míry recyklace komunálních odpadů. Zároveň bude možné skládkovat pouze 10 % komunálního odpadu. Pro spalování, respektive energetické využívání tedy bude zbývat 25 %, potažmo 35 % komunálního odpadu v případě, kdy by byl veškerý nyní skládkovaný odpad také energeticky využíván (což není zcela realistické). Již nyní stojící či schválená zařízení přitom tyto kapacity převyšují. Na schválení přitom čeká dalších pět záměrů na stavbu spaloven. Tímto postupem je ohroženo plnění recyklačních cílů EU a cílů Plánu odpadového hospodářství ČR a zvyšuje se riziko dovozu velkého množství odpadů ze zahraničí. MŽP má zajistit dostatečnou konkretizaci plánů odpadového hospodářství jednotlivých krajů tak, aby byly po stránce kapacit pro energetické využívání odpadů v souladu s příslušnou legislativou. K dosažení recyklačních cílů vede podpora předcházení vzniku odpadů a recyklace, podpora obcí a měst v těchto ohledech, podpora poptávky po výrobcích z recyklovaných materiálů na trhu a zavádění zálohových systémů.

 

Informace o Zeleném kruhu

Zelený kruh je asociace, která sdružuje 92 významných ekologických nevládních organizací (mj. Arnika, Greenpeace, Hnutí Duha, Česká společnost ornitologická) působících v České republice. Asociace se věnuje plošnému monitorování zákonů a politik, koordinuje legislativní kampaně a poskytuje aktivní podporu při advokační činnosti zaměřené na zachování kvalitní ochrany životního prostředí a vysoké úrovně občanských práv v rozhodovacích procesech. Dlouhodobě se zabývá problematikou účasti veřejnosti na rozhodování o záměrech a projektech s dopadem na životní prostředí. Zelený kruh se také věnuje koordinaci výběru nevládních expertů a expertek do mezioborových pracovních skupin a poradních orgánů a komisí vlády a koordinuje vznik společných připomínek, pozic a veřejných vyjádření ekologických organizací k významným situacím v ochraně životního prostředí. Více informací naleznete na www.zelenykruh.cz/o-nas
Zaujal Vás tento článek?
Doporučte článek známým!

Hledaný výraz

[ zavřít ]