Prezident Miloš Zeman je na státní návštěvě Ázerbájdžánu, kde podepsal dohodu o strategickém partnerství. Z ní vyplývá bližší ekonomická spolupráce obou zemí v řadě oblastí. Jedním z bodů spolupráce by mohla být podpora výstavby nového plynovodu tzv. Jižního plynového koridoru, který Česká republika prosazuje v rámci EU. Česká strana si od koridoru slibuje nezávislost na ruském plynu. Podle zprávy nevládní organizace CEE Bankwatch Network1 ale plynovod energetickou bezpečnost nepřinese.
„Česká republika i Evropská unie mají transportních kapacit plynu dostatek a další zemní plyn z Ázerbájdžánu nepotřebují. Investice z veřejných peněz by měly místo megalomanského projektu podporovat skutečnou energetickou bezpečnost a nezávislost: snížení spotřeby energie a její výrobu z domácích obnovitelných zdrojů,“ říká Hugo Charvát z Centra pro dopravu a energetiku.
Česká republika prosazuje dovoz zemního plynu z Ázerbájdžánu v rámci evropské politiky navýšení dovozů zemního plynu4 přes tzv. Jižní plynový koridor. Jak ukazuje studie Pipe Dreams nevládní organizace Bankwatch, transportní kapacity pro zemní plyn do EU jsou vyšší než současná i plánovaná spotřeba. V Jaderském i Severním moři je navíc několik terminálů pro stlačený zemní plyn, které mohou zajistit diverzifikaci, jejich kapacita je přitom nevyužitá. Pokles spotřeby zemního plynu v Evropě potvrzují i statistiky organizace Eurogas,6 v České republice je zmiňuje Státní energetická koncepce7.
Projekt Jižního koridoru se neobejde bez masivní podpory z veřejných zdrojů. V srpnu letošního roku oznámila Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) poskytnutí půjčky ve výši 250 milionů dolarů na rozvoj těžby zemního plynu v Kaspickém moři, která by měla zásobovat surovinou Jižní plynový koridor. Tuto půjčku získalo konsorcium firem vedené ruským Lukoilem. Teze o energetické nezávislosti na Rusku tak dostává další trhliny.
Dodávky zemního plynu z Ázerbájdžánu by vedly Českou republiku jen ke změně závislosti na jiném nedemokratickém režimu. Peníze za fosilní paliva posilují současný režim, příjmy z ropy a plynu zůstávají zejména v rukách představitelů státu2.
V současnosti je v Ázerbájdžánu zadržováno více než 80 politických vězňů, mezi nimi Intigam Alijev, jeden z předních právníků poskytujících pomoc lidem pronásledovaným režimem nebo ochránce lidských práv Rasul Džafarov, odsouzený za kritiku režimu k šesti a půl letům vězení. Mezinárodně oceňovaná novinářka a aktivistka Chadídža Ismailová, byla zadržena na konci roku 2014 a letos na začátku září odsouzena na sedm a půl roku vězení3.
„Vyměnit podporu Putina za podporu Alieva není cestou k nezávislosti ani bezpečnosti,“ dodává k tomu Charvát.
Kontakty:
Hugo Charvát, Centrum pro dopravu a energetiku, e-mail: hugo.charvat@ecn.cz, tel: 724120695
Poznámka pro editory:
CEE Bankwatch Network (http://bankwatch.org) je mezinárodní síť nevládních organizací, která se zabývá veřejnými financemi v oblasti životního prostředí. Centrum pro dopravu a energetiku je její členskou organizací v ČR. (http://cde.ecn.cz)
Poznámky:
1 CEE Bankwatch Network: Pipe Dreams. 2015.
Dostupné online: http://bankwatch.org/sites/default/files/PipeDreams-LukOil-21Jan2015.pdf
2 Na nízkou úroveň demokracie v Ázerbajdžánu upozorňuje celá řada nevládních organizací, v České republice například Nesehnutí nebo Člověk v tísni viz: http://www.clovekvtisni.cz/cs/lidska-prava/zeme/azerbajdzan
3 Zdroj: http://www.theguardian.com/world/2015/sep/01/azerbaijan-khadija-ismayilova-verdict
4 Podporu Jižnímu koridoru prosazovala Česká republika např. při jednání Evropské rady o klimatických cílech do roku 2030 23. a 24. října 2014.
Zdroj: Pozice ČR pro vyjednávání k radě. Dostupné na vyžádání.
Závěry rady: http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-169-2014-INIT/cs/pdf
5 Aktuálně prosazovaná trasa plynovodu (TANAP/TAP), která končí v Itálii, má předpokládanou počáteční kapacitu kolem 10 500 ktoe5. Objem zemního plynu, který bude Evropská unie potřebovat kolem roku 2040, dosahuje úrovně 311 090 ktoe. Již dnes má ale EU k dispozici vyšší kapacity a to ve výši 446 529,5 ktoe. Studie Pipe Dreams vychází z Energetického plánu do roku 2050 schváleného Evropskou komisí v roce 2011.
Zdroj: http://bankwatch.org/sites/default/files/PipeDreams-LukOil-21Jan2015.pdf
6 Zdroj: http://www.eurogas.org/uploads/media/Eurogas_Press_Release_-_New_Eurogas_data_confirms_dynamic_EU_gas_market.pdf
7 „Spotřeba plynu se za posledních deset let snížila o 20 %, a to přes nárůst počtu odběratelů o cca 800 tisíc“. Zdroj: Státní energetická koncepce (str. 14). http://www.mpo.cz/dokument158059.html
