31.03.2021

Rychlý konec uhlí již v roce 2033 podporuje podle průzkumu Kantar 45 % lidí. Pozdější termín - rok 2038 - preferuje 32 % a žádný názor na tuto problematiku nemá 23 % respondentů. Rok útlumu uhlí by měla v blízké budoucnosti stanovit vláda. 

30.03.2021

Evropská unie připravila rekordní balík peněz, který mohou členské státy využít ke svému rozvoji. V současné době státy připravují národní plány, ve kterých Evropské komisi představí, jak chtějí s penězi naložit. Kampaň EU Cash Awards identifikuje jak přínosné, tak škodlivé investiční záměry a praktiky z hlediska klimatu a životního prostředí.

23.03.2021

Města a obce stojí v současné době před obrovskou výzvou. Jak čelit dopadům klimatické změny? Nesnesitelná vedra a sucha jsou jen malou částí problému. Ochrana klimatu přitom šetří nejen zdraví lidí a přírodu, ale také finance. Jen úspory na energetice mohou městům přinést každoročně miliony korun zpět do rozpočtu.

11.03.2021
Klimatická koalice hledá koordinátora/ku komunikace, který/á bude tvořit úzce spolupracující tým společně s koordinátorkou a Radou a členskými organizacemi koalice. Klimatická koalice je platformou českých nestátních neziskových organizací, které se zabývají zejména ochranou klimatu a životního prostředí, zmírňováním klimatické krize a přizpůsobováním se jejím dopadům, společenským aspektům klimatické krize, rozvojovou spoluprací a humanitární pomocí.
 
08.03.2021
Vyhodnocení Státní energetické koncepce ČR ukazuje, že Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nesplnilo své stěžejní úkoly. Mezy ty patří penalizace nízkoúčinné výroby elektřiny z uhlí či zdanění spalování uhlí a zemního plynu v menších kotlích, které měly pomoci transformovat teplárenství. MPO také nezvládlo naplnit ani cíl, který si samo dalo, a to podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Kvůli tomuto selhání pokračuje nadměrné znečišťování ovzduší. Česká republika je rekordmanem v emisích skleníkových plynů na hlavu a teplárenství má nejistou budoucnost.
04.03.2021
Českou republiku čeká v průběhu příštích let přechod od spalování uhlí k čisté energetice. Největší změna proběhne v uhelných regionech. Jak přesně bude transformace Ústecka, Karlovarska a Moravskoslezska probíhat a jak ji bude Česká republika financovat, není jasné. Přípravy důležitých plánů zatím váznou. Místní se navíc informace z příprav nedozvídají. Není ani jasné jak se budou moci do příprav zapojit a zda vůbec.
03.03.2021
V červenci minulého roku schválila  Evropská komise rozšíření záručního programu COVID Plus v ČR i na společnosti podnikající v cestovním ruchu a dopravě. Díky tomu obdržel záruku na úvěr ve výši 1,2 mld. Kč  letenkový portál a internetová cestovní agentura KIWI, která je z 53 % vlastněná americkým fondem General Atlantic. Záruku za úvěr ve výši 2 mld. Kč dostala podle vícepremiéra Havlíčka i společnost Liberty Ostrava, která patří mezi nejvýraznější znečišťovatele ovzduší na Ostravsku.
09.02.2021

Zelený kruh a Klimatická koalice se tímto veřejně obracejí na představitele a představitelky politických stran a hnutí, kteří by chtěli zlepšit situaci v naší zemi. Přicházíme s konkrétními návrhy opatření v klíčových oblastech.

01.02.2021

Vláda ČR neschválila termín konce spalování uhlí dle loňského usnesení Uhelné komise, která doporučila rok 2038. Dle informace, kterou poskytl vicepremiér Jan Hamáček Deníku N [1], se ministři a ministryně dohodli, že návrh komise musí nejdřív projít meziresortním připomínkovým řízením.

20.01.2021

Washington D.C. / Praha, 20. ledna 2021 - Nově zvolený americký prezident Joe Biden od počátku své prezidentské kampaně sliboval, že Ameriku vrátí zpět k Pařížské dohodě a zahájí rozsáhlou transformaci americké ekonomiky směrem k snižování emisí a větší udržitelnosti. Spojené státy americké se tak vrací zpět do hry v boji s klimatickou krizí a celosvětovému úsilí o snižování emisí ve chvíli, kdy Evropská unie zvyšuje své vlastní klimatické cíle a k závazku dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 se postupně přidávají i další velké ekonomiky, jako je Japonsko, či Jižní Korea. Pokud se k tomuto závazku nyní přidají i Spojené státy, bude tím celkově pokryto již více než 50 % světových emisí skleníkových plynů, jejichž produkce by do roku 2050 měla být ukončena. Platné tak přestávají být argumenty české vlády, podle které nemá úsilí o snižování emisí smysl, pokud o něj bude usilovat jen samotná Evropská unie. Obnovené multilaterální vztahy s USA by naopak mohly být příslibem, že se k závazku postupně přidá i zbytek světa.

08.01.2021
Centrum pro dopravu a energetiku hledá koordinátora/ku, který/á se bude zabývat problematikou veřejné podpory fosilního plynu a současně klimatickými dopady státem podpořených investic českých firem v zahraničí (Export Credit Agencies - ECAs).
08.01.2021

Centrum pro dopravu a energetiku hledá mediální/ho koordinátora/ku.

06.01.2021
Téměř 34 milionů obyvatel EU si nemůže dovolit dostatečně vytápět své domovy nebo svítit. Přibližně 15 % Evropanů žije ve špatně izolovaných domech s prosakujícími střechami, vlhkými stěnami, podlahami nebo základy. Analýza národních klimaticko-energetických plánů (tzv. NKEP) šesti zemí střední a východní Evropy odhaluje neadekvátnost jejich opatření pro řešení energetické chudoby.

2020

14.12.2020

Uhelná komise nesplnila ani jeden ze 6 úkolů, které dostala od vlády ČR a které má vytčené ve svém statutu. Navíc po schválení nového evropského cíle pro snížení emisí skleníkových plynů - ke kterému došlo minulý pátek, tedy týden po schválení usnesení komise - přestaly platit základní předpoklady, s nimiž pracovalo modelování scénářů útlumu uhlí od společnosti ČEPS (provozovatele elektroenergetické přenosové soustavy). Ukazuje to analýza usnesení Uhelné komise, kterou zpracovaly ekologické organizace a zaslaly ji členům a členkám vlády. Součástí analýzy je i zveřejnění dokumentů, s nimiž komise pracovala a zápisů z pracovních skupin.

11.12.2020

V pátek 11. prosince v časných ranních hodinách lídři jednotlivých členských států na jednání Evropské rady dospěli k dohodě na tom, že emise skleníkových plynů EU jako celku mají do roku 2030 klesnout minimálně o 55 % oproti roku 1990.  Cíl však svými ambicemi neodpovídá vědeckým doporučením, podle kterých je nutné emise do roku 2030 snížit alespoň o 65 %. Do schváleného cíle jsou navíc započítány i negativní emise, tedy množství uhlíku pohlcovaného lesy, půdou a dalšími ekosystémy. Produkované emise tím pádem mají klesnout jen o cca 50,5 %. Jeko pozitivní lze hodnotit fakt, že český premiér dodržel svůj slib z letošního října a navýšení klimatických ambic EU podpořil. Přestože je schválený cíl nedostatečný, ekonomové očekávají, že jeho zvýšení donutí energetické firmy odstavit uhelné elektrárny a rychleji rozvíjet obnovitelné zdroje energie.

01.12.2020

Ve čtvrtek 10. prosince 2020 začne jednání Evropské rady, na kterém se lídři EU mají dohodnout na finální podobě klimatického zákona a klimatických cílů pro rok 2030. Debata zahájená již na minulém jednání rady 15. a 16. října  tak snad konečně dospěje ke konkrétním závěrům. Přestože Evropský parlament letos v říjnu hlasoval pro podporu snížení emisí do roku 2030 o nejméně 60 % oproti roku 1990, ve hře v tuto chvíli zůstává už jen cíl podpořený Evropskou komisí, podle které by emise Evropské unie měly do roku 2030 klesnout o 55 %. I u tohoto méně ambiciózního  cíle se ale očekává odpor některých zemí zejména ze střední a východní Evropy. Generální tajemník OSN António Guterres, který 19. listopadu vystoupil na jednání Evropské rady pro zahraniční vztahy s projevem apelujícím na co nejvyšší klimatické ambice Evropské unie, označil 55% cíl za naprosté minimum.

16.11.2020

Vláda dnes po několika měsících odkladů a diskusí schválila speciální výsluhový příspěvek pro pracovníky a pracovnice z firmy Sokolovská uhelná, kteří přijdou kvůli útlumu těžby a spalování uhlí o práci. Podobný příspěvek vláda schválila už v roce 2016 pro zaměstnance povrchového velkolomu Československé armády, který ukončí těžbu v roce 2024, až narazí na platné těžební limity. V říjnu tohoto roku vláda obnovila příspěvek i pro zaměstnance společnosti OKD, která také plánuje konec těžby.

10.11.2020

Nic mu přitom nebrání, aby se připojilo k současnému trendu v evropské energetice, kterým je rychlý odklon od uhlí a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Nezávislý klimaticko-energetický think-thank Ember v pondělí 9. 11. 2020 zveřejnil studii, podle které bude česká elektrická síť v roce 2030 druhá nejšpinavější v Evropě. Vyplývá to z analýzy českého národního klimatického a energetického plánu, který ukazuje, že Česko má v navyšování podílu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů nejnižší ambice z celé EU a zároveň počítá s významným podílem elektřiny vyrobené z uhlí i po roce 2030. 

21.10.2020

Fond spravedlivé transformace má pomoci uhelným regionům s odklonem od uhlí a s přechodem na bezemisní ekonomiku. Za účelem čerpání těchto prostředků má Česko připravit Plán územní spravedlivé transformace, který stanoví, na jaké projekty chce Česká republika evropské peníze čerpat. Vláda za tím účelem zřídila tzv. Transformační platformu, která má být klíčovým orgánem pro přípravu zmíněných plánů. V přímém rozporu s tím ale také posvětila seznam nahodile a narychlo vybraných projektů, z nichž velká část ani zdaleka neplní účel, za kterým byl Fond spravedlivé transformace zřízen.

19.10.2020

Ministr Karel Havlíček minulý týden prohlásil, že by si představoval rok 2038 jako ideální datum odklonu od uhlí v ČR – stejné datum bylo schváleno v Německu. Ať už Uhelná komise rozhodne o roku 2038 jako o českém konci uhlí nebo ne, je pro nás zkušenost Německa s plánováním spravedlivé transformace energetiky oknem do blízké budoucnosti. Organizace E3G vydala publikaci, která analyzuje německou cestu ke stanovení datumu a způsobu odklonu od uhlí a spravedlivé transformace energetiky a představuje několik doporučení pro ostatní státy procházející stejným procesem.

15.10.2020

Ve čtvrtek 15. října 2020 začíná jednání Evropské rady, na kterém budou lídři EU debatovat o klimatickém zákonu a klimatických cílech pro rok 2030. Ty by podle Evropská komise měly být navýšeny na 55 %, zatímco Evropský parlament minulý týden hlasoval pro 60% snížení emisí (oproti roku 1990). O konečné podobě nových cílů i celého klimatického zákona pak všechny tři orgány rozhodnou společně v rámci tzv. trialogu. Dohodu nejspíš budou komplikovat lídři států střední a východní Evropy, včetně českého premiéra. Více než 180 organizací reprezentujících občanskou společnost šesti zemí střední a východní Evropy včetně Česka proto minulý týden svým premiérům odeslalo výzvu, v níž žádají, aby evropské ambice v ochraně klimatu podpořili. Českého premiéra včera k témuž vyzvala také petice podepsaná šedesáti tisíci českými občany.

07.10.2020

Ve středu 7. 10. 2020 byly zveřejněny výsledky úterního hlasování Evropského parlamentu o novém návrhu klimatického cíle pro Evropskou unii do roku 2030 v rámci Klimatického zákona. Svým hlasováním pro ambiciózní redukci emisí skleníkových plynů o minimálně 60 % oproti roku 1990 se Evropský parlament postavil za návrh svého výboru pro životní prostředí, který tento cíl odhlasoval již 10. září. Jde o mnohem vyšší cíl než je návrh na pouhou 55 % redukci emisí, který 16. září představila Evropská komise. O finálním výsledku však rozhodne až Evropská rada, která se má sejít již příští týden, a tzv. trialog - následné jednání mezi Radou, EP a komisí.

16.09.2020

Přestože Evropská komise podpořila cíl, který není ve shodě s vědeckými doporučeními a nepomůže předejít katastrofálnímu oteplení, jde o významný posun oproti stávajícím závazkům. Evropská rada navíc kromě tohoto cíle bude ve svém konečném rozhodnutí brát v potaz i ten schválený Evropským parlamentem, jehož plénum bude 5. října hlasovat o návrhu svého výboru pro životní prostředí – o 60% redukci emisí do roku 2030. Ať už však bude ve hře 55 % nebo 60 % redukce emisí oproti roku 1990, vůči vyšším klimatickým ambicím lze očekávat rezistenci především od českého premiéra Andreje Babiše, který se spolu s místopředsedou české vlády Karlem Havlíčkem rychlejšímu postupu na cestě ke klimatické neutralitě hlasitě brání.

16.09.2020

Evropský parlament dnes přijal návrh, který umožní využít peníze určené na obnovu uhelných regionů i k financování fosilního plynu. Zkomplikoval tím uhelným regionům cestu k sociálně a ekonomicky spravedlivému odklonu od uhlí a uvolnil cestu fosilnímu průmyslu.

11.08.2020

Evropská unie vyčlenila na pomoc uhelným regionům celkem 17,5 miliardy EUR, které mají pomoci členským zemím připravit se na dnes už jistý konec doby uhelné. Peníze mají podpořit plány Zelené dohody především skrze řízenou pomoc pro obce a regiony, které budou snižováním emisí skleníkových plynů postiženy nejvíce. Čerpání Fondu je podmíněno zpracováním tzv. Územních plánů spravedlivé transformace (ÚPST), které musí být Komisí následně schváleny. Jedná se o “jízdní řády” jednotlivých států do roku 2030, které by měly řešit sociální, hospodářské a environmentální výzvy vyplývající ze závazku klimatické neutrality EU. Bez zpracovaných ÚPST nebudou moci státy z Fondu čerpat žádné dotace na projekty.

16.07.2020

V pátek 17. července se uskuteční mimořádné zasedání Evropské rady, na kterém se hlavy států setkají, aby projednali a případně se rovnou dohodli na podobě rozpočtu EU pro příští období 2021–2027. Diskuze se povede jak o běžném dlouhodobém rozpočtu EU, který je navržen ve výši 1 074 miliard eur, tak o novém nástroji pro obnovu evropských ekonomik po pandemii COVID-19 ve výši 750 miliard eur.

12.06.2020

CDE apelovalo v kontextu současných ekonomických opatření, kde exportní kreditní agentury reagují na krizi COVID, přičemž nesmí zapomínat na ekologická rizika spojená s klimatickou otázkou. Současná situace v kontextu krize COVID vede exportní agentury po celém světě k prosazování stimulačních opatření, která cílí vedle využití exportních příležitostí také na posílení světových ekonomik upadajících do krize. Bohužel taková opatření nemusí být dlouhodobě udržitelná, pokud nebudou zohledněna rizika spojená s neekologickými projekty. Kupříkladu podpora fosilních projektů není udržitelným řešením a zdánlivá ekonomická pozitiva s ním spojená jsou jak známo dávno vyvrácena - obrovské finanční riziko spojené s propadem fosilních společností v posledních letech a neméně pesimistickými očekáváními do budoucna. 

04.06.2020

Národní klimaticko-energetické plány (NKEP) členských států EU pro období 2021–2030 nejsou dostatečně ambiciózní, vyplývá to z analýzy Climate Action Network Europe. [1] Ta se zaměřila na finální podobu těchto plánů a zjistila, že nestačí na to, aby země splnily své závazky vyplývající z Pařížské dohody.

14.05.2020

Evropská komise dokončuje úpravy dlouhodobého rozpočtu Evropské unie pro období 2021-2027, které mají řešit ekonomický šok způsobený pandemií COVID-19. V situaci nečekané recese představují rozpočet a investice EU na příštích 7 let klíčový nástroj pro řešení jak ekonomické, tak i klimatické krize. Některé obrysy plánu obnovy ekonomik byly představeny ve středu 13.5.2020.

05.05.2020

Více než sto organizací sdružených v Klimatické koalici a Zeleném kruhu poslalo zástupcům vlády, Poslanecké sněmovny a Senátu společné stanovisko, v němž apelují na důsledné plnění klimatických závazků České republiky jako nezbytné součásti ekonomické obnovy po koronavirové pandemii. Obě platformy sdružující nevládní organizace zabývající se ochranou životního prostředí, lidskými právy či humanitární pomocí odmítají falešné dilema mezi řešením ekonomických následků koronavirové pandemie a hledáním cest z klimatické krize. Požadují, aby obě krize byly řešeny najednou. Sloužit k tomu mají nové investiční nástroje v rámci Zelené dohody pro Evropu, které nabízejí potřebný hospodářský stimul a zároveň příležitost k urychlené transformaci k nízkouhlíkové ekonomice.

28.04.2020

Podle nejnovější analýzy čerpání evropských fondů v období 2014-2020 členské státy nedostatečně využívaly dostupné zdroje na podporu klimatických a energetických opatření. Neefektivní čerpání alokovaných finančních zdrojů z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj způsobilo, že plánovaný přechod EU k nízkouhlíkové ekonomice se výrazně zpomalil. Česká republika do konce roku 2020 utratí méně než polovinu z celkové dostupné částky 2,095 miliardy EUR.

04.03.2020

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes představila návrh Klimatického zákona, který stanovuje závazný právní rámec pro dosažení uhlíkové neutrality Evropské unie do roku 2050. Od roku 2030 také posiluje pravomoc Evropské komise nastavovat cíle pro snižování emisí skleníkových plynů. Návrh však neřeší navýšení cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, tedy v rozhodujícím období, které lidstvu zbývá k omezení oteplení na 1,5 °C, a které je klíčové pro roli EU jako klimatického lídra na podzimních globálních jednáních s Čínou a na COP 26 ve Skotsku.

17.02.2020

Centrum pro dopravu a energetiku hledá koordinátora/ku komunikace. Náplň práce bude sestávat částečně z práce na mezinárodním projektu zaměřeném na komunikaci o klimatické změně směrem k mladým lidem a částečně z koordinace komunikačních aktivit CDE.

14.01.2020

Evropská komise dnes zveřejnila návrh nového finančního nástroje (Just Transition Mechanism – Mechanismus pro spravedlivou transformaci), který bude v rámci Zelené dohody pro Evropu fungovat jako dotační program pro investiční potřeby evropských regionů během přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku. Finance mají podpořit energetickou transformaci a motivovat k zásadnímu snižování emisí v horizontu nejbližších let.  a

2019

2018

2017

2016

2015

2014

2013

2012

2011

2010

2009

Search term

[ close ]