EU poskytuje řadu fondů určených na pomoc členským státům při provádění politik EU. Tento průvodce podtrhuje význam těch fondů, které jsou nejdůležitější pro opatření v oblasti klimatu, konkrétně Fondů politiky soudržnosti, Nástroje pro oživení a odolnost, Fondu pro spravedlivou transformaci, Modernizačního fondu a Sociálního fondu pro klimatická opatření.
Pro Česko by podle studie CAN Europe celkové vedlejší přínosy rychlého snižování emisí činily do roku 2030 přibližně 439 miliard korun (17,7 mld. eur), což odpovídá 6,8 % ročního HDP. Nejvíce se pozitivní dopady podle studie projeví ve veřejném rozpočtu (173 miliard korun) a v sektoru energetiky (104 miliardy korun). Zpracovali jsme pro vás vše do přehledných infografik, stáhnou si je můžete zde.
Briefing CEE Bankwatch a CDE se zabývá Plánem spravedlivé územní transformace České republiky, konkrétně jeho ekonomickými, environmentálními a sociálními aspekty. Analýza klade důraz na rozdělení investic mezi oblasti zaměstnanosti, životního prostředí a sociální politiky.
Nová publikace platformy Re-set a Centra pro dopravu a energetiku se ohlíží za energetickou krizí, mapuje její dosah a příčiny a popisuje nárůst zisků českých energetických firem v krizovém roce 2022. To vše dává do kontextu fungování fosilních dotací, odložení daně z mimořádných zisků či emisního obchodování a evropských fondů.
Centrum pro dopravu a energetiku a institut EUROPEUM uspořádali odbornou konferenci o přeměně české energetiky, smysluplných investicích a sociálním zabezpečení české společnosti s názvem Česko 2030: Jak podpořit zelenou transformaci a nevyhazovat peníze oknem? Přečtěte si shrutí z akce.
V říjnu 2023 se v Kampusu Hybernská uskutečnil expertní kulatý stůl na téma “Jak udělat z Česka lídra zelené transformace?”. Akci spolupořádalo Centrum pro dopravu a energetiku, Klimatická koalice a Změna k lepšímu. Cílem kulatého stolu bylo diskutovat pozitivní vizi, jak reálně využít příležitostí zelené transformace v ČR a zajistit si konkurenceschopnost do budoucna. Diskuze se zúčastnili zástupci nevládní sféry, několika českých ministerstev, akademické sféry a soukromého sektoru.
Přinášíme analýzu CAN EUrope, která se zabývá návrhy aktualizovaných Národních energeticko-klimatických plánů. Ty měly státy předložit Evropské komisi do 30. června, mnohé z nich je odešlou s několikaměsíčním zpožděním. Z analýzy vyplývá, že předložené plány nejsou v souladu s cílem omezit globální oteplování na 1,5 °C do konce století dle Pařížské dohody a pro dosažení evropských klimatických cílů jsou nedostatečné.
V druhé části briefingu sítě nevládních organizací zabývajících se ochranou životního prostředí CEE Bankwatch Network věnovanému spravedlivé transformaci se odborníci a odbornice ze sedmi středo- a východoevropských zemí zaměřují na přístup k různým sociálním skupinám v plánování energetické transformace. Je tento přístup spravedlivý? Co od něj můžeme očekávat? Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku se tématem zabývá v kapitole věnované České republice.
Síť nevládních organizací zabývajících se ochranou životního prostředí CEE Bankwatch Network vydala novou publikaci věnovanou spravedlivé transformaci, v níž analyzuje územní plány spravedlivé transformace v sedmi středo- a východoevropských zemích: České republice, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Estonsku, Litvě a Rumunsku. Odbornice Centra pro dopravu a energetiku na spravedlivou transformaci Zuzana Vondrová se v této publikaci věnuje územnímu plánu pro tři uhelné regiony v ČR – Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj.
Fosilní dotace mají řadu negativních dopadů, jedním z hlavních je, že snižují efektivitu investic do opatření na snížení emisí skleníkových plynů. V novém infolistu, který zpracovala odbornice na klimatickou politiku Kateřina Davidová, přinášíme přehled různých druhů fosilních dotací všetně jejich vyčíslení pro Českou republiku, přehled jejich negativních dopadů i doporučení, co je třeba udělat.
Česká republika v současnoti připravuje aktualizace zásadních dokumentů své energeticko klimatické politiky, které mají ukázat cestu, jak na snižování emisí, a nasměrovat Česko ke klimaticky neutrální a udržitelné budoucnosti. Je zásadník, aby se na přípravě těchto plánů podílela také veřejnost. Jak na participaci veřejnosti při tvorbě energeticko klimatických politik přibližuje náš nový policy briefing.
In recent years, energy poverty has gained recognition as a significant challenge for policy-makers. The European Commission has expressed its commitment to tackling energy poverty and protecting vulnerable consumers. However, there is still no common EU approach to this issue, as each Member State is responsible for implementing its own policies. This briefing provides an overview of selected energy poverty measures in five European countries (the Czech Republic, Italy, Latvia, Poland and Slovakia) to illustrate different understandings and approaches to tackling energy poverty across Europe.
Přechod k energetickým systémům, které budou zahrnovat více obnovitelných zdrojů, je zásadní změnou v řešení energetické bezpečnosti i klimatické krize. Přečtěte si náš policy briefing, který vznikl jako výstup z odborné konference "Udržitelně a dostupně: energetická bezpečnost v čase transformace".
Systém obchodování s emisními povolenkami EU ETS je jedním z hlavních stavebních kamenů evropské klimatické politiky. Teoreticky má hned dvě výhody: 1) zpoplatnění uhlíku motivuje znečišťovatele dekarbonizovat, 2) vytváří výnosy, které členské státy mohou reinvestovat a podpořit nízkouhlíkovou transformaci. Přečtěte si, jak efektivně využít výnosy z emisního obchodování.
Potraviny se zdražují, rostou ceny nájmů a do toho přišel prudký nárůst cen energií. Výdaje domácností na energie se výrazně zvyšují a spousta lidí tak přemýšlí, jak v následujících měsících snížit svou spotřebu a ušetřit. Jako koalice neziskových organizací sdružených v kampani Energie lidem proto přinášíme přehled úspor a možností, jak požádat o pomoc od státu.
Chceme-li vyřešit klimatickou krizi a zpomalit tempo globálního oteplování, je zásadní snížení emisí metanu způsobených lidskou činností nejvyšší prioritou. Metan je více než osmdesátkrát silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý (CO2) po dobu 20 let poté, co se dostane do atmosféry. Čas je zásadní a my musíme jednat hned. Návrh nařízení Evropské komise o metanu, který je v současné době projednáván na úrovni EU, musí být odvážným nástrojem ke snížení emisí metanu v celém dodavatelském řetězci. Přinášíme factsheet s přehledem zásadních opatření.
This briefing gives insights into the Modernisation Fund, a funding program to support 10 lower-income EU Member States in their transition to climate neutrality by modernizing their energy systems and improving energy efficiency. It provides an overview of how the four largest beneficiary countries of the Modernisation Fund (the Czech Republic, Poland, Romania, and Slovakia) set up different legal and institutional structures to organize their governance of the funding.
Energy poverty is a broad socio-economic problem - it is a cocktail of several deficiencies in social and energy policy, which has recently been compounded by external factors. Wise social policy can bring a better quality of life by fighting energy poverty, but also reduce air pollution. Avoiding waste of energy, eliminating dependence on fossil fuels, and strengthening clean modern energy sources are solutions that target both problems at the same time. Read our new briefing.
Citizens and businesses are struggling to pay their bills due to the extremely high energy prices. At the same time, the EU has proposed extending the EU ETS to private sectors for the first time. The policy briefing argues how to set up the Social Climate Fund so it is fair and effective.
The Centre for Transport and Energy and EUROPEUM Institute for European Policy organized a second roundtable, this time focusing on ETS2 and Social Climate Fund with the title Decarbonisation as a cure for energy poverty: What next for the Social Climate Fund. This publication summarises the outcomes of the discussion.
The Layman´s Report brings a summary of The Unify project that started from the conviction that by developing ambitious NECPs and nLTS Member States can accelerate the transition towards a low-carbon and resilient economy in Europe and push the Union not only to meet its emissions reduction targets, but go beyond them, thereby bringing the EU-wide emission reduction trajectory closer to Paris Agreement commitments.
The LIFE Unify consortium has monitored the drafting and early implementation of NECPs for the last three years and in this final report concludes that, in their current form and with their current overall level of ambition, NECPs developed by the EU Member States between 2018 and 2019 are dramatically unfit for purpose. This LIFE Unify report provides key recommendations for successful NECP revision.
This briefing highlights the lack of public scrutiny over export credit agencies (ECAs) in central and eastern Europe. The need for transparency has long been the basis for civil society requests to revise EU Regulation 1233/2011, which have been communicated to the European Commission and the European Parliament. Gaining access to information about ECAs’ portfolios seems to be impossible in practice.
The European Commission adopted its partnership agreement with the Czech Republic on 24 May, worth €21.4 billion. The Czech Republic can invest in forward-looking sectors to reach the climate targets and divert from Russian fossil fuels. Read our assessment of the latest draft operational programmes to find out how the Czech Republic can improve its future investments.
Climate mainstreaming is becoming an important part of the European budget. The Multiannual Financial Framework for the years 2014 to 2020 anticipated 20% of the funds to be spent on climate action. The conclusions of the analysis are unfavourable for the Czech Republic and the European Commission alike. Proper monitoring of whether the funds are being used in compliance with the climate targets is lacking. In practice, this means that the financing supports projects which contradict EU’s climate commitments.
Studie se věnuje problematice komunitní energetiky v České republice s důrazem na stanovení hodnot technického a ekonomického potenciálu vybraných obnovitelných zdrojů a opatření vhodných k řízení toků elektřiny. Zaměření této studie, včetně detailu zpracování, představuje nejen v českém prostředí, ale také v okolních zemích unikát.
The detailed report provides recommendations on how to strengthen and improve the revised regulation based on the experiences collected at the national level by the LIFE Unify project consortium partners. The report conducts a detailed assessment of policies and measures adopted in ESR sectors in 8 EU countries–Croatia, Czechia, Estonia, Germany, France, Poland, Slovenia, and Spain– focusing specifically on effective measures and best practices.
Metan je hlavní složkou zemního (fosilního) plynu a po oxidu uhličitém je v EU druhým nejvíce dominantním skleníkovým plynem. Ačkoliv je v atmosféře zastoupen v menší míře než oxid uhličitý, způsobuje v porovnání se stejným množstvím CO2 větší oteplení. V briefingu Šimona Batíka přinášíme přehledně zpracovanou grafiku, která shrnuje problematiku emisí metanu v energetice, popisujeme zdroje úniku, efektivní řešení i doporučení pro evropskou legislativu.
This briefing takes stock of the experience acquired by LIFE Unify partners working at the local level on Sustainable Energy and Climate Action Plans, or SECAPs. It summarises main findings and trends identified in five EU Member States—Czechia, France, Poland, Slovenia, and Spain—over a period of two years (2019-2021). It suggests some ways forward to accelerate local climate action, including: increased institutional support to municipalities; more involvement of all political parties as well as increased public participation; adequate and consistent funding through established financial instruments.
The Recovery and Resilience Facility (RRF) is intended to finance reforms and investments in Member States to rebound from the pandemic and pursue a green transition. This report analyses ten final recovery plans based on the assessments of Bankwatch and CAN Europe member organisations. For each country analysis, key investments and reforms in the national recovery plan are assessed from a climate action perspective and the ‘do no significant harm’ principle. Each country section includes recommendations addressed to the Member State and the European Commission.
How to deliver just transformation of coal region is a problem we face in the Czech Republic nowadays. A number of regions around the world have gone through the process, and it would be unwise not to learn from their successes and mistakes. In this text, we visit Greece, Spain, Germany, Finland, and other countries where we believe they successfully face the specific challenges of energy, economic and social transformation.
The Re-set´s publication Fossil Gas: the bridge to climate collapse. Why we must stop the transition from coal to gas and redirect money to real solutions points out the significant contribution of fossil gas to the climate crisis and offers solutions in the form of reduced consumption, renewables, and democratization of the energy sector. Šimon Batík, our colleague from Centre for Transport and Energy is one of the authors of the publication.
This newly updated briefing consists of four sections. The first provides an overview of the general TJTP progress in seven CEE countries. The second section details the various levels of adherence to the European Union's partnership principle. The third focuses on the compatibility of the different TJTPs with the Commission's recently published Staff Working Document on the Just Transition Plans. The fourth section provides our recommendations.
Without long tradition in the Czech Republic, participation is still a crucial part of democracy. It engages the public in the decision-making process with full consideration of public income. Local citizens, businesses, and organizations that are directly affected by coal phase-out are the key to successful transformation. Just Transformation and Participation briefing explains the significant role of participation and how to engage the public in the transformation of coal regions while providing examples of good practices from abroad.
The aim of Fit for 55 package launched by the European Commission is to reduce EU´s emissions by 55% by 2030 compared to 1990. In this paper from Kateřina Davidová we bring the CDE's position on selected climate and energy issues. The paper is in Czech language only.
This publication is a short summary of the basic data for the countries that have so far produced their National Climate and Energy Plans.
The NECP Tracker, an analytical tool we co-developed, shows how selected EU Member States are or are not meeting their own climate plans. In addition to the Czech Republic, it includes data for Croatia, Denmark, Estonia, France, Germany, Poland, Portugal, Slovenia and Spain.
The international workshop Cultivating Just Transition in Central and Eastern Europe, held online on May 2021, brought together iniciatives from the region and made space to share their stories of just transition.
We bring a paper with the key messages of these stories together with recommendations for policy makers and NGOs on how to make the just transition a reality.
In this July 2021 edition of the briefing, we continue to focus on the elaboration of the TJTPs in seven
central and eastern European countries: Bulgaria, the Czech Republic, Estonia, Hungary, Poland,
Romania and Slovakia. The briefing analyses the current status of the TJTPs on two key issues: their
alignment with the EU’s partnership principle, which requires stakeholder participation in all stages
of the planning and distribution of EU funds, and their commitments on decarbonisation and energy
transformation. The briefing also provides recommendations for how the European Commission and
national governments can improve the process in the upcoming months, as TJTPs are finalised.
The NECP Tracker tool reveals data to monitor the implementation of 10 Member States’ current NECPs. The tool covers Croatia, Czechia, Denmark, Estonia, France, Germany, Poland, Portugal, Slovenia and Spain, and it looks into greenhouse gas emission reduction pathways, sectoral emission reduction indicators and some energy transition indicators for these countries.
Which concrete steps can Czech municipalities take to protect the climate and where exactly can they get the money for them?
This is the subject of Tomáš Jungwirth's new publication Engaging Cities in Climate Solutions, published by the Centre for Transport and Energy together with the Climate Coalition. (Czech only)
On 4 December 2020, the Coal Commission issued an unsubstantiated and factually unclear recommendation to Czech coal phase-out in the energy sector. The possibility of the end of coal in 2033 was documented by the Commission, but the majority voted for the year 2038, which is economically unrealistic and will not ensure an adequate share of the Czech Republic in achieving the goals of the Paris Agreement. Moreover, with the new European target to reduce the greenhouse gas emission reduction target by 55 % by 2030 - which came a week after the Commission resolution was adopted - the basic assumptions used to model the coal phase-out scenarios are no longer valid. Czech only document.
Several countries still need to support the European Commission's proposed 2030 climate target of at least 55%, which already has the support of a large majority of EU Member States. Some of the countries that still did not support the new emission target have stressed the need to better understand how increased climate ambition will affect individual members. The main objective of this briefing is to highlight the benefits of higher EU climate ambition and to show that the EU's target of at least 55% emissions reductions is desirable, beneficial, and feasible.
Jana Maussen's presentation from the multi-stakeholder online workshop Making climate action happen (4th Dec 2020).
Jana Maussen's presentation from the networking event for EUKI beneficiaries (3rd Dec 2020, Czech only).
This report, based on direct, first-hand experience from Bankwatch member groups, analyses whether the RRPs being drafted in eight CEE countries are aligned with the European Green Deal objectives according to two indicators: Are citizens and stakeholders sufficiently involved in the drafting of these spending plans? Do the measures currently contained in the spending plans reflect and align with the 2030 targets?
Summary for policymakers: An energy pathway towards 2030 coal phase-out in Czechia. EMBER modeled a pathway to a coal-free Czechia by 2030. Using the hourly power system modelling the study shows how coal can be replaced in power and large-scale heat generation. The objective was to investigate the scale and feasibility of changes necessary to achieve a 2030 coal phase-out. The study was published in order to present the evidence mainly to the the Czech coal commission.
The age of coal in Europe is coming to its end. The decision of Germany, the second largest coal country in the EU, to exit coal is part of this trend and sends an important signal globally. However, while the German coal phase-out provides German coal regions with support to move beyond coal, it also has many weaknesses that other countries seeking to chart their path out of coal should be careful not to replicate. These nine lessons from the German experience can therefore serve as benchmarks for just and timely coal phase- out processes elsewhere.
In view of the in depth analysis of the Commission on NECPs, in this briefing document, Climate Action Network (CAN) Europe and ZERO – Association for the Sustainability of the Earth System – reiterate their recommendations from the report “PAVE THE WAY FOR INCREASED CLIMATE AMBITION: Opportunities and Gaps in the final National Energy and Climate Plans” in order to describe how the NECPs can contribute to implementing higher climate and energy targets in the EU. This briefing paper also adds on the country assessments of the report previously published by CAN Europe and ZERO, and includes opportunities and gaps for the final Bulgarian, German and Irish NECPs.
The aim of this document is to evaluate the fulfillment of measures provided in the Climate Protection Policy of the Czech Republic (POK, 2017) - a strategic document which was also notified to the European Commission as a national Long-Term Climate Strategy.
A guide to making EU climate funds work for the people - created by CEE Bankwatch Network.
A condition to access the Just Transition Fund is the creation of territorial just transition plans (TJTPs). According to the Fund’s proposal, the purpose of these plans will be to ‘provide an outline of the transition process until 2030, consistent with the National Energy and Climate Plans and the transition to a climate-neutral economy and identify subsequently the most impacted territories that should be supported’. This paper outlines recommendations for the content of each section in the TJTP in order to help countries produce meaningful plans which will ensure that the solutions envisaged for regions are sustainable and fair.
CDE contribution: Zuzana Vondrová
This report highlights investments and measures as listed in NECPs. It proposes new measure which have a great potential to boost climate ambition and a green recovery, and should receive EU and recovery funding as a priority. At the same time, it points out the harmful investments which should not be supported by EU funds in order to avoid a high-emission lock-in and to prevent biodiversity loss and ecosystem degradation.
Zuzana Vondrová wrote a policy paper on the newly emerging Just Transition Fund for the upcoming discussion of the Prague Climate Talks series. The online debate was organized on 16th June by the Institute for European Policy EUROPEUM in cooperation with the Heinrich-Böll-Stiftung Prague, the Eurocentre Ústí nad Labem and the Eurocentre Karlovy Vary under the auspices of the UN Czech Republic.
Kateřina Davidová and Tomáš Jungwirth contributed to the CAN Europe report on the final form of Climate and Energy Plans of EU member states. You can find out how ambitiously the governments of individual countries approach topics such as coal diversion, energy efficiency or renewables in the attached document.
We contributed to the CAN Europe report on the under-utilization of the potential of European funds to support energy transformation.
Local communities are at the forefront of the just transition of coal regions. The CEE Bankwatch Network publication tells the stories of the "heroes" of just transition from Poland, Romania, Bulgaria, Slovakia, Hungary and the Czech Republic.
V úterý 19. listopadu 2019 jsme společně s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM pořádali veřejnou diskuzi o možnostech využití evropských fondů pro udržitelný rozvoj českých uhelných krajů. Diskuzi moderovala Zuzana Vondrová. Zde si můžete přečíst report z akce.
Nadace Partnerství pro nás vypracovala komplexní analýzu příčin nízkého čerpání prostředků z evropských fondů v Ústeckém kraji.
Alternativní prezentace Klimatické koalice k prezentaci premiéra Andreje Babiše zveřejněné 28. 11. 2019 na tiskové konferenci k COP25 v Madridu.
Přispěli jsme do analýzy publikované sítí evropských klimatických organizací CAN Europe, která zkoumá pokrok, jaký členské státy udělaly ve svých návrzích klimaticko-energetických plánů od jejich prvního zveřejnění na konci roku 2018. Státy musí do konce roku 2019 podat své finální verze těchto plánů, určující jejich klimatickou politiku do roku 2030. Analýza CAN Europe zjistila, že mnoho členských států, včetně České republiky, zatím ve svých plánech nezvýšilo dostatečně své ambice na to, aby pomohly ke zmírnění klimatické krize.
Zuzana Vondrová vypracovala podkladový materiál pro diskuzi na téma "Budoucnost českých uhelných regionů", která proběhne 6. září 2019 v Evropském domě v Praze. Diskuzi organizuje Institut pro evropskou politiku EUROPEUM ve spolupráci s Heinrich-Böll-Stiftung.
Naše ředitelka Jana Maussen se ve svém článku pro Euractiv.cz věnuje problematice financování českého exportu a jeho dopadu na klima a životní prostředí.
Zuzana Vondrová přispěla svojí regionální analýzou Ústeckého kraje do nové publikace o spravedlivé transformaci ve vybraných evropských státech. Publikaci vydala ukrajinská nezisková organizace Ecoaction a poslouží jako inspirace pro přechod od uhlí na Ukrajině.
Společně s mezinárodní sítí ekologických organizací CEE Bankwatch Network jsme analyzovali, jak se země střední a východní Evropy chystají rozvíjet biomasu ve svých národních energeticko-klimatických plánech. Analýza tvrdí, že příliš velký důraz na biomasu na úkor jiných obnovitelných zdrojů energie je neefektivní a neudržitelný.
Dne 3. dubna 2019 jsme spolu s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM a Friedrich-Ebert-Stiftung pořádali kulatý stůl na téma strukturální transformace evropských uhelných regionů. Diskuzi moderovala naše ředitelka Anna Kárníková. Nyní si můžete z akce přečíst report.
Spolu s neziskovými organiazcemi Frank Bold, Greenpeace Česká republika a Hnutí DUHA jsme připravili krátkou doplňující analýzu českého Národního energeticko-klimatického plánu, kterou jsme zaslali Evropské komisi. Doplňující analýza je k dispozici pouze v angličtině.
Kateřina Davidová se ve svém článku na EurActiv.cz zabývá tématem letošních voleb do Evropského parlamentu a jakou roli v nich bude hrát otázka klimatické krize.
Ve spolupráci s Evropskou klimatickou nadací a agenturou Ipsos MORI představujeme nový průzkum veřejného mínění, podle kterého je ochrana životního prostředí důležitým tématem ve volbách pro čtyři z pěti potenciálních českých voličů. Více informací naleznete v přiložené prezentaci (v angličtině).
Podle průzkumu společnosti Ipsos MORI a Evropské klimatické nadace je pro více než 80 % českých potenciálních voličů a voliček důležité téma ochrany životního prostředí, boje se suchem a udržitelnosti zemědělství. Shrnutí všech hlavních poznatků průzkumu naleznete v přiloženém dokumentu.
Kateřina Davidová vypracovala pro pražskou pobočku nadace Heinricha Bölla shrnutí těch nejdůležitějších událostí na poli klimatické politiky za rok 2018.
Přispěli jsme do analýzy shrnující, jaké klimatické cíle a opatření mají ve svých národních energeticko-klimatických plánech členské státy. Analýzu publikovala síť evropských klimatických organizací CAN Europe.
Vypracovali jsme analýzu zkoumající čerpání veřejných finančních prostředků v Ústeckém kraji, který má dlouhodobě problémy s využíváním peněz z evropských fondů. Analýza zkoumá detaily problémů a navrhuje doporučení pro zlepšení.
Přispěli jsme do společného nezávislého auditu české klimatické politiky, který připravily asociace Zelený kruh, Klimatická koalice a Forum pro rozvojovou spolupráci. Audit a doporučení připravily asociace sdružující ekologické, rozvojové a humanitární organizace v ČR pro účely jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR o změně klimatu (27. března 2019).
Spolu s neziskovými organizacemi Greenpeace Česká republika, Hnutí DUHA a Frank Bold jsme připravili krátkou analýzu českého Národního energeticko-klimatického plánu, kterou jsme zaslali Evropské komisi. Briefing je k dispozici pouze v anglickém jazyce.
Přispěli jsme do analýzy národních energeticko-klimatických plánů států střední a východní Evropy, kterou vydala síť organizací CEE Bankwatch Network.
Anna Kárníková se ve svém článku na Euractiv.cz věnuje novým pravidlům pro trh s elektřinou a jak nastavení kapacitních mechanismů ovlivní budoucnost uhelné energetiky v Evropě.
Dan Heuer vypracoval report o stavu a vývoji spravedlivé transformace energetického sektoru (neboli Just Transition) v České republice. Publikaci vydala polská organizace EKO-UNIA a byla podpořena z Visegrádského fondu.
3. prosince jsme spolu s Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM pořádali diskuzi na téma "Jak EU přispěje k ochraně klimatu?". Diskuze se zúčastnila Anna Kárníková, Dana Balcarová, Lenka Kovačovská a Pavel Zámyslický. Zde si můžete přečíst report z této akce.
Kateřina Davidová vypracovala policy paper s názvem "Evropská dlouhodobá klimatická strategie: dosáhne EU uhlíkové neutrality v roce 2050?", který sloužil jako podkladový materiál pro diskuzi "Prague Climate Talks: Jak EU přispeěje k ochraně klimatu?", jež proběhla 3. prosince 2018.
Zpravodajský portál EurActiv.cz zveřejnil článek Anny Kárníkové o budoucím rozpočtu EU a jeho přispění k ochraně klimatu.
Infolist o nové zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu, která analyzuje dopady oteplení o více než 1,5°C oproti předindustriální době a navrhuje scénáře, jak udržet nárůst teploty pod touto hranicí.
Článek Barbory Urbanové o příležitostech a úskalích příštího rozpočtu EU byl publikován na zpravodajském portálu EurActiv.cz.
Na zpravodajském webu EurActiv.cz vyšel náš článek o nedostatcích evropské platformy pro uhelné regiony v transformaci.
Na zpravodajském portálu EurActiv.cz vyšel náš článek shrnující závěry z mezinárodní exkurze do Ústeckého kraje, kterou jsme pořádali v květnu 2018. Česká republika zde posloužila jako příklad pro zvládání odklonu od těžby uhlí.
Na webu EurActiv.cz vyšel náš komentář k trilaterálním vyjednáváním o budoucí podobě evropské energetické legislativy.
EurActiv.cz publikoval náš komentář k plánované změně vlastnických struktur České exportní banky (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP).
Připravili jsme infolist, který stručně shrnuje hlavní výhody aktivní občanské participace na plánovacích procesech (nejen v oblasti životního prostředí) a představuje metody k jejímu využití.
Publikace přibližuje koncept sociálně spravedlivé transformace uhelných regionů na nízkouhlíkovou ekonomiku, představuje příklady úspěšných transformací ze zahraničí a navrhuje, jak by měl proces efektivně a spravedlivě proběhnout v České republice.
Ptali jsme se bývalých horníků v Čechách a na Slovensku na jejich zkušenosti se změnou zaměstnání, nalezení nového uplatnění a jejich pohled na budoucnost uhlí obecně. Článek vyšel na webech EurActiv.cz a EurActiv.sk.
Rozhovor s Vladimírem Špidlou a Martinem Klozem o energetické transformaci a probíhající iniciativě na obnovu uhlených regionů v ČR.
V tomto informačním listě se věnujeme vybraným návrhům, které jsou klíčové pro další rozvoj čisté energetiky v České republice. Uvádíme, jak se pozice české vlády liší od představ nevládních organizací a/nebo původního návrhu a důvody pro podporu účinnějších řešení.
EurActiv.cz publikoval náš článek o postoji České republiky k revizi evropského nařízení o sdílení úsilí (Effort Sharing Regulation). Rada pro životní prostředí bude o jeho budoucnosti rozhodovat v pátek 13. října.
Společná analýza organizací CDE a Sandbag ukazuje, jak příliš mnoho povolenek zdarma demotivuje průmysl od investic do nízkouhlíkových technologií.
Evropská unie nepotřebuje další zdroje zemního plynu a přesto se chystá financovat výstavbu nového mega-plynovodu, čímž mimo jiné podpoří vládnoucí autoritativní režim v Ázerbájdžánu.
Infolist o energetické chudobě nejen v České republice a možnostech, jak jí předcházet.
Shrnutí nové studie CEE Bankwatch Network: Jak evropské fondy v nových členských státech zdržují přechod Evropské unie na moderní, nízkouhlíkovou ekonomiku.
Celá studie je k dispozici na: http://bankwatch.org/enfants-terribles
Se změnou klimatu se musí vyrovnat jak bohaté, tak chudé země. Nicméně průmyslové země historicky přispěly podstatně více k růstu emisí skleníkových plynů, zatímco nejchudší oblasti světa k poškozování klimatického systému přispívají jen velmi málo. Chudé země navíc nemají dostatek vlastních financí, aby mohly investovat do přizpůsobení se změně klimatu. Proto Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC) zavádí princip "společné, ale rozdílné zodpovědnosti," podle kterého musí průmyslové země snižovat svoje emise a zároveň se podílet na investicích v rozvojových zemích.
Uvažované prolomení limitů, byť bez bourání obcí, má nesmírný symbolický dopad. Jak vážně to myslí Česká republika s ochranu klimatu, když po čtyřiadvaceti letech otáčí kormidlem a místo snižování emisí a podpory moderních technologických řešení chce těžit další málo kvalitní uhlí?
Krátká publikace nabízí přehled operačních programů evropských fondů v období 2014 – 2020, které mohou financovat obecní, občanské a družstevní energetické projekty.
Programové období 2007 – 2013 zatím není u konce, zároveň vrcholí příprava nových operačních programů. Publikace popisuje problémy, které současné programovací období doprovázejí, a hodnotí, nakolik fondy vedly k naplnění stanovených cílů a zda měla veřejnost možnost kontrolovat jejich využití. Publikace se zabývá OP Životní prostředí, OP Doprava a OP Praha.
ČR má možnost i nadále přidělovat významnou část povolenek elektrárenským podnikům zdarma, zatímco v ostatních zemích EU si je budou muset firmy nakupovat v aukcích. Dokument si všímá investic, které výměnou za povolenky zdarma české podniky zrealizovaly.
Publikace CEE Bankwatch Network s doporučeními pro financování komunitních energetických projektů z operačních programů v období 2014 – 2020.
EU ETS je dosud největším trhem s emisemi CO2 na světě a může být vzorem pro ostatní státy, které podobné systémy závádějí. Momentálně se však nejedná o vzor vhodný následování, neboť neplní svůj primární účel: nemotivuje podniky ke snižování emisí skleníkových plynů. Záplava nepotřebných povolenek naopak firmám umožňuje emise bez omezení vypouštět a hrozí, že EU ETS vymaže úspěchy, kterých se podařilo dosáhnout pomocí jiných nástrojů na ochranu klimatu.
Infolist ke krátkodobým i dlouhodobým změnám v EU ETS, důvodům pro jejich přijetí a pozitivním přínosům.
Překlad publikace CEE Bankwatch Network a Amis de la terre o břidlicovém plynu, jeho rizicích, vlivech na životní prostředí a situaci v Evropě včetně ČR.
Shrnutí hlavních problémů a požadavků Státní energetické koncepce.
Společná zpráva britské organizace Sandbag a Centra pro dopravu a energetiku o nejvíce přealokovaných českých firmách v EU ETS v roce 2011. (AJ)
Prezentace příkladu dobré praxe na kulatém stole k energeticky efektivní městské dopravě.
Prezentace příkladu dobré praxe na kulatém stole k energeticky efektivní městské dopravě.
Prezentace příkladu dobré praxe na kulatém stole k energeticky efektivní městské dopravě.
Prezentace příkladu dobré praxe na kulatém stole k energeticky efektivní městské dopravě.
Úvodní prezentace na kulatém stole k energeticky efektivní městské dopravě.
Nejméně 25 projektů v Národním investičním plánu (příloha Žádosti MŽP o bezplatné přidělení povolenek) nesplňuje kritéria způsobilosti stanovená Evropskou komisí. CDE a EPS zveřejnilo seznam projektů, u kterých pomocí odkazů na veřejné databáze a mediální výstupy dokládá, že zmíněné investice byly započaté před 25. červnem 2009. (AJ)
CDE a EPS vydaly druhou analýzu žádosti MŽP o bezplatné přidělení povolenek českému energetickému sektoru. Tentokrát se zaměřením na narušení hospodářské soutěže a státní dotace. (AJ)
Tabulka s údaji o množství vypuštěných emisí v EU ETS v loňském roce. Obsahuje zároveň data k množství povolenek, které mají podniky navíc.
Infolist obsahuje 7 základních důvodů, proč je potřeba v následujícím obchodovacím období 2013-2020 snížit množství povolenek a zároveň zvýšit tempo snižování emisí.
Argumentační infolist k využití výnosů z emisního obchodování na financování klimatických projektů v zahraničí.
Tabulka investičních plánů.
Detailní komentář CDE a EPS k žádosti MŽP o bezplatné přidělení povolenek českému energetickému sektoru. (AJ)
Řada zemí (včetně České republiky) se snaží snížit svoji závislost na fosilních palivech. Mají pro to dva dobré důvody: zbavit se horentních výdajů za dovoz ropy i zemního plynu a snížit emise skleníkových plynů a předejít tím velkým ekonomickým a humanitárním škodám z globálních změn podnebí. Je tady ale ještě jeden, neméně důležitý, úkol: připravit se na nezanedbatelné změny podnebí, kterým už se v příštích desetiletích nevyhneme. Nestačí však, aby Česká republika a další rozvinuté státy pečlivě připravily jen samy sebe. Mnohem složitější, dražší a důležitější bude pomoci chudým zemím rozvojového světa. Tato publikace shrnuje názory několika ekologických a rozvojových organizací na dané téma.
Infolist pro novináře shrnující historii vyjednávání, očekávání od nadcházející konference, ale i praktické otázky ohledně fungování dvoutýdenního summitu.
Připomínky k Žádosti o bezplatné přidělení povolenek na výrobu elektřiny v letech 2013-2019 zpracované CDE a dalšími nevládními organizacemi.
Požadavky Klimatické koalice, FoRS a společnosti Člověk v tísni.
Infolist uvádí důvody, proč je třeba ve třetím kole EU ETS snížit množství povolenek o 1,4 miliardy.
Evropský parlament a Rada Evropské unie umožnily v dubnu 2009 v rámci protikrizového balíčku navýšení celkové alokace pro energetickou účinnost v budovách, včetně obytných, na 4% z ERDF. Podporu z ERDF lze využít na rezidenční budovy a to i soukromé, v případě, že je dodržena podpora sociální soudržnosti. Cílem má být „snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, včetně venkovských oblastí.“
Praktické informace o obsahu, organizaci a průběhu konference.
Ekologické, rozvojové a humanitární organizace po celém světě požadují, aby výsledkem jednání v mexickém Cancúnu byl významný krok směrem k uzavření spravedlivé, ambiciózní a závazné globální dohody na summitu v Jižní Africe v příštím roce. Bez účinné celosvětové spolupráce nebude možné zamezit katastrofickým dopadům klimatických změn. České nevládní organizace sdružené v Klimatické koalici žádají zástupce České republiky, aby na jednáních v Cancúnu prosazovali dosažení shody ve všech důležitých politických oblastech a schválení jasné vize pro jednání v příštím roce včetně způsobu, kterým bude nová globální dohoda o ochraně klimatu uzavřena.
Infolist shrnuje důsledky pokračujících změn klimatu na lidské zdraví a oblast zdravotnictví v rozvojových zemích, EU a České republice. Hrozbou pro zdraví jsou podle WHO zejména častější vlny extrémního počasí, větší četnost a rozsah povodní, ohrožení produkce potravin. Změny klimatu vyvolají šíření chorob způsobených kontaminací vody a potravin, vyšší výskyt infekčních nemocí přenášených hmyzem a hlodavci i zvýšení počtu onemocnění dýchacích cest.
