CDE se podílí na přípravě nového evropského rozpočtu

Rezignovat na klimatická opatření Evropě bezpečnost nezajistí

V kontextu pokračující války na Ukrajině a akcelerující klimatické krize se Evropská unie připravuje na nové rozpočtové období, v němž musí prioritizovat mezi bezpečností, ochranou klimatu a posilováním evropské konkurenceschopnosti v rychle se proměňujícím světě. Centrum pro dopravu a energetiku, které se dlouhodobě věnuje monitorování evropských fondů, se podílí také na přípravě nového Víceletého finančního rámce 28+, jenž je nyní v meziresortním připomínkovém řízení.

Zpochybnění bezpečnostních záruk ze strany USA a pokračující ruská agrese na hranicích EU dávají Evropě největší impuls za posledních 80 let investovat do vlastní obrany. Představila také plán, jak získat nezávislost na dodávkách ruského plynu. Jedním z klíčových témat nové Evropské komise je zároveň konkurenceschopnost evropského průmyslu. Rizika spojená s klimatickou krizí ale nezmizí. Naopak, každý rok je teplejší než ten předchozí a škody způsobené či umocněné klimatickou změnou dosahují jen v EU přes 50 miliard eur ročně. S důrazem na bezpečnost a konkurenceschopnost je proto nezbytné zajistit, aby finance nesměřovaly do environmentálně škodlivých projektů a aby Evropa neztratila tempo přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Centrum pro dopravu a energetiku usiluje v rámci příprav nového evropského rozpočtu o to, aby:

1. EU pokračovala v cílené zelené transformaci, pro kterou je nezbytné mobilizovat minimálně 1 bilion EUR, což by mohlo vést ke snížení emisí CO2 o 25 % do roku 2030. Finanční prostředky z evropských fondů musí být v souladu s klimatickými cíli a podporovat environmentálně udržitelná řešení.
2. Klimatická opatření musí jít ruku v ruce s těmi sociálními. Usilujeme o poskytování přímé podpory nízkopříjmovým skupinám, například prostřednictvím renovace nájemního bydlení, dále o podporu přesunu pracovníků do nízkoemisních sektorů skrze financování rekvalifikačních a vzdělávacích programů a o podporu tvorby zelených pracovních míst a projektů, které propojují ochranu životního prostředí s ekonomickou stabilitou.
3. Nulová podpora financování fosilních projektů. Financování z fosilních zdrojů by mělo být přesměrováno do obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a udržitelné infrastruktury.

Tato doporučení jsou nejen součástí společného stanoviska Zeleného kruhu k Víceletému finančnímu rámci 28+ a společné pozice CEE Bankwatch; aktivně je prosazujeme také skrze platformy Koheze 28+, Pracovní tým Koheze 28+ jako poradního orgánu pro RVNNO a skrze Monitorovací výbor při MPO.

Jak shrnuje Kateřina Davidová v článku o důležitosti evropské zelené transformace, klimatická krize je multiplikátorem dalších hrozeb a přímo ohrožuje bezpečnost Severoatlantické aliance. Častější extrémní projevy počasí jako jsou sucha a záplavy zhoršují existující socioekonomické nerovnosti zejména v zemích globálního jihu, čímž zvyšují pravděpodobnost vzniku konfliktů, a negativně ovlivňují živobytí milionů lidí na světě. Je proto nezbytné, aby šla opatření pro její řešení ruku v ruce s financováním bezpečné a konkurenceschopné Evropy.