Evropská komise pozitivně vyhodnotila první žádost Česka o platbu v rámci Národního plánu obnovy. Prioritami jsou zelené investice a svižné čerpání

zveřejněno 27.02.2023
Evropská komise schválila českou žádost o platbu zhruba 26 miliard korun z Národního plánu obnovy. Nyní je řada na Hospodářském a finančním výboru, který by měl stanovisko Evropské komise oficiálně stvrdit. Schválení žádosti bylo podmíněno splněním jednatřiceti milníků a šesti cílů, které se týkají například skutečného vlastnictví, stavebního zákona, zákona o soudech a soudcích nebo předcházení střetu zájmů. V oblasti klimatu a životního prostředí se milníky týkaly elektrifikace železnic a snižování energetické náročnosti budov.
 
Projekty mohou být proplaceny jen do konce roku 2026 a prioritou tedy zůstává efektivní a včasné čerpání dostupných prostředků. Druhá žádost o platbu, kterou bude Česká republika podávat letos na podzim, je navíc podmíněna splnění dalších cílů a milníků. Z ministerstev ale už nyní zaznívá, že některé milníky bude težké splnit, a úspěšné schálení druhé žádosti je tak v ohrožení. Paralelně s čerpáním první splátky v rámci Národního plánu obnovy dochází k jednání o jeho aktualizaci. Původních 179 miliard korun bylo nově navýšeno o 14 miliard kvůli vysoké míře inflace a zpomalování ekonomiky.
 
Česko může také využít výhodné půjčky v rámci iniciativy REPower EU v maximální výši až 350 miliard korun a získat navíc dalších 16 miliard z její grantové části. Tyto peníze jsou určeny na projekty v energetice a řešení bezprostředních následků války na Ukrajině a na ni navázanou energetickou krizi. Česká vláda by tím ale ráda financovala i fosilní projekty, mezi které patří například plán navýšit kapacitu ropovodu TAL, za účelem snížení závislosti Česka na fosilních zdrojích z Ruska. Konkrétně tento projekt je ale problematický, protože nenabízí řešení v otázce energetické nezávislosti, ale pouze problém geograficky přemisťuje do jiných často politicky nestabilních zemí. Česká republika zároveň nepřišla s realistickým modelem vývoje spotřeby ropy. Pro to, abychom splnili ambiciózní cíle vyplývající ze Zelené dohody, by totiž měla začít klesat, jenže navýšení kapacity ropovodu TAL ke snížení spotřeby nepřispěje, naopak. Česká vláda by se tedy místo podpory takových projektů měla zaměřit na prosazování komplexních opatření, která budou směřovat k dekarbonizaci a snižování spotřeby fosilních paliv v dopravě, protože to tu zatím chybí.
 
Pokud se Česko nakonec rozhodne využít půjčku z REPower EU, prostředky z ní by mělo využít na maximální podporu energetických komunit a opatření směřujících k energetickým úsporám. Národní plán obnovy by měl i nadále cíleně podporovat nízkopříjmové domácnosti, a to skrze rozšíření programu Nová zelená úsporám Light, který by umožnil žadatelům získat finance na komplexní renovace v oblasti energetických úspor a instalace obnovitelných zdrojů.

 

Autorka: Eva Mariničová

Zaujal Vás tento článek?
Doporučte článek známým!

Hledaný výraz

[ zavřít ]