K tomu, aby česká města a obce dokázaly snižovat svou energetickou spotřebu, jak po nich požaduje nová evropská směrnice o energetické účinnosti, jim zatím chybí jasné informace, kapacity i finance. Vyplynulo to z diskuse na interaktivním workshopu organizovaném Centrem pro dopravu a energetiku v rámci říjnové konference Přes data k chytrým městům – Jak pomoci obcím přetavit poznatky v lepší rozhodování? Je nyní zodpovědností nové vlády, aby obce podpořila nejen převedením směrnice do národní legislativy, ale také nastavením praktické, jasné a spolehlivé podpory.
Na konferenci pořádané Českými prioritami a Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, za podpory Centra pro dopravu a energetiku, se 21. října v pražském Kampusu Hybernská sešly desítky účastníků*ic, především zástupci*kyně samospráv, ministerstev, podnikatelské a akademické sféry včetně odborníků*ic na energetiku či datovou analýzu. Cílem akce zaměřené na praktické využití dat v rozhodování samospráv bylo ukázat, jak konkrétně mohou města a obce díky datům ušetřit čas v každodenní práci a lépe plánovat svůj rozvoj.
Centrum pro dopravu a energetiku v rámci konference zorganizovalo workshop, který měl účastníkům*icím pomoci zorientovat se v nové směrnici o energetické účinnosti (EED), konkrétně v tom, jaké nové povinnosti a příležitosti přináší obcím a jak mohou města s energetickými úsporami naložit ve svůj prospěch. Workshop vedla Heda Čepelová, expertka na klimatickou politiku z Centra pro dopravu a energetiku, spolu s Michalem Stašou ze společnosti SEVEn, odborníkem na komunální energetiku a energetické úspory.
Směrnice o energetické účinnosti (EED) je součástí evropského balíčku Fit for 55 a jejím cílem je zvýšit energetickou efektivitu napříč členskými státy EU. V České republice však zatím nebyla transponována do národní legislativy, a proto zatím není zcela jasné, jak přesně budou její požadavky uplatňovány vůči obcím a dalším institucím veřejné správy.
Směrnice stanovuje povinné zvyšování úspor energie a klade důraz na příkladnou roli veřejné správy. Ta by měla každoročně snížit konečnou spotřebu energie nejméně o 1,9 % oproti roku 2021. Do října 2027 bude tento cíl zatím orientační, poté už budou členské státy muset úspory přesně dokládat. Směrnice zároveň ukládá povinnost každoročně renovovat 3 % podlahové plochy vytápěných a chlazených veřejných budov a podporuje zavádění systémů energetického managementu v institucích, které spravují veřejné prostředky.
Pro města a obce to bude postupně znamenat nejen nové závazky, ale i příležitost modernizovat veřejné budovy, snížit provozní náklady a zvýšit energetickou soběstačnost. Mnoho samospráv už s energetickým řízením začalo – využívají energetické audity, zavádějí energetický management (EnMS) nebo se připojují k dobrovolným iniciativám, jako je SECAP (Akční plán pro udržitelnou energii a klima). Přesto většina obcí stále naráží na nedostatek informací, kapacit a dlouhodobé finanční podpory.
Z diskuse vyplynulo, že hlavní překážkou není neochota obcí, ale nedostatečná komunikace a podpora ze strany státu. Chybí jasné vysvětlení, jaké konkrétní povinnosti se budou vztahovat na různé typy obcí po transpozici směrnice, a také metodické vedení, které by jim pomohlo úspory efektivně plánovat a vykazovat.
Velkou výzvou je i nedostatek personálních kapacit a odborného zázemí, zejména v menších obcích. Energetické úspory vyžadují dlouhodobou práci s daty, strategické plánování i politickou podporu. Bez dostupného poradenství nebo sdílení expertízy je ale těžké tyto procesy udržet. Diskuse proto otevřela téma vzniku regionálních energetických center nebo sdílených kapacit na úrovni krajů, které by mohly menším obcím pomoci se strategickým řízením energií i s administrací projektů.
Dalším problémem jsou omezení v pravidlech hospodaření, která obcím neumožňují plánovat dočasné rozpočtové deficity – i v případech, kdy se investice do úspor energie z dlouhodobého hlediska vyplatí. Pomohla by proto revize účetních pravidel a větší předvídatelnost dotačních výzev, aby obce mohly své projekty lépe plánovat a nebyly závislé na krátkodobých programech.
Podle účastníků*ic workshopu může stát obcím výrazně pomoci nejen samotnou transpozicí směrnice, ale především nastavením praktické a dlouhodobé podpory. Klíčové je:
jasně a včas komunikovat závazky, které z evropské legislativy vyplývají,
poskytovat metodické vedení a příklady dobré praxe,
zajistit stabilní finanční nástroje (např. prostřednictvím MPO nebo Státního fondu životního prostředí),
a posílit kapacitní a odbornou podporu prostřednictvím krajů nebo dobrovolných sdružení obcí.
Stát by měl také usnadnit reporting energetických úspor, například prostřednictvím jednotných digitálních nástrojů pro sledování spotřeby energie. Takový systém by obcím zjednodušil administrativu a zároveň poskytl cenné přehledy o tom, kde se úspory daří a kde je prostor pro zlepšení.
Závěr workshopu byl jednoznačný: energetické úspory nejsou jen environmentální téma, ale i ekonomická nutnost. Každá ušetřená kilowatthodina znamená méně výdajů z obecního rozpočtu – a uvolněné prostředky mohou jít na jiné priority, jako jsou školy, doprava nebo bydlení.
Účastníci*ice se shodli, že pro úspěšné naplnění cílů směrnice je zásadní předvídatelná podpora, dostatečné kapacity a sdílení know-how mezi obcemi. Důležité bude zlepšit komunikaci státu směrem k samosprávám, posílit cílenou podporu krajů a regionálních center a upravit dotační a účetní pravidla tak, aby obce mohly dlouhodobě investovat do úspor energie.
Obce, které se do řízení spotřeby pustí systematicky, mohou dlouhodobě šetřit prostředky i energii – a zároveň přispět k nižším emisím a vyšší energetické bezpečnosti. Pro jejich úspěch však bude klíčové, aby stát vytvořil stabilní a srozumitelné prostředí, které jim umožní naplňovat cíle směrnice a využít její potenciál ve svůj prospěch.
Konference Přes data k chytrým městům ukázala, že propojení dat, zkušeností a spolupráce mezi zástupci*kyněmi samospráv a odborníky*icemi může výrazně pomoci při identifikaci bariér, hledání řešení a podpoře efektivnějšího a lepšího rozhodování. Pokračování v takové spolupráci a sdílení poznatků je proto klíčové.
Autorka fotografií: Barbora Hluštíková
