Vláda dnes (23. července 2025) projednala dvě důležité strategie, které mohou pomoci proměnit české dálkové vytápění – Akční plán pro rozvoj nízkopotenciálních zdrojů jako jsou geotermie či velká tepelná čerpadla, a Strategii pro rozvoj biometanu. Strategie pro biometan si klade za cíl pětinásobné zvýšení produkce do roku 2030, akční plán MŽP slibuje nahradit až třetinu centrálního tepla obnovitelnými zdroji do roku 2040. Oba směry ale narážejí na technologické limity, vysoké investiční náklady a nedostatek systémové podpory.
Akční plán rozvoje nízkopotenciálního obnovitelného a odpadního tepla z pera Ministerstva životního prostředí vychází z pestré škály technologií – od velkých tepelných čerpadel přes využití odpadního tepla až po mělkou a hlubinnou geotermii. Vychází z analýz, které si v uplynulém roce nechaly zpracovat Teplárenské sdružení a Česká geologická služba. Právě tyto zdroje by podle vládních podkladů mohly do roku 2040 nahradit až 26,5 PJ tepla – tedy zhruba třetinu budoucí spotřeby.
Jako vzorový projekt bývá často zmiňováno plánované Energocentrum na Císařském ostrově v Praze. Jeho záměrem je využít teplo z místní čističky odpadních vod pomocí velkých tepelných čerpadel a zásobit tak teplem až 200 000 obyvatel. Celkový tepelný výkon má přesáhnout 180 MWt. Projekt ukazuje, jak lze efektivně využít existující infrastrukturu a zároveň razantně snížit závislost na fosilních palivech.
Další variantou jsou geotermální vrty – především mělká geotermie do hloubky několika stovek metrů, která nachází uplatnění hlavně u novostaveb. Potenciál hlubinné geotermie (3–5 km), která by umožnila i výrobu elektřiny, zatím zůstává v Česku nevyužitý – mimo jiné kvůli investiční nejistotě a chybějícímu právnímu rámci.
Druhá projednávaná strategie se zaměřuje na rozvoj biometanu – tedy čištěného bioplynu, který lze vtláčet do plynárenské sítě a využít jako plnohodnotnou náhradu fosilního plynu. Loni vzniklo v Česku cca 6 milionů m³ bioplynu, nová strategie usiluje o navýšení na 490 milionů m³ do roku 2030 – cíl je tedy více než ambiciózní. Cesta k němu ale není jednoduchá.
Výroba biometanu dnes naráží na vysoké provozní náklady i obtížné připojení ke stávající plynárenské síti, především mimo hlavní páteřní trasy. Problémem je i dotační rámec, který často nahrává spíše výrobě elektřiny nebo vývozu plynu do zahraničí. Nově navržený aukční systém podpory má ambici tento trend zvrátit.
Biometan může sehrát klíčovou roli v přechodovém období, kdy bude třeba postupně nahrazovat fosilní plyn ekologičtějšími alternativami – zvlášť v oblastech s již existující infrastrukturou.
Transformace teplárenství ale nespočívá jen v náhradě paliv – musí být komplexní a doprovázena i dalšími opatřeními, která zvyšují efektivitu celého systému. Proto je nezbytné zároveň snižovat tepelné ztráty na straně výroby a distribuce tepla (tedy například lepší izolace potrubního vedení) nebo snižovat energetickou náročnost budov (zateplování, výměna oken atd.). Schválení strategií je tak pouze prvním krokem, na který musí navázat konkrétní investiční podpora pro systémové změny a inovativní technologie. Bez toho zůstane potenciál transformace teplárenství nevyužitý.
