Evropská města procházejí intenzivní proměnou v oblasti dálkového vytápění. Stále více z nich hledá způsoby, jak se odpoutat od spalování fosilních paliv, snížit emise škodlivých látek a zároveň zvýšit svou odolnost vůči klimatické krizi. Jedním z inspirativních konceptů, který zazněl na letošním kongresu Euroheat and Power v Praze, byla série přednášek nazvaná přiléhavě "City Heat Detox". Tato metafora přirovnává dekarbonizaci teplárenských systémů k detoxikaci lidského organismu – jde o proces náročný a postupný, který ale městům přináší dlouhodobé benefity v podobě zdravějšího a udržitelnějšího způsobu fungování.
Jednou z klíčových technických změn je snížení teplot v distribuční síti. Tento krok umožňuje efektivnější využití obnovitelných zdrojů energie, tepelných čerpadel a akumulace tepla. V praxi to znamená nejen zateplení domů, které jsou k síti připojeny, ale také například rekonstrukci potrubí, zavádění automatizovaného řízení a lepšího propojení jednotlivých částí města.
Vynikajícím příkladem koncepčního přístupu je bulharský Plovdiv. Dálkové vytápění je zde v provozu již od 70. let a v posledních letech probíhá jeho rozsáhlá modernizace - a to navzdory tomu, že se jedná o historickou zástavbu, ve které je potřeba brát ohled na památky a povolovací procesy nejsou jednoduché. Dekarbonizace dálkového vytápění v Plovdivu nyní vstupuje do závěrečné fáze - město totiž postupně přešlo od spalování mazutu a uhlí k vysoce účinné plynové kogeneraci a v roce 2021 proběhla renovace všech zdrojů. Ani zde nicméně práce v Plovdivu nekončí. Společnost EVN Topolofikacja totiž kromě tepla poskytuje také chlazení a společně s městem plánuje v následující dekádě zavedení tepelných čerpadel, elektrokotlů, biomasové kogenerace a akumulace tepla, čímž se systém stane bezemisní.
V chorvatské Rijece začal proces transformace už v roce 2005. První fáze zahrnovala plynofikaci a snížení teplot v systému, což vedlo k výrazným úsporám. V druhé fázi, financované z evropských fondů, dochází k zavádění solárních panelů, akumulace tepla a lepšího propojení různých částí města. Cílem je dosáhnout 100% podílu obnovitelných zdrojů do roku 2050.
Ve švýcarském Englisbergu vsadili na podzemní systém – jak pro akumulaci tepla, tak pro samotné tepelé čerpadlo s chladivem CO₂. Tento inovativní přístup zachovává volný povrch pro jiné městské projekty.
Kolín nad Rýnem v Německu efektivně využívá energii z řeky Rýn pomocí velkého tepelného čerpadla, které nejen zajišťuje dodávku tepla, ale také přispívá ke stabilizaci elektrické sítě.
Tyto a další zkušenosti ukazují, že transformace systémů dálkového vytápění se neobejde bez:
Koncept "City Heat Detox" představuje systematický přístup k modernizaci teplárenských soustav. Ukazuje, že technologie jsou již dostupné - klíčem k úspěchu je však politická odvaha, dlouhodobé plánování a získání podpory veřejnosti. Pro česká města, která čelí podobným výzvám, mohou být tyto příklady cennou inspirací.
