Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost má pomáhat firmám inovovat a snižovat jejich energetickou náročnost. V praxi se však jeho hodnocení soustředí především na tempo čerpání peněz, zatímco skutečné dopady zůstávají na okraji. Bez důsledného sledování výsledků přitom nelze ověřit, zda miliardy z veřejných prostředků plní svůj účel.
Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) je jedním z klíčových dotačních programů z fondů Evropské unie pro období 2021 - 2027, který v ČR spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jeho cílem je zvyšovat produktivitu a technologickou úroveň firem skrze podporu inovací, cirkulární ekonomiky a energetických úspor. Je zaměřen především na malé a střední podniky, ale podporu mohou za určitých podmínek čerpat i velké firmy.
Na Monitorovacím výboru OP TAK, mezi jehož 42 členy reprezentuje Centrum pro dopravu a energetiku jediné místo určené pro zástupce občanské společnosti, se opakovaně ukazuje stejný problém: pozornost je soustředěna především na čerpání, počet výzev, žádostí a proplacených projektů, zatímco výsledkové a výkonnostní indikátory zůstávají na okraji. Informace o reálných dopadech programu tak zůstávají spíše doplňkové. Nejinak tomu bylo také na nejnovějším jednání Monitorovacího výboru v březnu. Evropská komise přitom nepožaduje jen prezentaci „kolik se vyčerpalo“, ale zdůrazňuje potřebu systematické práce s indikátory. Je podle ní důležité vedle finančního plnění pravidelně sledovat i dosažené výsledky a úspěchy programu.
Centrum pro dopravu a energetiku v rámci Výboru dlouhodobě upozorňuje zejména na to, že v této širší debatě nesmějí zůstávat stranou environmentální indikátory. Tedy údaje o úsporách energie, emisích skleníkových plynů, obnovitelných zdrojích nebo oběhovém hospodářství. Požadujeme, aby tyto indikátory byly pravidelně zařazovány do podkladů pro Monitorovací výbor, a to spolu s krátkým vysvětlením jejich vývoje. Tato připomínka je opakovaně odmítnuta s odůvodněním, že o sdílení těchto informací není mezi členy výboru zvýšený zájem. To je ale problematické, mimo jiné i proto, že potřebu posílit práci s indikátory na úrovni monitorovacích výborů výslovně zdůrazňuje i Evropská komise.
Na základě podkladů pro jednání Monitorovacího výboru nicméně víme, že taková data existují. Interní materiál Ministerstva průmyslu a obchodu k environmentálním indikátorům pracuje například s úsporami energie, emisemi skleníkových plynů, kapacitou obnovitelných zdrojů nebo množstvím odpadu použitého jako surovina, a to včetně cílových hodnot a závazků. Přesně takové informace by měly být standardní součástí monitoringu programu, ne jen příležitostným doplňkem. OP TAK pracuje s více než 81 miliardami korun určených na podporu inovací, energetických úspor a cirkulární ekonomiky - bez indikátorů ale není možné ověřit, zda tyto prostředky skutečně naplňují svůj účel. Monitorovací výbor, jehož úkolem je monitorovat plnění programu, bez těchto dat nemůže plnit svou úlohu a naplňovat roli hlídače odpovědného hospodaření s veřejnými financemi.
Pokud má být OP TAK hodnocen věrohodně, nestačí vědět, kolik miliard bylo vyhlášeno nebo proplaceno. Klíčové je vědět, jaké konkrétní výsledky a dopady program přináší. Právě to je úlohou Monitorovacího výboru, kterou se ale zatím nedaří naplnit.
