Metan uniká z fosilní infrastruktury navzdory platným evropským pravidlům. Nový průzkum ho zachytil na 31 z 48 sledovaných míst

zveřejněno 18.11.2026

Jižní Morava, 18.11.2026 - Metan z fosilní infrastruktury v Česku nadále uniká navzdory tomu, že Evropská unie již před dvěma lety přijala závazná pravidla pro omezování jeho emisí. Nový terénní průzkum Centra pro dopravu a energetiku (CDE) ve spolupráci s mezinárodní organizací Clean Air Task Force (CATF) zachytil pomocí speciální termografické kamery emise metanu na 31 z 48 sledovaných míst na jižní Moravě. 60% z nich tvořily nezáměrné úniky, kterým je možné předcházet monitorováním a opravami, 40% pak obzvláště problematické záměrné vypouštění plynu. Na řadě míst přitom odbornictvo zaznamenává úniky opakovaně už několik let.

Výzkumný tým navštívil lokality fosilní infrastruktury provozované společnostmi MND a Gas Storage CZ.  Za obzvláště závažnou označil situaci ve Sběrném naftovém středisku společnosti MND v Dambořicích, které odbornictvo CDE spolu s CATF monitorovalo během čtyř samostatných terénních šetření: v letech 2021, 2024, 2025 a 2026. Při každé návštěvě bylo u nádrží, v nichž se v danou chvíli nacházela ropa, zdokumentováno nepřetržité, nijak neomezené odvětrávání metanu a dalších uhlovodíků.

Úniky a záměrné odvětrávání metanu byly během letošní kampaně detekovány na 24 z celkem 27 navštívených lokalit společnosti MND, spojených s těžbou a skladováním ropy. Tři plošiny, u nichž nebyly zjištěny žádné emise, byly neaktivní a kromě ústí vrtu se na nich nenacházelo žádné další vybavení. V praxi tak byly emise zaznamenány na každém zkoumaném stanovišti společnosti MND, které disponovalo aktivním nebo doplňkovým těžebním zařízením.

Společnost Gas Storage CZ si vedla výrazně lépe – emise byly zjištěny pouze u 7 z 21 navštívených vrtů. Úniky u ústí vrtů, zdokumentované na lokalitách Z-11, Z-70 a na všech ostatních místech, však přesto vyžadují neodkladnou opravu.

„Opakované emise metanu na stejných místech ukazují, že nejde o jednotlivé náhodné incidenty, ale o systémový problém. Ten už dnes dokážeme technicky řešit; bez důsledného monitoringu, oprav a kontroly provozovatelů ale bude metan dál unikat do ovzduší. Evropské nařízení přitom přesně takový systém zavádí,“ říká Nika Murzynová z Centra pro dopravu a energetiku.

„Stav těžby ropy v Česku má na hony daleko k ochraně klimatu a životního prostředí či ke snaze omezit škodlivé emise, které vznikají v důsledku nehospodárného provozu,” komentuje zjištění Théophile Humann-Guilleminot, vedoucí pracovník pro monitorování emisí metanu a terénní průzkumy v organizaci Clean Air Task Force. „Nikde to není patrnější než ve státních lesích u Ždánic. Naše zjištění ukazují, že provozovatel nepodnikl žádné smysluplné kroky k naplnění evropského nařízení o metanu. Společnost MND neřeší problém s úniky metanu a zároveň vystavuje své okolí nebezpečným a toxickým látkám, které spolu s metanem nekontrolovaně unikají z jejích zpracovatelských a skladovacích nádrží,” dodává.


Evropská pravidla už platí. Česko je ale stále nedokáže vymáhat

Evropské nařízení o snižování emisí metanu v energetice (EU-MER) vstoupilo v platnost v srpnu 2024. Jeho cílem je dostat pod kontrolu úniky metanu z celého řetězce fosilní energetiky – od těžby ropy, plynu a uhlí přes jejich zpracování a skladování až po přepravu. Nařízení zavádí povinnost emise monitorovat, měřit a vykazovat, vyhledávat úniky a včas je opravovat. Zároveň omezuje rutinní vypouštění a spalování metanu.

V Česku přitom zavádění EU-MER do praxe stále není dokončeno. Stát musí mimo jiné zajistit právní rámec pro fungování kompetentních autorit, jejich dostatečné pravomoci a zdroje a nastavit účinný sankční systém. Bez těchto kroků zůstává evropská regulace pouze na papíře.

„Česká republika už nemůže argumentovat tím, že neví, jak úniky metanu řešit. Evropská pravidla existují a technologie pro jejich odhalování a odstraňování také. Teď je potřeba zajistit, aby stát pravidla skutečně začal vymáhat a aby provozovatelé museli zjištěné úniky opravovat,“ dodává Murzynová.

Metan je klíčem ke zpomalení oteplování planety

Metan je druhým nejvýznamnějším skleníkovým plynem po oxidu uhličitém a je zodpovědný přibližně za třetinu dosavadního oteplení planety. Zároveň v atmosféře přetrvává výrazně kratší dobu než CO₂ – přibližně 7 až 12 let. Právě proto může jeho rychlé omezení přinést poměrně rychlý efekt při zpomalování globálního oteplování. Podle Mezinárodní energetické agentury lze emise metanu z energetiky výrazně snížit pomocí již existujících technologií, často s velmi nízkými nebo dokonce zápornými čistými náklady.

Problém se ale netýká pouze klimatu. Metan se v atmosféře podílí na vzniku přízemního ozonu, významné látky znečišťující ovzduší, která může poškozovat dýchací systém a zvyšovat zdravotní rizika. Omezení emisí metanu proto znamená nejen pomalejší oteplování, ale také přínos pro kvalitu ovzduší a veřejné zdraví.

Velká část emisí metanu z fosilní infrastruktury nevzniká v důsledku nevyhnutelných technologických procesů. Jde například o netěsnosti zařízení, nechtěné úniky nebo rutinní odvětrávání a spalování plynu. Právě proto EU-MER staví na systému monitorování, detekce a opravy úniků (LDAR) a na omezení zbytečného vypouštění metanu do atmosféry. Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že snížení emisí metanu v energetice o 75 % do roku 2030 je možné prostřednictvím existujících postupů a technologií, často s velmi nízkými či nulovými čistými náklady.

 

Pro více informací kontaktujte:

Zuzana Gruberová, mediální koordinátorka, CDE, zuzana.gruberova@cde-org.cz
Nika Murzynová, specializace na emise metanu, CDE, veronika.murzynova@cde-org.cz, 728 267 356
Théophille Humann-Guilleminot, vedoucí monitorování emisí metanu, Clean Air Task Force, thumann@cleanairtaskforce.org

Zaujal Vás tento článek?
Doporučte článek známým!

Hledaný výraz

[ zavřít ]