Metan (CH4) je po oxidu uhličitém druhým nejvýznamnějším skleníkovým plynem. Snížení emisí metanu patří mezi nejrychlejší a nejúčinnější opatření pro zpomalení změny klimatu a může přinést klimatický efekt v řádu let, nikoli desetiletí. 

Přesto se o emisích metanu v Česku stále mluví jen okrajově. Chybí nejen veřejná debata, ale donedávna také konkrétní pravidla, která by systematicky vyžadovala jejich měření, a detekci a včasné opravy úniků. To se mění s novým evropským nařízením o snižování emisí metanu v energetice (EU Methane Emissions Regulation, EU-MER). Nařízení, které představuje první evropskou legislativu zaměřenou přímo na snižování emisí metanu z energetického sektoru, vstoupilo v platnost v srpnu 2024. Evropský parlament jej schválil výraznou většinou 85% všech hlasujících.  

Navzdory tomu ale ani dva roky poté v ČR není jasné, kdo má jednotlivé povinnosti podle nařízení kontrolovat a vymáhat, ani jak má celý systém prakticky fungovat. Členské státy přitom měly do srpna 2025 přijmout a Evropské komisi oznámit pravidla pro sankce a další opatření nezbytná k prosazování nařízení. 

Právě zde je důležitá role občanské společnosti a nevládních organizací. Mohou upozorňovat na problémy, přinášet data z terénu, vysvětlovat význam snižování metanových emisí veřejnosti a zároveň tlačit na stát, aby evropská pravidla nezůstala pouze na papíře. Účinná implementace EU-MER je klíčová nejen pro ochranu klimatu, ale také pro transparentnější fungování energetického sektoru a ochranu zdraví a životního prostředí. 

Tento toolkit nabízí organizacím a jejich komunikačním týmům základní argumenty, doporučení pro práci s různými cílovými skupinami, konkrétní příklady a praktické komunikační nástroje. Jeho cílem je usnadnit srozumitelnou a přesvědčivou komunikaci o metanu a EU-MER a podpořit společné úsilí o jeho rychlou a účinnou implementaci v Česku.