Evropské nařízení o snižování emisí metanu v sektoru energetiky (EU-MER), které Česká republika schválila a nyní pracuje na jeho převedení do národního právního rámce, je přelomovou legislativou v oblasti omezování škodlivých emisí metanu - druhého nejsilnějšího skleníkového plynu. Konzultační firma Wood McKenzie vydala studii, která varuje před rizikem omezení dovozu plynu a ropy do EU v důsledku implementace tohoto nařízení. Opírá se ale o předpoklady, které nařízení ve skutečnosti neobsahuje. Občanská observatoř pro metan (CSO-M) proto uvádí některé zkreslené závěry této studie na pravou míru. Nařízení podle CSO-M naopak pomůže zlepšit transparentnost a výkonnost a udržovat stabilní pobídky k dodávkám.
“EU-MER je klíčovým nástrojem pro snižování emisí metanu, který v atmosféře působí násobně agresivněji než oxid uhličitý. Česká republika by ho měla zavést co nejrychleji. Každá minuta zdržení znamená další zbytečné emise metanu unikající do ovzduší,” uvádí Aleš Jeník z Centra pro dopravu a energetiku.
Toto nařízení není nástrojem k omezení dovozu či obchodu, jak jej vykresluje Wood McKenzie, ale naopak postupně zaváděným rámcem pro větší transparentnost a výkonnost. Nařízení podporuje otevřený trh, poskytuje flexibilní způsoby dodržování předpisů a posiluje informační základnu potřebnou pro lepší rozhodování o odolné energetice. Tvrzení, že EU-MER ovlivní ceny plynu, jsou nepodložená: volatilita trhu s plynem je způsobena především současnou geopolitickou nestabilitou, nikoli evropskou legislativou.
Jednotlivé zavádějící závěry uvádíme na pravou míru zde:
1. Nařízení nezakazuje dovoz
Některé modely předpokládají, že palivo, které není v souladu s předpisy, je automaticky vyloučeno z dovozu do EU – to však nařízení neříká. Pokud importovaná ropa či plyn nesplňují normy pro úniky metanu, nařízení jejich dovoz nezakáže ani neomezí. Jeho účelem je ale tyto úniky monitorovat, informovat o nich a ověřovat je (MRV) a přiměřeně tyto situace postihovat. Sankce mají navrhnout členské státy tak, aby neohrozily bezpečnost dodávek.
2. Nařízení je flexibilní
Nařízení umožňuje flexibilitu při monitorování, informování a ověřování úniků metanu a má být implementováno v postupných krocích. Není nutné ihned splnit veškeré podmínky. U starších smluv stačí, když vyvinou „veškeré přiměřené úsilí“ k tomu, aby zajistily ekvivalenci. Dovozci do EU, kteří nebudou schopni nařízení dodržet, dostanou adekvátní postihy - nikoliv zákaz dovozu paliv do EU.
3. Požadavky na dovoz jsou proveditelné a řada společností se jimi řídí již nyní
Mnoho dodavatelů do EU již dnes disponuje dostatečnými technickými kapacitami pro splnění norem MRV a řada z nich se již účastní iniciativ v oblasti transparentnosti emisí metanu, jako je například mezinárodní rámec OSN OGMP 2.0. Tento rámec stanovuje standard, jak mají ropné a plynárenské firmy měřit, vykazovat a snižovat emise metanu z těžby fosilních paliv a infrastruktury s tím spojené, přičemž tzv. “zlatým standardem”, neboli produkcí na úrovni 5, je situace, kdy jsou emise metanu ověřovány přímými měřeními na úrovni zařízení nebo lokality a porovnávány s detailní inventurou zdrojů emisí.
Nařízení EU-MER je navíc zaváděno postupně: požadavky na dovoz se vztahují na paliva vyrobená od roku 2027, přičemž první nezávisle ověřené zprávy mají být předloženy v roce 2028. Nedávná analýza OGMP 2.0 rovněž ukazuje, že i pokud bude pouze zachován současný stav, pak by produkce ve “zlatém standardu” měla do roku 2027 dosáhnout 25% celosvětové produkce a do roku 2030 přibližně 30%, což poukazuje na rychle se rozšiřující základnu společností, které reportují emise na základě reálných měření.
4. Náklady na dodržování předpisů jsou zanedbatelné ve srovnání s běžnými cenovými výkyvy – za jakéhokoli tržního scénáře
Odhadované náklady na dodržování předpisů spojené s požadavky v rámci EU-MER jsou extrémně malé ve srovnání s běžnými výkyvy cen na trhu s energií. Studie naznačují, že potenciální dopad na ceny plynu v EU by mohl být přibližně 0,25 eurocentu za m³ – méně než 1 % předpokládaných velkoobchodních cen plynu (Clean Air Task Force a Rystad, 2023). Nadcházející analýza nákladů na monitorování a vykazování emisí uhlíku v rámci Carbon Limits zjistila, že dosažení úrovně 5 OGMP2.0 do tří let – a to i pro společnosti, které v současné době nepodávají žádné zprávy o emisích metanu – by představovalo pouze 0,02–0,5 procenta hodnoty produkce. To je zanedbatelné ve srovnání s cenovými výkyvy způsobenými geopolitickými otřesy, které v posledních letech dominovaly evropským energetickým trhům.
5. Tržní pobídky podporují pokračování dodávek
Evropa zůstává jedním z největších a nejhodnotnějších energetických trhů na světě, což vytváří silné pobídky pro vývozce k pokračování v dodávkách do EU. Náklady na zmírňování emisí metanu jsou ve srovnání s běžnou volatilitou trhu malé a zmírňování může zlepšit provozní efektivitu snížením ztrát produktů (Clean Air Task Force a Rystad, 2023). Díky tomu je to také jeden z nákladově nejefektivnějších dostupných zásahů v oblasti klimatu a úspor energie, který snižuje krátkodobé ztráty a dlouhodobé ekonomické škody spojené s dopady klimatu (Stoerk, 2025). Pro dodavatele zůstává udržování přístupu na trh EU – zejména v nejistých dobách – ekonomicky racionální, a to i ve scénářích s mírnými sankcemi. Několik vyvážejících zemí a národních společností se již účastní iniciativ v oblasti měření metanu, jako je OGMP 2.0, nebo dosahuje pokroku prostřednictvím partnerství a technické spolupráce (Rystad, 2025)
6. EU může upřednostňovat dovoz plynu s nižší emisní intenzitou, aniž by riskovala omezení dodávek
Energetické výhledy naznačují, že globální kapacita LNG se rychle rozšiřuje a tento trend bude pokračovat i na konci 20. let 21. století (ACER, 2024), zatímco poptávka po plynu v EU by měla postupně klesat v důsledku efektivity, elektrifikace a obnovitelných zdrojů (Ember, 2025; Eurostat, 2026). Tyto trendy postupně zlepšují schopnost Evropy s pomocí ověřitelných údajů upřednostňovat dodávky plynu s nižším obsahem metanu.
7. Ceny jsou ovlivněné geopolitickou situací, nikoliv regulacemi
Ceny plynu jsou primárně formovány geopolitickými riziky a souvisejícími reakcemi trhu. Navzdory klesající poptávce po fosilních palivech pravděpodobně EU zůstane po nějakou dobu prémiovým trhem s fosilním plynem kvůli své velikosti a relativně vysokým cenám, což dodavatelům dává silnou motivaci k tomu, aby i nadále volili Evropu jako své odbytiště. Vyšší tržní ceny zvyšují komerční hodnotu zachyceného plynu, což posiluje ekonomické argumenty pro snižování emisí metanu. Příjmy z prodeje dříve vyplýtvaného nebo odvětraného metanu mohou kompenzovat nebo dokonce překročit náklady na instalaci technologií pro detekci, opravu a zachycování úniků. Díky tomu se snižování emisí z povinnosti dodržovat předpisy stává ziskovou investicí.
8. Regulace posiluje odolnost a transparentnost
Události posledních několika let a týdnů ukázaly, že energetická bezpečnost nezávisí jen na objemu, ale také na spolehlivosti, transparentnosti a diverzifikaci dodávek. EU-MER se zabývá jedním ze strukturálních slepých míst v globálním obchodu s energií: omezeným přehledem o emisích v těžebních závodech a provozních rizicích. Lepší data o metanu zlepšují srovnatelnost mezi dodavateli a pomáhají omezovat skryté zranitelnosti.
