Předsednictví Rady EU a zástupci Evropského parlamentu se dohodli na klimatickém cíli pro rok 2040, který stanovuje snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990. EU tak pokračuje v dlouhodobé politice snižování emisí a dekarbonizace.
Současná dohoda je však výsledkem dlouhé řady kompromisů a přináší několik výjimek. Patří sem například možnost uplatnit až 5 % celkového snížení emisí prostřednictvím tzv. mezinárodních kreditů (původní návrh počítal jen s 3 %), přičemž není jasné, zda a jak tyto kredity budou fungovat. Dohoda rovněž odkládá zavedení systému emisních povolenek ETS2 z roku 2027 na rok 2028.
Vědecká doporučení přitom ukazovala, že 90 % snížení emisí je dosažitelné i bez využití kreditů. České modelové scénáře navíc počítají s reálným domácím poklesem emisí kolem 86 %, což vyvolává pochybnosti o skutečné přidané hodnotě složitě vyjednaných kreditů. Evropská komise nyní musí jasně stanovit, že mezinárodní kredity nelze použít v rámci systému ETS2, aby se zachovala účinnost tohoto klíčového dekarbonizačního nástroje.
Součástí debat musí být také otázka sociálních dopadů. Strukturní proměny energetiky, průmyslu či dopravy je potřeba provádět tak, aby lidé v EU nebyli vystaveni energetické nebo dopravní chudobě. V tomto kontextu představuje odložení ETS2 – a podpora tohoto kroku ze strany současné i budoucí vlády ČR – problematické rozhodnutí. Česká vláda se tím de facto vzdává možnosti využít prostředky ze Sociálního klimatického fondu, což může vést k tomu, že jiné státy budou sociální opatření zavádět rychleji a účinněji.
Dohodu musí nyní potvrdit ještě Rada pro životní prostředí (ENVI), pravděpodobně již příští týden, 16. prosince, a následně také výbory ENVI a plénum Evropského parlamentu v lednu.
