Emise metanu jsou v hledáčku světových lídrů už několik let, ne-li dekád. Stane se rok 2023 zlomovým rokem, ve kterém jejich snižování začneme konečně seriózně řešit, ne o tom pouze mluvit? Poslanci Evropského parlamentu mají tento týden jedinečnou možnost schválit návrh metanové legislativy, která by vrátila EU do čela mezinárodních snah o mitigaci emisí metanu v oblasti energetiky. Zástupci nevládních organizací z celé Evropy proto členkám a členům příslušných parlamentních výborů poslali otveřený dopis, ve kterém vyzývají k přijetí odvážné metanové legislativy a návrat EU na výsluní klimatické politiky.

Na klimatické konferenci v Glasgow v roce 2021 se Evropská unie spolu se Spojenými státy postavila do čela Globálního závazku na snížení emisí metanu v oblastech energetiky, zemědělství a nakládání s odpady (gzv. Global Methane Pledge). O rok později se v rámci summitu COP27 k  dohodě přidalo i Česko. Jak se ale přesvědčujeme zas a znovu, dobrovolné pakty a závazky fungují pouze částečně a je velice těžké je vymáhat. Po celém světě proto státy zpřísňují právní předpisy v oblasti snižování emisí metanu a Evropa nezůstává pozadu.

 

První návrh legislativy, která si klade za cíl razantní snížení emisí metanu v energetice, představila Evropská komise již na konci roku 2021. Proč se zaměřit zrovna na energetiku? Zatímco emise například v oblasti zemědělství jsou poměrně složitým a nákladným oříškem, jehož řešení bude vyžadovat spoustu vůle a úsilí na globální úrovni, v sektoru energetiky se nám i dle studie Mezinárodní agentury pro energii IEA nabízí rychlá, levná a účinná opatření. Podle dat IEA vyprodukuje sektor energetiky přibližně 38 % celosvětových antropogenních (lidmi způsobených) emisí metanu, přitom až osmdesáti procentům těchto emisí lze zabránit s nulovými čistými náklady - investice do detekce úniků a jejich včasných oprav vyváží výnosy z ušetřeného plynu.

 

V návrhu metanové legislativy Evropské Komise tak najdeme plány na zavedení pravidelných kontrol a oprav energetické infrastruktury. Jedná se o principy MRV (měření, opravy a jejich verifikaci), LDAR (detekce a opravy netěsností) a LVF (omezení ventilace a flérování). Zakázáno by mělo být rutinní řízené vypouštění a flérování (spalování) metanu. To bude nadále možné pouze v odůvodněných případech.

Na klimatické konferenci v Glasgow v roce 2021 se Evropská unie spolu se Spojenými státy postavila do čela Globálního závazku na snížení emisí metanu v oblastech energetiky, zemědělství a nakládání s odpady (gzv. Global Methane Pledge). O rok později se v rámci summitu COP27 k  dohodě přidalo i Česko. Jak se ale přesvědčujeme zas a znovu, dobrovolné pakty a závazky fungují pouze částečně a je velice těžké je vymáhat. Po celém světě proto státy zpřísňují právní předpisy v oblasti snižování emisí metanu a Evropa nezůstává pozadu.

 

První návrh legislativy, která si klade za cíl razantní snížení emisí metanu v energetice, představila Evropská komise již na konci roku 2021. Proč se zaměřit zrovna na energetiku? Zatímco emise například v oblasti zemědělství jsou poměrně složitým a nákladným oříškem, jehož řešení bude vyžadovat spoustu vůle a úsilí na globální úrovni, v sektoru energetiky se nám i dle studie Mezinárodní agentury pro energii IEA nabízí rychlá, levná a účinná opatření. Podle dat IEA vyprodukuje sektor energetiky přibližně 38 % celosvětových antropogenních (lidmi způsobených) emisí metanu, přitom až osmdesáti procentům těchto emisí lze zabránit s nulovými čistými náklady - investice do detekce úniků a jejich včasných oprav vyváží výnosy z ušetřeného plynu.

 

V návrhu metanové legislativy Evropské Komise tak najdeme plány na zavedení pravidelných kontrol a oprav energetické infrastruktury. Jedná se o principy MRV (měření, opravy a jejich verifikaci), LDAR (detekce a opravy netěsností) a LVF (omezení ventilace a flérování). Zakázáno by mělo být rutinní řízené vypouštění a flérování (spalování) metanu. To bude nadále možné pouze v odůvodněných případech.