Evropská komise schválila OP TAK, jeden z klíčových operačních programů, skrze který může Česká republika implementovat opatření v souvislosti se změnou klimatu. Spuštění prvních výzev tak už nic nebrání. O finanční prostředky se žadatelé budou moci začít ucházet už v létě.
Pro zájemce je připraveno zhruba 81.5 mld. Kč napříč šesti prioritními kapitolami od rozvoje digitální infrastruktury po udržitelnou mobilitu. V rámci politiky soudržnosti (do níž patří kromě OP TAK i další operační programy) má Česko pro období 2021-2027 k dispozici více než 550 miliard korun.
Významná část těchto prostředků má přitom mířit na klimatické cíle, konkrétně se jedná o 30 % rozpočtu EU. Jde přitom o zvýšení oproti minulému programovému období 2014-2020, kdy se jednalo o 20 %. Podle nedávné zprávy Evropského účetního dvora ovšem tento závazek členskými zeměmi splněn nebyl. Vykázaná částka spojená s klimatickými opatřeními je minimálně o 72 miliard eur nadhodnocená, zjistili auditoři. Zároveň vyjádřili obavu, že by pro současné programové období mohly přetrvávat problémy se spolehlivostí vykazování objemu zelených investic ze strany Evropské komise [1].
K podobným závěrům došlo také Centrum pro dopravu a energetiku ve své analýze [2]. Ta ukázala, že Česko místo proklamovaných 20 %, vydalo z evropských strukturálních a investičních fondů na klimatická opatření v dobíhajícím rozpočtovém období 2014-2020 pouhých 12,7 %. Problematická je z pohledu ochrany klimatu především nízká podpora obnovitelných zdrojů a podpora financování vysokoemisních zdrojů - typicky zemního plynu v teplárenství a dopravě.
Jak si Česko povede v nadcházejícím programovém období, je ještě brzy hodnotit. Schválená Dohoda o partnerství a programové dokumenty jednotlivých operačních programů nicméně naznačují, že k zásadní změně bohužel nedochází. Alespoň takové jsou závěry analýzy, které vypracovalo Centrum pro dopravu a energetiku ve spolupráci s organizací Bankwatch [3]. Ve své analýze se zaměřilo na dva operační programy OP TAK a OPŽP s důrazem na ambice České republiky v oblasti energetiky a ochrany klimatu. Nejproblematičtějším aspektem je nízká podpora obnovitelných zdrojů zejména větrné a solární energie. Plyn byl velice silně zastoupen v programových dokumentech, což se změnilo až po vypuknutí války na Ukrajině a diskuzích o energetické závislosti na ruských fosilních palivech. Pro naplnění cílů EU v oblasti klimatu se ambice České republiky musí zvýšit.
Autorka:
Eva Mariničová, odbornice CDE na evropské fondy
Poznámky:
[1] Zvláštní zpráva č. 9/2022 „Výdaje v rozpočtu EU na období 2014–2020 související s klimatem – nejsou tak vysoké, jak jsou vykázány“
[2] Revize climate taggingu evropských fondů v České republice, CDE
[3] Analýza operačních programů v České republice, CDE
Jak si Česko povede v nadcházejícím programovém období, je ještě brzy hodnotit. Schválená Dohoda o partnerství a programové dokumenty jednotlivých operačních programů nicméně naznačují, že k zásadní změně bohužel nedochází. Alespoň takové jsou závěry analýzy, které vypracovalo Centrum pro dopravu a energetiku ve spolupráci s organizací Bankwatch [3]. Ve své analýze se zaměřilo na dva operační programy OP TAK a OPŽP s důrazem na ambice České republiky v oblasti energetiky a ochrany klimatu. Nejproblematičtějším aspektem je nízká podpora obnovitelných zdrojů zejména větrné a solární energie. Plyn byl velice silně zastoupen v programových dokumentech, což se změnilo až po vypuknutí války na Ukrajině a diskuzích o energetické závislosti na ruských fosilních palivech. Pro naplnění cílů EU v oblasti klimatu se ambice České republiky musí zvýšit.
Autorka:
Eva Mariničová, odbornice CDE na evropské fondy
Poznámky:
[1] Zvláštní zpráva č. 9/2022 „Výdaje v rozpočtu EU na období 2014–2020 související s klimatem – nejsou tak vysoké, jak jsou vykázány“
[2] Revize climate taggingu evropských fondů v České republice, CDE
[3] Analýza operačních programů v České republice, CDE
