Využívání unikajícího zemního plynu z plynárenské infrastruktury je jedním ze způsobů, jak snížit závislost Evropy na ruském plynu. Podle analýzy Capterio a Columbia Center on Sustainable Investment [1] uniká z plynové infrastruktury po celém světě ročně 260 miliard kubických metrů plynu - téměř dvojnásobek importovaného plynu z Ruska do Evropy. Pro představu, jedná se o ekvivalent 6.8 miliard tun CO2, emise z 1.5 miliardy osobních aut, či 1 bilion korun ušlých zisků. [2]
Pokud by se povedlo zachytit zemní plyn, který uniká z plynové infrastruktury na severu Afriky, mohli bychom během jednoho až dvou let nahradit téměř 15% ruského plynu. Většina opatření k redukci úniků nevyžaduje zvýšené náklady. Jedná se zejména o zakázání praktik, jakými je rutinní flérování a řízené uvolňování plynu, či zavedení včasných detekcí a oprav netěsností. To, co společnosti investují do oprav a monitoringu, se jim vrátí v podobě zisku z prodeje zachyceného plynu. [3] Krásné na tom je, že jeho využívání nevyžaduje navyšování těžby. Co víc, vede i ke snižování emisí.
Podle Oxfordského institutu pro energetiku je dosažení plánu nastíněného v balíčku RePowerEU velmi ambiciózní. [4] Snižování úniků plynu z plynárenské infrastruktury a jeho využití však tento plán nezmiňuje. Země na severu Afriky - Alžírsko, Libye, Tunisko a Egypt - ročně vypustí do ovzduší kolem 23 miliard kubických metrů plynu, což je ekvivalent 15 % ruského plynu dováženého do EU. Při současných cenách by zisky z komerčního využití uniklého plynu dosahovali 638 miliard korun. Současně by mohlo dojít k redukci emisí o 86 % ze 466 milionů na 67 milionů tun CO2/ekv.
Podle Oxfordského institutu pro energetiku je dosažení plánu nastíněného v balíčku RePowerEU velmi ambiciózní. [4] Snižování úniků plynu z plynárenské infrastruktury a jeho využití však tento plán nezmiňuje. Země na severu Afriky - Alžírsko, Libye, Tunisko a Egypt - ročně vypustí do ovzduší kolem 23 miliard kubických metrů plynu, což je ekvivalent 15 % ruského plynu dováženého do EU. Při současných cenách by zisky z komerčního využití uniklého plynu dosahovali 638 miliard korun. Současně by mohlo dojít k redukci emisí o 86 % ze 466 milionů na 67 milionů tun CO2/ekv.
