Evropský parlament schválil svou pozici k finančnímu aspektu plánu REPower EU. [1] V ní mimo jiné přijal uvolnění zásady “významně nepoškozovat”, tedy toho, aby projekty nezpůsobovaly žádnou významnou škodu na klimatu nebo životním prostředí. To fakticky umožňuje financovat ze zvažovaných půjček také fosilní projekty. Takový přístup není v souladu s principy modernizace energetiky, přechodu na čisté zdroje a snahy o dosažení klimatické neutrality.

Plán REPowerEU vznikl v reakci na ruskou válku na Ukrajině a energetickou krizi. Evropskou unii má zbavit závislosti na ruských fosilních palivech, urychlit přechod na obnovitelné zdroje energie, podpořit energetické úspory a zvýšit energetickou bezpečnost EU. Řada evropských států, včetně České republiky, však zvažuje z grantů v rámci REPowerEU financovat projekty, které budou mít negativní dopad na klima. Česko chce část financí směřovat na ropovod TAL+ či plynovod STORK 2. V plánu je také grant v hodnotě 531 mil. Kč na projektovou přípravu horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany do Brna, jehož přínos pro modernizaci energetiky je sporný.

Pod záminkou snížení závislosti Česka na ruských fosilních palivech se Česko chystá z veřejných prostředků financovat projekty, jejichž přínos pro dlouhodobé řešení současné energetické krize je přinejlepším sporný. Oslabení ochranných mechanismů v národních REPower plánech nepřispěje k tolik potřebné transformaci celého odvětví a naopak může pouze zhoršit závislost Evropy na dovozu fosilních paliv z jiných částí světa. Pokud Česká republika nakonec přistoupí k půjčce, financovat by se neměly fosilní projekty, nýbrž by se měly podpořit investice do obnovitelných zdrojů energie. Prostředky také můžeme použít na cílené řešení příčin energetické chudoby v nízkopříjmových domácnostech a na rozjezd komunitní energetiky.

Pod záminkou snížení závislosti Česka na ruských fosilních palivech se Česko chystá z veřejných prostředků financovat projekty, jejichž přínos pro dlouhodobé řešení současné energetické krize je přinejlepším sporný. Oslabení ochranných mechanismů v národních REPower plánech nepřispěje k tolik potřebné transformaci celého odvětví a naopak může pouze zhoršit závislost Evropy na dovozu fosilních paliv z jiných částí světa. Pokud Česká republika nakonec přistoupí k půjčce, financovat by se neměly fosilní projekty, nýbrž by se měly podpořit investice do obnovitelných zdrojů energie. Prostředky také můžeme použít na cílené řešení příčin energetické chudoby v nízkopříjmových domácnostech a na rozjezd komunitní energetiky.